Deratizér Michael: Když jsem vstoupil do jednoho domu, tak mě málem trefilo. Tam bylo všechno. Po stěnách lezli štěnice, šváby...

Nejčastěji mě potřebují majitelé různých skladů, restaurací či jiných prostor pro podnikání, protože všechny provozy, které produkují komunální odpad, jsou ze zákona povinny zajistit si deratizaci dvakrát ročně.

Kromě toho naše služby často využívají i majitelé autoservisů v rámci prevence, protože zaplatit si deratizaci prostor je vyjde levněji než opravy kabelů v autech a budovách rozkousaných hlodavci.

Častěji tedy chodíš deratizovat do provozů? A co paneláky? Tam to není až tak časté?

Ano, jde spíše o provozy, protože tam mají časté kontroly z regionálního úřadu veřejného zdravotnictví a také jsou producenty většího množství komunálního odpadu.

Když však mravenci – stejně jako lidé – ucítí látku, která jim nedělá dobře, utíkají od ní dál.

Kontrolované by měly být i paneláky. Pokud se to nedělá, i s tím bývají problémy. V tomto případě se však bavíme spíše o dezinsekci, jelikož zde jsou velkým problémem zejména štěnice či zřídka i rus domácí – to je hmyz podobný švábovi, jen menší. V poslední době zaznamenáváme v panelácích obrovský problém i s mravenci.

Je zajímavé, že například ve dvanáctipatrovém paneláku nám nahlásili problém s mravenci v desátém patře. Pod nimi nebyly žádné, jen tam. Podobný případ jsme měli, když si nám na mravence stěžovali lidé z bytu z dvanáctého patra.

Říkali nám, že problémy mají už léta a že se už v bytovce vystřídalo několik deratizérů, žádný z nich jim však nepomohl. Začal jsem tedy pátrat a vylezl jsem i na střechu, přičemž jsem zjistil, že kámen úrazu byl právě tam. Jak víš, mravenci jsou lehcí a pravděpodobně je tam přinesl pouštní vítr nebo je tam zafouklo s listím. Mohli tam také vylézt, ale to je nejméně pravděpodobné.

U těchto mravenců to není tak, že když je někde začneš hubit, oni půjdou do dalšího a dalšího bytu?

Ano, ale neplatí to jen o mravencích, ale o všech škůdcích. Zde nestačí provést jen povinný zásah v jednom bytě, jelikož při takovém zásahu se používá koncentrát, který je nezabije do minuty. Je tam určitý časový rozsah, než začne účinkovat. Když však mravenci – stejně jako lidé – ucítí látku, která jim nedělá dobře, utíkají od ní dál. Mohou se proto přesouvat z jednoho prostoru do druhého. Nemusí to být přitom ani do bytu, mohou jít na chodbu, do sklepa, na balkon či někam jinam.

Co hubíš nejčastěji? Co je na Slovensku přemnožené a kde?

Co se týká hlodavců, tak jde o krysy a myši – ty se nacházejí zejména u polí. Například novostavby, které jsou u nich postavené, mají problém zejména s myšmi, rejsky nebo hraboši. Jde o tak malé hlodavce, že se do domu dostanou i přes půlcentimetrovou spáru.

V romských osadách je zase problém s potkany. To většinou souvisí s hygienou.

Jak vypadá proces těch povinných deratizací? Dojde do nějakých prostor kontrola z úřadu veřejného zdravotnictví, zaznamenají problém a pak majiteli nařídí, že si tě musí zavolat, abys tam vykonal zákrok?

To je represivní deratizace. Povinná je tehdy, když regionální úřad veřejného zdravotnictví vydá stanovisko k jarní nebo podzimní deratizaci. V rámci ní si musí během měsíce až dvou všechny fyzické osoby, živnostníci a podnikatelé zajistit povinnou deratizaci. Majitelé domů v obcích nejsou povinni zavolat si deratizéra, stačí, když si sami zakoupí nějaké nástrahy. Dělá se to z toho důvodu, že je třeba všechny hlodavce regulovat, i když se nám je nikdy nepodaří úplně vyhubit.

