Navštívili jsme muslimy v české mešitě. Brání se extremismu a pohostí u sebe i nevěřící (Reportáž)

Každý se musí zout

Po seznámení s Ahmadem jsme se přesunuli dovnitř. Obraz všední budovy se v našich myslích hned při vstupu vytratil. Už jen pohled na vstupní halu nás přesvědčil, že jsme vstoupili do jiného světa plného orientálních sloupů a oblouků, jimiž byly vyzdobeny i koberce.

Úvodem nás nejvíce zaujala velká skříň určená na odkládání bot. Z našeho krátkého zamyšlení nás znenadání vyrušil asi 5letý chlapec s přátelským úsměvem, který nám radostně podal ruku. Za ním stáli muž a žena, jeho rodiče. Řekli, že jejich syn se jmenuje Izmael.

Doporučeno

Muslimka Lenka: Kvůli víře mi vyhrožovali smrtí i členové rodiny. Někteří lidé to berou jako zradu vlasti 23. srpna 2020 v 9:13

„Salam alejkum,“ pozdravil se Ahmad s partnerskou dvojicí a po chvíli jsme se společně přesunuli do modlitební místnosti s obrovským barevným kobercem. Ještě předtím jsme se však podle pravidel islámu zuli. Tento zvyk je i zcela praktický. Každodenní čištění koberce od bot by muselo být únavné.

Muslimové se v hlavním sále budovy scházejí zejména v pátek, kdy se společně pomodlí a vyslechnou si kázání imáma. Duchovní stojí na malém vystouplém místě s mikrofonem, které představuje kazatelnu. Jelikož jsme se však s Ahmadem setkali ve čtvrtek, v době našeho příjezdu byla modlitebna prázdná. Ani pátky však během pandemie nebývají moc plné, prozradil nám.

Před koronavirem měli naopak s nedostatkem prostoru problém. „Před pandemií musel stát imám ve vchodové hale, abychom se sem všichni vešli. Snažíme se to řešit, ale na případnou výstavbu druhé mešity potřebujeme povolení města a samozřejmě i finance,“ řekl Ahmad. Pro velký zájem muslimů musí dělat kázání ve dvou odlišných časech. Na ty se hlásí věřící prostřednictvím aplikace.

„Bohužel, v této situaci mnoho lidí do mešity nechodí. Vzhledem k opatřením je nutné, aby věřící mezi sebou udržovali sociální odstup. A na to, abychom dokázali zkontrolovat, že do mešity přijde pouze povolený počet lidí, se musí předem zaregistrovat. Maximálně může přijít, myslím, 30 až 35 lidí,“ vysvětlil Ahmad.

Pandemická situace zasáhla i oslavy konce ramadánu, jehož poslední den připadl na 12. květen. „Na tuto příležitost většinou pronajímáme ve městě nějaký velký prostor, například na brněnském výstavišti. Naneštěstí, letos ani minulý rok z toho nic nebylo,“ řekl.

Jelikož jsme měli během rozhovoru s Ahmadem bolesti páteře, zajímalo nás, jak se může modlit muslim, který trpí bolestmi v kříži. Ohýbání se na koberci by mohlo být v takovém momentě přímo nemožné.

Ahmad se smíchem vysvětlil, že pokud má někdo zdravotní problémy, není nutné, aby byl ohnutý. „Pokud nemůžete, nemusíte to dodržovat. Můžete sedět nebo i ležet. A pokud nemáte přístup k vodě, nemusíte se před modlitbou ani umýt,“ objasnil. V brněnské mešitě samozřejmě vodu mají, a tak je potřeba, aby si muslim před modlením umyl ruce i obličej.

Doporučeno

Tip na seriál: Komedie Ramy tě rozesměje svým přístupem k životu muslimů 6. ledna 2021 v 14:12

V modlitebně se nacházely i netradiční hodiny. Ty mimo jiné ukazovaly pět časových rozestupů, během kterých by se muslimové měli každý den modlit. V letním období přitom modlitby někdy vycházejí na hlubokou noc, kdy lidé běžně spí. Ahmad nám s úsměvem prozradil, že se snaží modlit i v takovém čase, ale není pro něj možné, aby to dělal každou noc.

Mešita slouží i pro vyučování

Pokud bychom měli jako nemuslimové zájem přijít si prohlédnout mešitu a dozvědět se o islámu více, podle Ahmada pro nás neplatí žádná zvláštní omezení. Důležité však je, abychom měli na sobě čisté oblečení, které bude zahalovat větší část těla. Nevhodné by například bylo, kdybychom měli tričko s odhaleným břichem nebo krátké kalhoty. S podobným problémem se však Ahmad v brněnské mešitě nesetkal. Lidé si prý vždy předem zjistí, jak se mají obléci.

Z modlitebny jsme se na skok vrátili do vstupní haly, kde se po levé straně od hlavního vchodu nacházela malá školní třída. Ta je však v dobách pandemie nefunkční a děti se učí online.

