Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Slovenka Diana Weinberg žije v Izraeli více než 10 let a dát se očkovat se jí podařilo díky seznamu náhradníků. Vyprávěla nám, jak se země pomalu otevírá, ale i to, zda v Izraeli zpochybňovali vakcíny.
Slzy dojetí v očích, otevírající se obchody, posilovny či restaurace a společnost, kde pacienti hospitalizovaní s koronavirem ubývají raketovou rychlostí. Takto vypadá konec pandemie, konstatuje se dnes v Izraeli.
Slovenka Diana Weinbergalias Telavivian from Bratislava žije střídavě v Izraeli a na Slovensku, ale poslední týdny tráví právě na Středním východě. V Izraeli žije dohromady již více než 10 let, ale kvůli své práci se musí pravidelně vracet na Slovensko. Pracuje totiž v kanceláři, která pomáhá potomkům lidí z Československa, kteří přežili holocaust.
V zemi od konce loňského prosince naočkovali více než 4,8 milionu lidí, přičemž od počátku se zaměřovali zejména na seniory. Díky takto nastavené očkovací strategii do dnešního dne proočkovali více než 80 procent všech Izraelců ve věku nad 50 let, čímž výrazně snížili počty hospitalizovaných a umírajících.
Čím více lidí z nejrizikovějších skupin země očkuje, tím efektivněji podle dosavadních studií zlepší situaci ve svých nemocnicích. V posledních dnech, a to zejména koncem února, se euforie z končící pandemie v Izraeli projevila zvýšeným počtem nových denních případů, ale nyní se případy stabilizovaly na dvou či třech tisících denně. Díky vakcíně však mezitím počty hospitalizovaných klesají, a tak se země pomalu vrací do normálu.
V tomto článku si přečteš:
Kolik zaplatil Izrael za vakcínu od Pfizeru za to, že ji dostal jako první
Jaké důvody stály za tím, že Izrael naočkoval již přes 50 procent populace
Jak se dnes mohou nechat očkovat lidé od 16 let bez omezení
Jak Diana hodnotí očkovací pas, díky kterému se země otevírá
Jak funguje vakcinační pas, který se ti rozsvítí zeleně, pokud splňuješ podmínky
Co se děje v izraelských ulicích, když otevírají obchody, restaurace a fitka
Jak funguje státní karanténa na základě elektronického náramku
Jak stát motivuje lidi, kteří se zpočátku odmítli nechat očkovat
V Izraeli od prosince očkovali 150 tisíc lidí denně
Izrael začínal očkovat proti koronaviru dříve než Evropská unie. Už 19. prosince minulého roku se na veřejnosti dalo očkovat několik známých tváří z politické scény, aby tak obyvatelům ukázali, že vakcína je účinná a bezpečná. Netrvalo dlouho a Izrael očkoval tempem 150 tisíc lidí denně.
Zaplatil za to sice o trochu vyšší částku, kdy jednu dávku vakcíny od Pfizeru BioNTechu nakupoval za přibližně 500 korun, zatímco Evropská unie za méně než 400 korun, ale Izraelci dnes určitě mají pocit, že se tento přístup vyplatil, uvádí ČT24.
„Začalo to rizikovými skupinami, seniory nad 60 let a zdravotníky,“ konstatuje Diana Weinberg. Zdůrazňuje, že Izrael myslel téměř na všechno, a tak kromě seniorů či zdravotníků rovnou očkoval jejich rodinné příslušníky či lidi, kteří s nimi bydlí.
Do popředí očkovací strategie se dostali i pracovníci kritické infrastruktury státu.
Rychlost očkování byla v Izraeli tak vysoká, že se momentálně mohou na očkování přihlásit všichni obyvatelé od 16 let. „Očkovat se může dát každý od 16 let, již neexistují žádná omezení,“ říká Diana Weinberg.
Podle ní momentálně izraelské úřady řeší spíše opačný problém, a to ten, že zbývající populace se často nechce dát očkovat. Vláda proto vymyslela způsob, jak lidi motivovat. Když vidí otevírající se obchody či lidi posedávající s drinky na náměstích, mnoho lidí si své odmítání vakcíny rozmyslí.
Samotná Diana se k očkování dostala koncem ledna. Nepatřila přitom do žádných přednostních skupin, ale o vakcínu měla takový zájem, že se rozhodla vystát si řadu před očkovacím centrem.
„Očkovalo se asi do desíti, ale od sedmi věděli, že nepřijdou všichni. Izraelci mají v nátuře, že se často opozdí nebo nechodí na schůzky, tak když tušili, že už spousta přihlášených lidí nepřijde, od sedmi začali těmi zbytky očkovat všechny,“ vzpomíná to, jak se jí podařilo dát se očkovat
Přišla do očkovacího centra v Nemocnici Ichilov v Tel Avivu, kde si vystála frontu pro náhradníky.