… když se mi to podařilo a vstoupil jsem do domu, oblečený ještě v civilu bez žádného obleku, po pár krocích mě málem trefilo. Tam nebyli jen šváby, tam bylo všechno…

Instituce zase mají povinnost zavolat si během těchto dnů deratizéra. Ten jim vystaví protokol o provedení deratizace, kde uvede, jakou látku při ní použil. V institucích se zmíněné látky ukládají do uzamykatelných krabic. Já osobně tam dávám buď jed, nebo lep, přičemž jed se používá z vnější strany budovy a lepy v interiéru.

Na každé ze zmíněných krabic musí být označené, co obsahuje, jaká je na použitý jed protilátka a kdy byla krabice uložená. Označení se přitom nachází umístěné na stěně u ní.

Existují i ​​represivní deratizace, které se provádějí až v případě, kdy se někde nachází nějaké ohnisko a kompetentní s tím nic nedělali, situace je však už v takovém stavu, že hlodavci jim tam pobíhají i ve dne.

Máš více výjezdů kvůli represivním deratizacím nebo spíš zasahuješ u lidí, kteří tě volají z vlastní vůle?

Řekněme, že při deratizaci je to vyvážené. Při dezinsekci si nás lidé obvykle volají. Deratizér byl už podle mě v každé jedné bytovce na Slovensku, ať už řešil štěnice, mravence, rusy, či pisivky…

Jak velkou lokalitu pokrýváš?

Výjezdy mám zejména v rámci Bratislavského, Trnavského a Nitranského kraje. Jezdím však i po celém Slovensku, protože spolupracuji s obchodními sítěmi, které jsou často roztahané po celé zemi. Hlavně přes pandemii hygiena vyžadovala, aby byly vydezinfikovány prostory, kde se nacházela pozitivně testovaná osoba, měli jsme tedy výjezdů více.

Kolik času strávíš na místě a na čem to závisí?

Závisí to na tom, zda jdu na povinnou deratizaci, kde jsem už byl, kde to znám a mám všechno už vypsané. V tom případě si vše jen překontroluji, prohlédnu nástrahy, doplním je či vyměním. Mění se i návnady, neboť i ony mají nějakou spotřební lhůtu.

A jak dlouho to tedy trvá?

To závisí na rozsahu prostoru. Když jde o nějakou restauraci nebo obchod s plochou do 300 čtverečních metrů, zvládnu to do půl hodiny či 40 minut. Je důležité říci, že kromě výkonu práce mě na místě zdrží i otázky od lidí, neboť když někam přijdu, mnoho z nich si mi stěžuje, jací brouci či hmyz je trápí doma, a zajímají se, jak si s tím poradit.

Co se týče cen, při DDD službách má každý jiný tarif. Jsou například firmy, které mají deratizéry jen jako zaměstnance, a třeba já jsem sice majitel, ale chodím i do terénu, čili opět mám jinou sazbu. Někdo jde na kvantitu, někdo na kvalitu. Já na kvalitu.

Když jdeš deratizovat nebo vyhubit hmyz na místo, kde se nachází nějaké ohnisko zamoření, kolik tam strávíš času?

Když si povídáme o deratizaci, je tam ohnisko několik dní. Na taková místa chodím já osobně každý nebo každý druhý den. Při dezinsekci, například u komárů, se provede časový harmonogram, kdy se bude provádět postřik. Když nás zavolá obec, tak to dohodneme s ní. Většinou začínáme někdy v noci a trvá to do rána – podle velikosti obce či města.

Když někdo umře v posteli a rozkládá se v ní jeho tělo, všechno se rozteče do matrace.

Vždy se to nahlašuje i na regionální úřad veřejného zdravotnictví, který to musí schválit. Tady však musím říci, že některé obce si postřik dají udělat a jiné ne. Zejména obcím, které se nacházejí u řek nebo bažin, by mohl podle mě stát pomoci a do určité míry jim tento postřik dotovat, protože z vlastních zkušeností vím, že mnoho obcí by si ho chtělo dát udělat, jen na to nemají finance.

Co používáš při dezinfekci, dezinsekci a deratizaci?

Všechny prostředky, které používám, jsou schválené Centrem pro chemické látky a přípravky. Látky, které se například běžně používají v Rakousku či ve Francii, se totiž nesmí používat u nás, neboť nejsou schváleny tímto centrem. Bohužel některé látky používané v sousedních státech jsou účinnější, ale nemůžeme s tím nic dělat.

