Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Mladí transgender lidé na Slovensku trpí tím, jak se k nim staví společnost. Často nemají dostatek informací a odborné zdravotní péče.
Už od patnácti let věděl, že se bude cítit lépe v mužském těle. Se změnou pohlaví ale plánuje začít až teď, když mu je dvacet. Transgender YouTuber Majlo je jedním z mnoha mladých lidí, kteří řeší celé své dospívání nebo mládí otázky identity a pohlaví.
Většina z nich přemýšlí o tranzici (změně pohlaví) už v teenagerském věku, ale pokud nejsou plnoletí, lékaři jim často nechtějí poskytnout konkrétní informace.
„Z vlastní zkušenosti vím, že před osmnáctkou se nedá dělat vůbec nic. Mohu jít maximálně k psychologovi. To by se mělo určitě změnit,“ říká 14letý Michael, který plánuje změnu pohlaví v osmnácti.
Zatím ještě neví, jaké konkrétní změny chce podstoupit. Motivuje ho zejména to, že se chce cítit dobře sám se sebou. „Jsou to náročná a důležitá rozhodnutí. Bylo by skvělé, kdybychom mohli navštívit odborníky a poradit se s nimi. Pomohlo by i to, kdyby nám dovolili změnit si jméno a vystupovat pod ním,“ dodává.
V tomto článku si přečteš:
Jaké je být transgender teenagerem nebo teenagerkou na Slovensku.
Proč bývají transteenageři terčem šikany.
Jak jsou vůči transgender lidem nastavené slovenské zákony.
Proč musí projít sterilizací, když si chtějí změnit jméno ze ženského na mužské.
Na změnu pohlaví před zletilostí panují různé názory. Někteří lidé tvrdí, že v dětském či později v teenagerském věku se ještě člověk nedokáže samostatně rozhodnout, protože nemá vyhraněnou identitu, sexualitu teprve objevuje a později by mohl takového kroku litovat. Jiní zase tvrdí, že mladí translidé by určitě měli mít na změnu pohlaví nárok, když se tak cítí, a pro jejich tělo by bylo lepší začít se změnou dříve.
Kdo, kdy a na základě čeho rozhoduje, zda si nezletilý člověk může změnit pohlaví? Faktem je, že na Slovenskuje přechod legální až v plnoletosti. Lékaři nemohou teenagerům poskytnout ani blokátory hormonů. Ty by je alespoň dočasně připravily na změnu.
Někteří transgender teenageři si během dospívání procházejí peklem. Trpí kvůli šikaně a nedostatku informací nebo odborné zdravotní péče. Ne vždy mají štěstí na milující rodiče či chápavé okolí.
„Jeden chlapec po mně jednou hodil tašku a řekl mi, že mám jít do Osvětimi. Ptali se mě dokonce, jestli chodím do LGBT sekty,“ říká transteenager Michael.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Jaké je být transgender teenagerem nebo teenagerkou na Slovensku.
Proč bývají transteenageři terčem šikany.
Jak to funguje v zahraničí.
Jak by mohlo situaci jednoduše změnit ministerstvo zdravotnictví.
Podle Michaela by měly tranzici předcházet přísné psychologické a lékařské prohlídky. Zároveň si myslí, že by neměla být omezena věkem.
„Děti v předpubertálním věku mají v zahraničí často možnost užívat blokátory. Kdyby se chtěly později vrátit do stavu, ve kterém byly předtím, dá se to,“ vysvětluje. Podle více transgender teenagerů jim lékaři do období plnoletosti nemohli poskytnout takovou praktickou pomoc.
„Lékaři a lékařky se bojí poskytovat zdravotní péči nezletilým, protože nemají žádné pokyny, o které by se mohli opřít,“ vysvětluje právnička a LGBT+ aktivistka Lucie Plováková. „Řeší poměrně závažné otázky, zasahují do identity člověka, a tak mají zřejmě obavy z případných problémů v budoucnosti, které by se mohly obrátit proti nim.“
Rodiče se tváří, jakoby nikdy neslyšeli, že jsem jim ve třinácti přiznal, že jsem trans. Prožívám to velmi špatně, ale nějak to s nimi už zvládnu.
Podobnou zkušenost s nedostatkem odborné pomoci měl i zmíněný Majlo, který dnes vede podpůrnou skupinu pro transteenagery. „Všichni mě posílali před osmnáctkou pryč, že se mi nemohou věnovat, protože nejsem plnoletý, a že to se mnou nebudou řešit,“ vysvětluje.
Je zastáncem názoru, že změnu pohlaví by mohli podstoupit i nezletilí translidé. „Na všechny je třeba pohlížet individuálně, ale pokud rodiče a odborníci souhlasí, přechod by měl být možný už od patnácti nebo šestnácti let,“ říká YouTuber. „Povolené by měly být alespoň blokátory hormonů.“
Dodává, že je třeba, aby nad tranzicí každý dlouho přemýšlel za pomoci profesionálů a podpory od rodiny nebo přátel. „Někteří nejsou na přechod připraveni a dělají ukvapené závěry. Jiným ovšem může zachránit život.“
Majlo je ochoten projít i sterilizací, což je ve slovenské legislativě podmínka změny ženského jména na mužské v občanském průkazu. „Vím, že jsou i lidé, kteří přechodu litují, ale osobně žádné neznám. Všem v mém okolí to pomohlo a cítí se lépe,“ říká.