Tyto důvody stály za tím, že Izrael už naočkoval většinu populace
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Jaké důvody stály za tím, že Izrael naočkoval již přes 50 procent populace
Jak se dnes mohou nechat očkovat lidé od 16 let bez omezení
Jak Diana hodnotí očkovací pas, díky kterému se země otevírá
Jak funguje vakcinační pas, který ti zasvítí zeleně, pokud splňuješ podmínky
Co se děje v izraelských ulicích, když otevírají obchody, restaurace a fitka
Jak funguje státní karanténa na základě elektronického náramku
Jak stát motivuje lidi, kteří se zpočátku odmítli dát očkovat
Mnoho lidí se zamýšlelo nad tím, proč se Izraeli podařilo očkovat většinu populace, zatímco Česko bylo velmi pozadu. V Izraeli sice skutečně dostalo první dávku vakcíny více než 51 procent celé populace, ale země za to vděčí svému zdravotnickému systému i ochotě vyměňovat za přednostní přístup k vakcínám data o vakcinovaných obyvatelích. Samozřejmě jen v anonymní formě.
Izrael se s konsorciem Pfizer/BioNTech dohodl na smlouvě, podle níž společnostem posílá zpět anonymní data o věku, pohlaví a demografických údajích konkrétních lidí. Jejich identita sice zveřejněna není, ale v Evropské unii by zřejmě kvůli směrnici GDPR taková smlouva neprošla. Izrael dokázal poskytnout i skvělou logistiku, protože vakcína od Pfizeru/BioNTechu vyžaduje skladování při teplotách okolo -70 stupňů Celsia.
Mimořádně důležitý byl i fakt, že zdravotnictví je v Izraeli digitalizované, a tak se každý člověk dokáže ke svým zdravotním záznamům dostat jednoduše přes internet v rámci univerzálního zdravotnického systému. Koneckonců, na tomto základě fungují i vakcinační pasy, kterými se dnes obyvatelé Izraele prokazují v obchodech či posilovnách.
Na vakcínu si vystála řadu pro náhradníky
Slovenka Diana žijící v Izraeli si průběh vakcinace pochvaluje. Přišla do očkovacího centra v Nemocnici Ichilov v Tel Avivu, kde si vystála frontu pro náhradníky, a následně jí po vpíchnutí první dávky automaticky přišla SMS o datu a čase, kdy se má dostavit na druhou dávku.
„Funguje to tak, že v Izraeli mají čtyři hlavní zdravotní pojišťovny. Každá z nich má své kliniky či polikliniky a v režii měly i vlastní očkování. Ale když velká nemocnice v Tel Avivu spustila vakcinační centrum, tak se napojila na systémy pojišťoven a pro vakcínu si do tohoto centra mohl přijít kdokoliv z jakékoliv pojišťovny,“ přibližuje vakcinační strategii.
V sousední Palestině však situace nevypadá tak růžově jako v Izraeli. Žije tam odhadem 5 milionů lidí, ale zatím se k tamním obyvatelům dostalo jen kolem 10 tisíc dávek ruského Sputniku a Izrael v polovině února poslal dodávku 5 tisíc vakcín, uvádí BBC. Izrael přitom po kritice slíbil, že očkovat bude Palestince s pracovními povoleními ve své zemi, ale velkým kontrastem stále zůstává míra očkované populace mezi oběma státy.
Izrael zavedl očkovací pasy
V Evropské unii se aktivně diskutuje o očkovacích pasech, které by mohly sloužit zejména k cestování napříč zeměmi, ale i pro prokazování potvrzení o vakcinaci v různých službách či obchodech. Izrael takové vakcinační pasy využívá jako vstupenku do několika služeb či obchodů.
„Když jsem se nechala naočkovat druhou dávkou, tak mi po týdnu přišla SMS, že mě na účtu v mé zdravotní pojišťovně čeká vakcinační pas. Stačí si ho vytisknout. Je na něm napsáno, že platí od 24. února, obsahuje informace o tom, kdy jsem dostala první i druhou dávku, ale i QR kód na oskenování v případě potřeby,“ konstatuje Diana.
Tento vakcinační pas pak poslala do své posilovny i plovárny, kde jí ho zaregistrovali do systému, aby se mohla bez starostí vrátit a volně trénovat. „Na vstup tam mám takový čip, který by nefungoval, kdyby na něm nebyl nahrán,“ objasňuje Diana.
Ukážeš zelený pas v aplikaci a svět je svobodnější
Navzdory promyšlené vakcinační strategii se i v Izraeli objevují skeptici, kteří vakcínu a očkovací pasy odmítají přijmout. „V každé společnosti existují skupiny lidí, které to budou z nějakého důvodu odmítat,“ konstatuje Diana.
Několik obyvatel mělo v Izraeli problém s tím, že stát bude prostřednictvím očkovacích pasů sbírat jejich osobní údaje. Nezdálo se jim, že by někomu museli ukazovat informace o svém zdravotním stavu a očkování, protože to považovali za protiústavní.