Jak přesně vypadá proces deratizace či dezinsekce? Přijdeš někam, kde je problém, prohlédneš si budovu a prostory, zhodnotíš, kde může být škůdců nejvíc, a tam aplikuješ prostředek? Pokud jsou v bytě například štěnice, odsuneš linku a tam jich najdeš stovky?

Štěnice se z 90 % zdržují v sedačkách, postelích a matracích. Zanechávají černé tečky – to jsou výkaly a vajíčka. Kromě toho se zdržují i ​​za obrazy, v knihách, spárách, postelích, elektrických zásuvkách či ve světlech. Už jsem se setkal opravdu s lecčím. V panelácích jsou i ve stoupačkách.

Ale v podstatě ano, lokalizuji ohnisko a udělám zásah.

Máš nějakou bizarní příhodu, která se ti stala během práce? Něco, co už bylo na tebe hodně?

Jednou si mě zavolal pár do opravdu starého domu s tím, že „pravděpodobně mají šváby“. Hned první věc, když jsem dorazil, bylo, že se mě zeptali na cenu. Horko-těžko jsem jim vysvětlil, že nejprve musím vidět, o co jde, a teprve potom jim mohu říct cenu. Když se mi to podařilo a vstoupil jsem do domu, oblečený ještě v civilu bez žádného obleku, po pár krocích mě málem trefilo. Tam nebyli jen šváby, tam bylo všechno. Po stěnách lezli štěnice, rusy, rybenky.

Když jsem prováděl deratizaci, během postřiku lezly po stěnách blechy a padaly mi na skafandr. Vypadalo to jako scéna vystřižená z nejhoršího hororu.

Říkal jsi, že dezinfekce se často provádí i na místech, kde byly mrtvoly. Jak si to mám představit? Funguje to jako ve filmech, že někde se stane vražda, tragédie nebo se už delší dobu rozkládá tělo a tebe zavolají jít to uklidit a vydezinfikovat?

V podstatě ano. Ono to funguje tak, že buď je daný konkrétní byt či dům, kde se nacházela mrtvola, v dědickém řízení, nebo si nás zavolá blízká rodina zesnulého. Volají nás zejména tehdy, když tělo leželo někde několik dní a bylo v určitém stádiu rozkladu.

Na zákazníky nemůžeš být drzý, arogantní, naopak, je třeba být příjemný, neodmlouvat a zejména se jim snažit opravdu pomoci.

Například když někdo umře v posteli a rozkládá se v ní jeho tělo, všechno se rozteče do matrace. Když se tělo rozkládá na zemi, na parketách, pohřební služba ho doslova nabere lopatkou, avšak „silueta“ po něm z rozkladu na zemi zůstane. My musíme všechny kontaminované věci zabalit, provést dezinfekci a poté dezinsekci. Dezinfekci zejména proto, aby tam nezůstal mrtvolný pach. I to trvá déle.

Na tohle však musíš mít fakt žaludek…

Někdo to ani nechodí dělat. Každý si myslí, že dezinfikování je „jen tak“, že se „obléknu, vystříkám to tam a ani nic necítím“. Ano, ale oči si nezakryješ…

Přibyla ti nějaká práce během pandemie, kterou jsi předtím nedělal?

Měli jsme více práce, protože nás mnoho lidí volalo kvůli dezinfekci skrz koronavirus. V té době se objevili i lidé, kteří si založili firmy, protože viděli „díru na trhu“, a šli také dezinfikovat. Nevěděli s čím, nevěděli jak a nevěděli ani cenu.

V této branži je plus minus stanovená cena i na dezinfekce, na dezinsekce i na deratizaci. Každý jsme si ji přizpůsobili, ale nejsou mezi námi cenové propasti. Jenže někteří z těchto podnikavců buď cenu přehnali, nebo ji snížili tak, že bych za cenu jejich služby ani nenakoupil materiál. Samozřejmě, dezinfikovali neefektivně, neúčinně a hlavně nesprávně.

Co je na práci deratizéra podle tebe nejtěžší?

Asi ta legislativa. (smích)

Samozřejmě je třeba mít k tomu určitý „cit“. Na zákazníky nemůžeš být drzý, arogantní, naopak je třeba být příjemný, vyslechnout je a zejména se jim snažit s jejich problémy opravdu pomoci. Zmínit lze určitě i cestování, jako i to, že často pracujeme i v noci. Během pandemie jsme denně udělali někdy i 1200 až 1500 kilometrů.