Zákon týkající se sterilizace kritizují někteří odborníci i lidskoprávní aktivisté. „Je to obrovský zásah do práv transgender lidí. Nemá místo v demokratické společnosti 21. století, ale je to stále realita na Slovensku. V tom je největší problém,“ popisuje situaci právnička Lucie Plováková.
Slovensko není jedinou zemí, která nařizuje sterilizaci translidí po tranzici.
Některé zemědokonce neuznávají genderovou identitu transgender osob. Jiné ale naopak povolují přechod prostřednictvím blokátorů ještě před osmnáctými narozeninami a k právům translidí se staví úplně jinak. Potřeba řešit problémy transgender lidí ve světě stoupá.
V USA měli v roce 2007 podle týdeníku The Economist jen jednu kliniku, která se věnovala transgender lidem, dnes jich je více než 50. Ve Spojených státech je rovněž povoleno podávat dětem blokátory, které jsou počátkem cesty ke změně pohlaví. Podobná situace je i v Británii.
„Co máš mezi nohama?“
Kromě nedostatku odborného poradenství a péče zápasí transgender lidé i se šikanou. S agresivními reakcemi a výsměchem má zkušenost i Michael. Zažil si šikanu ve škole, ale i na ulici, kde na něj sedmileté dítě křičelo, co má mezi nohama. „Bylo to ponižující. To dítě bylo menší než já a takhle se mi posmívalo,“ vysvětluje Michael.
V podpůrné skupině, jejímž je členem, ale kolují podle Michaela i horší příhody. Jeho transgender kamarádce prý spolužáci zapálili vlasy a dupali na obličej, po čemž skončila v nemocnici.
„Největší problém je to, že nás neakceptuje rodina nebo vrstevníci. Případně nás i všichni akceptují, ale kvůli zákonům nemůžeme nic dělat,“ dodává smutně.
Podle Michaela mají mnozí trans teenageři deprese, navštěvují psychiatrické ambulance nebo se také pokusí o sebevraždu. „Je to zejména tím, že pokud jsou mladší osmnácti let, na Slovensku ve věci přechodu nemohou dělat vůbec nic. Nedostanou podporu a nemohou o svých rozhodnutích s nikým mluvit,“ vysvětluje Michael.
Přestože Michael sám zažívá odmítavý postoj ze strany rodičů, snaží se brát svou situaci s nadhledem. Přestože sám o sobě mluví v mužském rodě, rodiče i spolužáci ho nadále oslovují jako dívku.
„Rodiče se tváří, jakoby nikdy neslyšeli, že jsem jim ve třinácti přiznal, že jsem trans. Prožívám to velmi špatně, ale nějak to už s nimi zvládnu,“ dodává.
Podobný přístup zažíval i YouTuber Majlo s některými učiteli. Odmítali ho oslovovat v mužském rodě, s ředitelem školy prý zažívali trans žáci peklo.
„Mladší učitelé s tím byli většinou v pohodě, starší měli problém mě pochopit. V tématu translidí je mezi generacemi značný rozdíl.“
Pro transgender lidi není snadné získat od veřejnosti respekt a podporu. Dochází u nich často i k pokusům o sebevraždu. Podle Lucie Plovákové by mělo ministerstvo zdravotnictví vyřešit zásadní problémy, se kterými se transteenageři i dospělí lidé potýkají.
„Na to, aby mohla projít přechodem, potřebuje daná osoba posudek od lékaře. Není ale upraveno, kdy a za jakých okolností může lékař či lékařka tento posudek vydat, a to způsobuje problémy,“ kritizuje zákon právnička. „Příliš mnoho je tak ponecháno na interpretaci samotných úřadů a lékařů a ti se často nemají o co opřít.“
Dodává, že samotní lékaři a odborníci usilují už téměř tři roky o to, aby ministerstvo zdravotnictví vydalo jasné pokyny o podmínkách lékařského posudku. Tento krok tedy stojí jen na ministerstvu zdravotnictví, nevyžaduje se ani schválení parlamentem.
„Je velmi smutné a absurdní, že ministerstvo v tomto směru nekoná,“ dodává Lucie Plováková. Další zásadní problém, který by mělo ministerstvo vyřešit, je dostupná zdravotní péče pro transgender lidi. Podle Plovákové můžeme odborníky, kteří se jim věnují, spočítat na jedné ruce. Pár z nich je v Bratislavě, v Banské Bystrici nebo v Košicích.
„Transgender lidé musí mít pravidelné schůzky, pokud chtějí podstoupit přechod. Cestování jim komplikuje životní situaci, pro mladé lidi je často i finančně neúnosné,“ vysvětluje.
Takových jako Michael nebo Majlo jsou totiž ve světě miliony, translidé tu vždy byli a budou. Nezmění to ani oklešťující návrh ĽSNS o tranzici, za který s extremistickou stranou hlasovali i někteří koaliční poslanci.
Návrh sice neprošel, ale k podobná iniciativa může přijít znovu. Je proto třeba šířit povědomí o problematice transgender lidí a upozorňovat na jejich práva. Zejména pokud jde často o teprve děti.