Národní ústav duševního zdraví zveřejnil kroky, kterými můžeš člověku uvažujícímu o sebevraždě pomoci.
Na datum 10. září připadá světový den prevence sebevražd. Tento den si bere za úkol podpořit prevenci a téma destigmatizovat. Sebevražda je podle Světové zdravotnické organizace příčinou úmrtí jednoho ze sta lidí.
„Když někdo říká, že přemýšlí o sebevraždě, nebo mluví o věcech, ze kterých se zdá, že ji zvažuje, může to být zneklidňující. Nemusíte si být jistí, jak pomoci, jestli takové řeči brát vůbec vážně a zasahovat, případně zda váš zásah vše jen nezhorší. Jednat je vždy nejlepší volba,“ říká Alexandr Kasal z Národního ústavu pro duševní zdraví.
Uvedl, že v České republice si za minulý rok vzalo život 1224 osob. „V průměru jde o víc než tři úmrtí denně, kdy jasně vnímáme vysokou potřebu preventivní akce,“ okomentoval.
Podle Kasala to není náhoda. Během pandemie nemoci Covid-19 se lidé museli potýkat se situacemi, na něž nejsou ze své podstaty zvyklí. Mnoho z nich přišlo o práci, ocitlo se v nestabilní finanční situaci a řešilo těžký problém sociální izolace. Zároveň narostla i míra duševních onemocnění, které lidi k sebevraždě často vedou.
Národní ústav pro duševní zdraví na svých stránkách zveřejnil seznam 14 bodů, jak může člověk pomoci, pokud má pocit, že se v jeho okolí někdo plánuje o sebevraždu pokusit. Mezi tyto body patří hlavně naslouchat, ptát se a být pro člověka oporou.
Rizika na třech frontách
NÚDZ na svých stránkách vedle manuálu pomoci při riziku sebevraždy a výše zmíněných 14 bodů pomoci zveřejnil také návod, jak rozeznat, že se setkáváš s člověkem, který si chce život vzít.
Klíčové je podle ústavu pozorovat, jak se dotyčný vyjadřuje. Dát si pozor na kritická vodítka v podobě zmínek o nesnesitelné bolesti nebo o tom, že se člověk cítí jako v pasti. Dale je třeba se zaměřit i na chování jedince, na jeho koníčky, konzumaci alkoholu a drog nebo třeba na to, jak dotyčný spí. Poslední klíčovou oblastí je pak samotná nálada člověka. Pozorovat bys měl, jestli je podrážděný, má vztek nebo to, zda je příliš apatický.
Přehled dostupné pomoci mohou lidé najít například na stránkách projektu NÚDZ Opatruj.se, kde je možné se také otestovat na deprese, úzkosti nebo třeba závislosti. Seznam dostupné pomoci najdeš také na stránkách projektu NaRovinu.
