Podobně po první světové válce zakázali i chemické zbraně.
Po více než 75 letech od útoku na města Hirošima a Nagasaki v pátek vstoupila v platnost první multilaterální dohoda na světě zakazující jaderné zbraně, informoval o tom portál Aljaazera. Podobně byly zakázány po první světové válce i chemické zbraně. Jedovatý plyn yperit přinesl světu během této války tak velké utrpení, že lidé jeho využití v dalších válečných konfliktech zakázali už sedm let po válce.
Lékař z Mezinárodního výboru Červeného kříže Marcel Junod, který byl po výbuchu japonská města osobně navštívit, popsal, že vypadala, jako by je „smetla nadpřirozená síla“. Tehdy dospěl k názoru, že jaderné zbraně musí být zakázány. „Pouze jednotná světová politika může zachránit svět před jeho zničením,“ řekl Junod po návštěvě Japonska.
Jen do roku 1950 na následky těchto dvou explozí zemřelo odhadem 340 tisíc lidí. Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce o zákaz využívání jaderných zbraní při válečných konfliktech bojuje již více než 75 let. „Proto je 22. leden 2021 pro nás tak významným dnem. Je to den, kdy vstoupí v platnost Smlouva o zákazu jaderných zbraní (TPNW),“ píší organizace s tím, že 22. leden považují za vítězství lidstva.
Smlouva zakazuje používání, hrozbu použití, vývoj, výrobu, testování a hromadění jaderných zbraní. Také je prvním nástrojem mezinárodního práva ke zmírnění katastrofických humanitárních následků jaderných zbraní tím, že požaduje, aby státy, které zaznamenaly jaderný výbuch, poskytly lékařskou péči obětem na svém území.
Už vyrobená jaderná munice ze světa nezmizí
Smlouva však nezahrnuje odstranění současného světového jaderného arzenálu. Je třeba ji považovat za morální a právní výchozí bod pro dlouhodobé úsilí o dosažení jaderného odzbrojení. Nyní je třeba pracovat už jen na tom, aby se zajistilo co nejširší dodržování jejích pravidel.
