Společnosti BioNTech s Pfizer nezatajil žádnou informaci o své vakcíně proti koronaviru.
Evropská léková agentura schválila použití vakcíny proti koronaviru od společnosti Pfizer. Netrvalo proto dlouho, než se na sociálních sítích začaly šířit konspirační teorie a dezinformace o tom, jaké vedlejší účinky vakcína bude mít a jaké záhadné látky obsahuje.
Samozřejmě, společnost Pfizer o své vakcíně nezatajila žádné detaily, protože usilovala o její urychlené schválení v Evropské unii, a tak si nemohla dovolit jakékoliv zaváhání. Nakonec uspěla, díky čemuž první dávky vakcíny dorazí do Česka už 26. prosince a o den později začneme symbolicky očkovat.
Celé složení je veřejně dostupné
Léčivou látkou je mRNA vakcína proti COVID-19. Lahvička obsahuje po naředění
5 dávek po 0,3 ml s 30 mikrogramy mRNA v každé dávce.
Další složky jsou:
- ((4-hydroxybutyl)azándiyl)bis(hexan-6,1-diyl)bis(2-hexyldekanoát) (ALC-0315),
- 2-[(polyethylenglykol)-2000]-N,N-ditetradecylacetamid (ALC-0159),
- 1,2-distearoyl-sn-glycero-3-fosfocholin (DSPC),
- cholesterol,
- chlorid draselný,
- dihydrogenfosforečnan draselný,
- chlorid sodný,
- dihydrát hydrogenfosforečnanu sodného,
- sacharóza,
- voda na injekci
Jak můžeš vidět, vakcína obsahuje samotnou mRNA, specifické lipidy (tuky) potřebné pro její správné fungování, a pak látky chlorid draselný, fosforečnan monodraselný, chlorid sodný, hydrogenfosforečnan disodný a sacharózu. O zdravotní nezávadnosti těchto látek se můžeš dočíst na jakékoliv odborné stránce.
Vraťme se však zpět k technologii, na níž vakcína funguje. Oficiální označení vakcíny zní BNT162b2, protože ji vyvíjela zejména německá společnost BioNTech ve spolupráci s Pfizerem a jde o vakcínu založenou na nové technologii mRNA jako mediátorové ribonukleové kyselině.
„Vakcína (...) je založena na přítomnosti mRNA, která představuje genetickou instrukci pro vznik spike proteinu. mRNA je obsažena v lipidových partikulích, a tak chráněna před poškozením, protože obecně je náchylnější než DNA na hydrolýzu, které by v buňkách mohla podlehnout,“ objasňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Veřejně dostupný je i seznam potenciálních vedlejších účinků. Ty zahrnují bolesti v oblasti vpichu, únavu, bolest hlavy, bolest svalů, zimnici, bolest kloubů, horečku, otok v oblasti vpichu, zarudnutí v bodě vpichu, nevolnost či otok lymfatických uzlin. Ve výjimečných případech se objevily závažné alergické reakce.