„Izraelská vláda to vyřešila tak, že vytvořila aplikaci Semafor (Ramzor), do které zadáš své údaje, které čerpají z databází zdravotních pojištění, a pokud splňuješ podmínky, bude svítit zeleně,“ říká Diana. Zelená se ti v aplikaci rozsvítí v případě, že jsi prodělal koronavirus nebo ses zkrátka dal očkovat oběma dávkami vakcíny. Do posilovny či bazénu ti však negativní test nebude stačit.
Odmítali vakcínu, dokud neviděli, jak se země otevřela
I když si Diana fungování očkovací strategie a očkovacího průkazu pochvaluje, ve svém okolí narazila na řadu lidí, kteří vakcíny odmítali. „Měla jsem několik kamarádek, které tvrdily, že se nedají očkovat. Nyní se otevřely posilovny, bazény či nákupní centra a v těch bazénech a posilovnách ty vakcinační pasy kontrolují, tak pochopily, že zůstaly značně omezené, a dávají se očkovat,“ vysvětluje Slovenka.
Nová strategie izraelské vlády se jí zamlouvá, protože se snaží lidi motivovat, aby šli na očkování, neboť vidí, jaké úlevy dostali očkovaní obyvatelé. „Tohle na ně funguje. Vidí, že hospitalizace klesají a očkování funguje,“ tvrdí.
Pokud se občas v médiích objevili lidé zpochybňující koronavirus či očkování, tak podle ní v diskusi s reportéry neměli argumentačně žádnou šanci. Veřejnost tedy v médiích mohla vidět, proč argumenty proti vakcinaci nemají silné vědecké ani praktické podložení.
Bylo to úžasné, když otevřeli obchody či hračkářství a rozutekli se tam rodiče s dětmi. Samozřejmě, že lidé mají radost.
Elektronický náramek jako karanténa
V Izraeli momentálně neplatí žádné omezení pohybu a návštěv mezi lidmi. Shromažďovat se může maximálně 10 lidí uvnitř a 20 lidí venku. Mezitím však vláda umožnila otevřít nejen zmíněné posilovny či aquaparky, ale také divadla nebo kina. Tyto služby a instituce jsou však dostupné výlučně pro držitele zeleného pasu, tedy pro očkované obyvatele nebo lidi po překonání koronaviru.
Diana se nemohla nabažit pohledů na to, jak se lidé vrátili do ulic. „Bylo to úžasné, když otevřeli obchody či hračkářství a rozutekli se tam rodiče s dětmi. Samozřejmě, že lidé z toho mají radost. Ti, kteří nejsou očkovaní a sledují to, se chtějí co nejrychleji připojit a nechávají se očkovat, ale nyní musí i tak tři týdny čekat na druhou dávku,“ popisuje situaci Slovenka.
Obyvatelé Izraele podle ní zažívají prvotní euforii z otevírání země, ale nošení roušek zůstává povinné. „Všechny restaurace jsou otevřené formou take away, lidé si koupí drink a sedí venku. Policie se dokonce občas snaží příliš velké skupinky rozehnat a přinutit, aby poctivě nosili roušku,“ doplňuje. V nejbližších dnech však Izrael otevře i restaurace ve standardním — i když hygienicky omezeném — režimu.
Pokud chce člověk s povolením přijet do Izraele, má dvě možnosti. Buď absolvuje povinnou karanténu v hotelích, tedy ve státní karanténě, nebo mu nasadí elektronický náramek, kterým zkontrolují tvůj pohyb. Kdyby se pokusil odstranit ho, úřady mu okamžitě zavolají s cílem zjistit, zda neporušuje karanténu.
Diana už vidí světlo na konci tunelu. V Izraeli se sice politici snažili lidem dokola opakovat, že pandemie brzy skončí, ale kompletní otevírání a rušení omezení ještě chvíli potrvá. Obavy způsobují zejména mutace koronaviru, které se začaly vyskytovat po celém světě.
„Minule sestříhali video premiéra, jak každé dva týdny říkal, že se již vracíme do normálu, ale neexistuje žádný konkrétní odhad. Zde se říká, že politici neřeknou, jak je to opravdu, a proto jsou v politice. Kdyby byli v politice jen odborníci, tak by říkali to, co lidé právě slyšet nechtějí,“ směje se Diana. Politici tedy natahují odhady, kdy by měla země na koronavirus začít naplno zapomínat.
„Je to super, ale beru to s humorem. Když jsem volala do posilovny, tak jsem jim řekla, že jsem úplně dojatá a mám až slzy v očích z toho, že se to otevírá. A oni se ptali, jestli mě to až tak zasáhlo. A já, že ano, protože už nemám žádnou výmluvu, proč necvičit,“ vysvětluje Diana.
Na ulicích má nyní občas pocit, jako by byla trochu mimo. „Zdá se mi, jako kdyby mi ubyly sociální schopnosti. Nejsem si zcela jistá, jak reagovat v kontaktu s lidmi naživo, a tyto pocity zažívá mnoho lidí. Nevědí, na koho se mohou usmát nebo zda se na někoho nedívají příliš dlouho,“ říká Diana, ale tyto komplikace jsou již naštěstí z toho příjemnějšího soudku.