Dvaašedesátiletý Robert Turek byl kvůli množství alkoholu v krvi nepříčetný.
Dvaašedesátiletý Robert Turek si ve středu u pražského vrchního soudu vyslechl rozsudek za čin, kterého se dopustil na svém kamarádovi. Toho k smrti ubil dvaceti ranami sekyrou, za což nyní půjde na sedm let do vězení. Podle soudních znalců byl Turek kvůli množství krvi v alkoholu nepříčetný a čin byl překvalifikován z vraždy na opilství, informují Novinky.
K incidentu došlo v březnu minulého roku, kdy Turek popíjel spolu se svým kamarádem, což oba muže natolik vyčerpalo, že se odebrali ke spánku. Odsouzený si ustlal ve svojí posteli a jeho kamarád měl přespat na zemi, avšak po několika hodinách se Turek probudil a zjistil, že si kamarád přilehl k němu.
„Já jsem se probudil v noci a von najednou byl v tý posteli. Měl jsem zmatek v hlavě, že neměl bejt v posteli,“ znělo z úst Turka při prosincovém jednání. „Vzal jsem tu sekeru a vzal jsem ho třema ranama, ale nějakejma lehčíma,“ doplnil pak. Podle obžaloby šlo ale až o dvacet ran, kterými měl Turek muži téměř odseknout hlavu.
„Máme za to, že soud prvého stupně celkem správně vyhodnotil výpověď znalkyně, podle které byl obžalovaný v době páchání trestného činu nepříčetný,“ okomentoval případ předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička. Ten zamítl odvolání státní zástupkyně, podle níž měl být rozsudek městského soudu zrušen a vrácen pro doplnění dokazování.
Turek byl původně obžalovaný z vraždy, za což mu hrozil až dvacetiletý nebo dokonce i výjimečný trest. Díky znaleckému posudku soud jeho čin překvalifikoval na opilství, kde se trestní sazba pohybuje mezi třemi a deseti lety vězení. Zastupitelství si stojí za tím, že udělený trest je nepřiměřeně mírný. „Neshledali jsme žádné podstatné přitěžující okolnosti,“ řekl soudce, který Turka odsoudil na sedm let.
Vrah nesouhlasil ani s tím, že by byl závislý na alkohol a podle soudu tak nemusí nastoupit do léčebny. „Léčit lze pouze nějakou duševní chorobu nebo poruchu, podle znalců obžalovaný žádnou poruchou ani chorobou netrpí. Nadužívání alkoholu je běžnou praxí v populaci a za této situace by musel na léčení každý druhý,“ doplnil Lněnička.
