Americké národní centrum pro výzkum atmosféry tvrdí, že pokles emisí aerosolů má za následek mírné a dočasné oteplení Země.
Lockdown se postupně zavedl ve snaze zabránit šíření koronaviru na celém světě. Lidská aktivita se, zcela logicky, zpomalila a pandemii tedy můžeme poděkovat za nižší emise některých znečišťujících látek v ovzduší.
Podle nejnovějších výsledků výzkumu amerického centra pro výzkum atmosféry (National Center for Atmospheric Research, NCAR) však nižší emise paradoxně způsobily oteplení planety. Pozorovat jsme ho mohli několik měsíců v roce 2020, podle vědců je to však jen dočasný a zcela přirozený jev, píší na portálu SciTech Daily. Nemyslí si, že řešením globálního oteplování by nyní mělo být další znečišťování.
Emise klesly, teplota stoupla
Konkrétně klesly emise aerosolů, které však blokují sluneční paprsky. Když jejich množství v ovzduší na jaře 2020 kleslo, paprsky se na povrch planety dostaly snadněji, a to zejména v industrializovaných zemích, jakými jsou Rusko či Spojené státy americké.
Právě tyto země obvykle produkují nejvíce aerosolů, ale minulé jaro zaznamenaly zhruba o 0,1-0,3 °C teplejší počasí, než vědci za původních podmínek očekávali. Teplota nad územím USA a Ruska byla vyšší až o 0,37 °C. Výsledky pocházejí z porovnání skutečných teplot se simulací, která nepočítala se změnou v míře znečištění.
Říkají jim české Grety. Anička a Eliška bojují za ochranu životního prostředí
2. února 2021 v 10:45
„Evidujeme velký pokles v emisích z nejvíce znečišťujících průmyslů, a to mělo okamžitý, krátkodobý efekt na teploty,“ řekl vědec Andrew Gettelman, který vedl výzkum v NCAR. „Znečišťující látky ochlazují planetu, takže dává smysl, že redukce znečištění oteplila planetu.“
Tato nová studie zdůrazňuje, že o emisích je třeba hovořit mnohem komplexněji, protože různé látky v ovzduší mají různý vliv na atmosféru naší planety. Aerosoly obvykle odrážejí sluneční paprsky zpět do vesmíru tím, že jsou díky nim oblaka bledší.
Oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny mají zase opačný efekt: teplý vzduch drží blízko povrchu Země a zvyšují tím celkovou teplotu na planetě. Na první pohled se tedy navzájem vyrovnávají, vědci se však snažili pochopit, co přesně aerosoly dělají a nakolik ovlivňují dlouhodobou klimatickou změnu, před kterou stojíme.
Znečistění ochlazuje?
Vědci už měli celkem jasný obraz o vlivu oxidu uhličitého, ale v případě aerosolů, jako jsou sulfáty, nitráty či prach, bylo těžší zjistit, jaké následky s sebou přinášejí. Jednou z výzev pro vědce, kteří se snaží vypočítat předpokládaný průběh klimatických změn, je právě množství a rychlost, jakými bude lidstvo produkovat emise aerosolů a vliv jednotlivých látek na teplotu a oblaka.
Díky výzkumu NARC jsou vědci o krůček blíž, rozumí chování různých typů aerosolů v různých atmosférických podmínkách. Faktem je, že díky pasivnějšímu roku 2020 se opravdu Země oteplila v důsledku čistšího vzduchu s menším množstvím aerosolů.
Gettelman však říká, že jde jen o krátkodobý jev. Dlouhodobé důsledky pandemie budou podle něj pozitivnější, je možné, že se jim podaří zpomalit klimatické změny právě díky nižším emisím oxidu uhličitého, který se v ovzduší udržuje dlouhodobě. Naopak, aerosoly měly rychlejší nástup účinku, ale ten po několika letech zmizí.
Kromě toho, i bez ohledu na menší množství aerosolů ve vzduchu byly globální teploty v roce 2020 blízko k rekordním výškám díky průmyslovým emisím. Je docela možné, že méně aerosolů stačilo na to, aby NASA vyhlásila rok 2020 za nejteplejší vůbec, řekl ABC News Gavin Schmidt, vědec, který se na výzkumu NCAR nepodílel, ale jeho výsledky potvrzuje.
Gettelman si nemyslí, že jakékoli znečištění má nějaký pozitivní vliv, ani přes paradoxní výsledky jeho výzkumu. „Emise aerosolů s sebou nesou závažná zdravotní rizika. Říci, že bychom měli znečišťovat, je nepraktické,“ řekl. Řešením je celkové snížení emisí, nikoli snaha vyrovnat skleníkové plyny aerosoly. „Čistý vzduch trochu oteplí planetu, ale zabíjí mnohem méně lidí než znečištěný vzduch.“
