Odsouzený sadista tak učinil jen čtyři měsíce po propuštění z věznice.
Vladimír Herbrych je zářným příkladem toho, že vězení ne vždy slouží jako napravovací zařízení. Do hledáčku kriminalistů se sadista poprvé dostal v roce 1985, kdy znásilnil a uškrtil důchodkyni. Po odpykání trestu 13 let byl přichycen při krádeži, což ho opět dostalo za mříže a jen čtyři měsíce po propuštění brutálně znásilnil a zavraždil vlastní matku.
Vladimír Herbrych byl za krádež propuštěn v roce 2000 a ihned zamířil do domku svojí matky, která bydlela v Sedleci na Plzeňsku. Ta, i přes naléhání svých přátel a rodiny, údajně napraveného syna vzala na milost a souhlasila, že ho u sebe ubytuje, pokud si najde práci. To také Herbrych udělal, ale v domácnosti začalo být dusno, neboť matka vyžadovala, aby jí odsouzený sadista přispíval na chod domácnosti a aby se zavčasu vracel domů.
„Zpočátku jsme spolu vycházeli dobře, ale když přijela na návštěvu matčina sestra, zhoršilo se to. Teta chtěla, abych se odstěhoval,“ tvrdil muž o soudu. Matčiny podmínky se ale Herbrychovi přestaly líbit a květnová noc, kdy dvojice opět řešila konflikt kvůli pozdním příchodům, se ženě stala osudnou.
„Začala chroptět. To mě vzrušilo,“ znělo u soudu
„Matka prohlásila, že její sestra má pravdu a ať si ráno sbalím věci a vypadnu. Na nočním stolku ležel ručník, a tak jsem ho vzal a začal ji škrtit,“ popsal Herbrych. Při škrcení se matce vyhrnula noční košilka, což sadistu vzrušilo a znásilnil ji. „Začala chroptět. To mě vzrušilo, stejně jako to, že se jí vyhrnula noční košile. Pomohl jsem si k erekci a vnikl do ní. Trvalo to asi pět minut. Bylo to celkově příjemné,“ vypověděl bez emocí u soudu.
Druhý den pachatel matčino tělo odtáhl do sklepa, dům uzamkl a na zárubeň dveří přilepil lístek: Jeli jsme do Plzně, vrátíme se k večeru. Láďa. Tato finta mu ovšem nevyšla a zavražděnou objevili ještě tentýž den příbuzní, kteří vše ohlásili na policii. Ta ihned rozjela pátrání a Herbrycha 28. května našla v lesích na Sokolovsku, kde se ukrýval.
Zloba a neúcta k lidskému životu
Vladimír Herdrych byl v roce 2001 odsouzen na doživotí a jeho chování bylo podle soudce projevem naprosté neúcty k lidskému životu. „Byl to projev naprosté neúcty k lidskému životu, ke všem normám demokratické společnosti. Spáchal stejný trestný čin, stejným způsobem a opět na staré ženě, navíc matce, jejíž osobnost degradoval tím, že ji znásilnil,“ uvedl soudce.
S konečným verdiktem souhlasili i znalci, kteří konstatovali, že Herbrycha pohlavně vzrušuje, když ženě působí bolest, když je znehybněna a umírá. Pobyt takového člověka na svobodě je pro společnost vysoce nebezpečný, což potvrzují i výsledky testů, které zkoumali jeho rizikovost chování.
„V tabulce rizikovosti chování, kde nejvyšší stupeň patická začíná na 52 bodech, jich Herbrych získal 58! Pobyt na svobodě je v případě tohoto sadisty, navíc trpícího nízkou odolností vůči stresovým situacím, pro společnost vysoce nebezpečný,“ komentovali rozhodnutí soudu znalci.