„Ve třídách učíme naše děti arabštinu, aby byly stále ve spojení se svými tradicemi a nezapomněly na jazyk. Pro identitu muslima je to velmi důležité. Chceme, aby se děti integrovaly do české společnosti, ale zároveň si zachovaly svou identitu. Mnohé z nich jsou napůl Čechy a napůl Araby. Je proto samozřejmě důležité, aby uměly dobře také česky,“ vysvětlil Ahmad.

V mešitě se nachází ještě jedna třída. Ta je na druhém patře, kam jsme se dostali po točitých schodech. Přímo vedle třídy je malý dětský koutek, kde rodiče mohou nechat během modlitby své děti. V místnosti byl menší nepořádek. Během pandemie ji totiž nikdo nevyužívá.

Většinu horní části tvoří samostatná modlitebna pro ženy. Muži a ženy jsou při modlitbě oddělení, aby se příliš nerozptylovali a mohli se plnohodnotně oddávat Bohu.

Nejvíce nových konvertitů podle Ahmada přichází právě žen, které si vybraly za partnery muslimy. Stává se však, že se jim ozve i jednotlivec, který má zájem naučit se o islámu něco víc. S jedním takovým Čechem má Ahmad o víkendu dohodnuté setkání.

Rozhovor při čaji

Po krátké diskuzi v horní části mešity jsme se znovu přesunuli do spodní modlitebny, která již nebyla prázdná. Zezadu jsme pozorovali bosého muže, který se směrem k Mekce klaněl svému Bohu. Ahmad nám potichu vysvětlil, že modlící se muž je místní imám. Společně s Ahmadem jsme vešli do malé místnosti, odkud běžně pracuje vedení Islámské nadace v Brně, kde nám s imámem nabídli černý čaj a občerstvení v podobě datlí.

U této příležitosti jsme se Ahmada zeptali i na jeho osobní život. Vyprávěl nám o svém českém spolužákovi z VUT, jehož vnímá jako svého nejlepšího kamaráda.

Ahmad aktuálně nemá žádnou partnerku a žije sám. S humorem dodal, že hledání nadějné ženy pro něj není jednoduché, protože se považuje za typického ajťáka, který se straní kontaktu s lidmi. Vysvětlil nám, že jeho partnerka by nemusela být muslimka, ale klidně i křesťanka. Podstatné prý pro něj je, aby věřila v Boha. Jeho nejlepší přítel ze školy je mimochodem také křesťan.

Ke konci našeho setkání jsme načali i téma extremismu v řadách muslimů. Bylo vidět, že pro Ahmada šlo o citlivou oblast a jako řadový člen se nechtěl vyjadřovat za celou komunitu. Jasně však dal najevo, že radikální islamisty odsuzuje. „Radikálové zabíjejí muslimy více než nevěřící,“ řekl s tím, že nemá důvod, proč by s nimi sympatizoval.

Pro Refresher se k tématu extremismu vyjádřil za muslimy v Brně i Assem Atassi, člen Ústředí muslimských obcí v Česku.

„Naštěstí už od založení mešity se zakladatelé a komunita zasadili o to, aby mešita byla pro všechny muslimy bez ohledu na to, jaký mají původ, odkud pocházejí nebo jaký směr islámu uznávají. Osobně si myslím, že jsme jako komunita mnohokrát dokázali, že se aktivně bráníme proti radikálním či extremistickým jevům a snažíme se, aby v našich mešitách a v naší komunitě takoví lidé neměli místo,“ řekl.

V mešitě se podle něj dlouhá léta modlili sunnité i šíité, a to dokud nevzniklo šíitské kulturní centrum. Zároveň od počátku chtěli komunikovat i s nemuslimy a neuzavřít se před světem. Důkazem toho je i naše reportáž, po které nám Ahmad řekl, že jsme v jejich mešitě kdykoliv vítáni a bude rád, pokud se znovu zastavíme.

„Toto nastavení od začátku zaručovalo i to, že nebyl prostor na žádné radikální nebo extremistické názory, protože radikál či extremista v takovém prostředí dlouho nevydrží. Naše komunita je malá, velmi dobře integrovaná a vzdělaná. A ani dnes – s větším počtem příchozích, zejména z řad pracovníků mezinárodních firem v Brně – se toto velmi nezměnilo a je to další faktor, který brání radikalizaci či extremismu,“ dodal.

Vůči extremistům se za muslimskou obec v médiích nejednou ohradil i předseda Islámské nadace v Brně Muneeb Hassan Alrawi. Teroristé jim podle jeho tvrzení značně kazí pověst.

S Ahmadem jsme se na závěr rozhovoru shodli na tom, že kdyby se lidé snažili vést o svých odlišnostech dialog tak jako dnes my, nemuselo by docházet k tolika nevraživosti, která většinou vychází pouze z nepochopení druhé strany. Je totiž rozdíl cítit odpor vůči radikálním věřícím a muslimům obecně.