Kromě pandemie bývá mešita přeplněna, lidé se musí na modlitby hlásit přes aplikaci.
Lidé jim rozbili okno tyčí a skleněné střepy skončily až v modlitebně. Jindy jim zase bylo vyhrožováno smrtí nebo jim na dveře pověsili kus prasete. I takové útoky si musela zažít první česká mešita v Brně a muslimové, které jsme se v ní rozhodli navštívit.
Bojí se Češi a Slováci islámu z oprávněných důvodů a na základě vlastních zkušeností nebo proto, že se vůbec nepokusili muslimy poznat? Je důvod, proč by měli mít strach z věřících, kteří se sami distancují od extremistů?
- Jaké mají muslimové zkušenosti s Čechy.
- Proč se náš průvodce Ahmad rozhodl studovat a žít v Česku.
- Proč by muslimové v Brně potřebovali další mešitu.
- Jak muslimové fungovali během pandemie.
- Jak vypadá mužská a ženská modlitebna.
Nevýrazná budova, kterou bys snadno přehlédl
Pokud by v roce 2021 neexistovalo GPS, najít mešitu v Brně by mohl být docela tvrdý oříšek. Budova na Vídeňské ulici totiž působí velmi skromně, protože podle dohody s městem nemůže mít kupoli ani minaret. Od okolních staveb v čtvrti Štýřice se odlišuje jen minimálně. Jejím nejvýraznějším rysem je nápis nad dveřmi, který představuje takzvanou šahádu – vyznání víry. V překladu znamená: Není božstva kromě Alláha (Boha) a Mohamed je jeho posel. Mešita v Brně stojí od roku 1998 a za ten čas si na ni už většina obyvatel zjevně zvykla.
Na místě před budovou jsme stáli dobrých 15 až 20 minut a všimli jsme si, že jsme jediní, kdo o ni jeví zájem. Všichni kolemjdoucí kráčeli dál a mešitu míjeli pohledem, kterým dávali najevo, že pro ně není žádnou novinkou.
V roce 1998 však byla ve velkém centru pozornosti. Někteří obyvatelé Brna tehdy přišli s peticemi proti její výstavbě a uspořádali proto i protest. Nakonec však dalo město výstavbě zelenou.
Přibližně o páté hodině jsme se před budovou setkali s místním muslimem Ahmadem, který nám ochotně dělal průvodce. Ahmad pochází ze Súdánu, kde žije i celá jeho rodina. Do Brna se přestěhoval v roce 2006, vystudoval zde Vysoké učení technické (VUT) a zaměstnal se jako ajťák.
„Situace v naší domovině není ideální. Když pracuji v Brně, své rodině pomůžu víc, než kdybych byl v Súdánu. Hlavně po finanční stránce,“ objasnil nám důvody, proč se rozhodl žít v Česku. Soužití s obyvateli ve městě je podle něj většinou bezproblémové. I on si však v souvislosti se svou vírou zažil jisté strasti.
„Od toho, co jsem v Brně, s ohledem na svou víru jsem si osobně zažil problémy tak třikrát až čtyřikrát,“ řekl. Na otázku, co lidem na jeho víře vadilo, reagoval smíchem a zvednutím obou rukou, čímž naznačil, že sám netuší. Ihned však dodal, že podle jeho názoru je největším problémem lidská nevědomost.
„Kdyby lidé věnovali svůj čas tomu, aby se s námi pokusili seznámit, zjistili by, že jsme úplně normální jako všichni ostatní. Žijeme tady, pracujeme, chceme fungovat bez problémů a nikomu neubližovat. Hlavní je, aby se lidé mezi sebou navzájem respektovali,“ uvedl.
Hlava prasete na klice
Lidé v Česku jsou podle jeho názoru v současnosti oproti roku 2006 vůči muslimům mnohem tolerantnější. Od postavení mešity se však přece jen našlo několik výrazných nenávistných incidentů. V zimě 2013 někdo zavěsil na hlavní dveře mešity vepřové maso a před vchod vysypal kosti. Chtěl tak urazit muslimy, pro které je konzumace vepřového masa zakázána.
V létě 2015 neznámý pachatel rozbil sklo mešity kovovou tyčí a v roce 2016 se před budovou setkalo zhruba sto protestujících, kteří provokovali muslimy jezením vepřového masa a pitím alkoholu. Začátkem roku 2020 si zase někdo „vyhrál“ na budově mešity se sprejem, kterým napsal „Nešiřte islám v ČR! Jinak vás zabijeme“. Policie však naneštěstí viníky nedopadla.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Co se učí děti v mešitě.
- Jak by muslimové oslavili konec ramadánu, kdyby nebyla pandemie.
- Čím bychom mohli věřící v mešitě pohoršit.
- Proč se ženy modlí odděleně.
- Jak vnímá muslimská obec z Brna radikální islamisty a proč u nich nemají prostor.
