Butcher Baker: unášel ženy a lovil je jako zvěř. Jeho manželka a děti nic netušily

Koktající chlapec s těžkou formou akné

Robert Hansen se narodil koncem 30. let v Iowě do rodiny dánského pekaře. Ten byl na svého syna velmi tvrdý a od mládí vyžadoval, aby se zapojoval do práce v podniku. Ve školním věku patřil Hansen mezi utlačované outsidery, které šikanovali nejen chlapci, ale i dívky. V případě něžného pohlaví tedy nenašel žádné pochopení, pouze opovrhování.

Vrstevníci mu pro jeho těžkou formu akné vymýšleli různé odpudivé přezdívky a na sebevědomí mu nepřidal ani celoživotní problém s koktáním. A tak není divu, že se už jako mladík velmi uzavíral do sebe. Do světa plného samoty a nenávisti.

„Koncem základní školy a během střední školy jsem vůbec nedokázal ovládat svou řeč. Vždy jsem byl velmi zahanbený a plný hněvu proto, že se mi lidé posmívali, a tak jsem nenáviděl už jen slovo škola,“ citují jeho slova New York Daily News.

V teenagerském věku se pokoušel vybít si zlost především na zvířatech, ale později se jeho oběťmi stali i lidé. Některé z žen unesl, znásilnil a pod výhrůžkou smrti propustil na svobodu. U jiných to však udělal jen naoko. Vyložil je v opuštěné přírodě, aby si našli cestu domů, ale následně se vydal po jejich stopách s cílem vraždit.

Na začátku 60. let měl v trestním rejstříku relativně méně závažné zápisy. Do vězení se na krátkou dobu dostal pro žhářství či drobné krádeže, uvádí History Daily. V daném období se s ním rozvedla jeho první manželka. S druhou manželkou Darlou se rozhodl odstěhovat na Aljašku. Ve městě Anchorage si po vzoru otce na ulici Ingra Street & 9th Avenue otevřel pekařství. Právě tehdy se začal psát příběh sériového vraha Butcher Bakera.

S partnerkou na Aljašce vychovával dvě děti, ale jejich manželství nebylo šťastné. Leland E. Hale, jeden z autorů knihy Butcher Baker, na svém blogu napsal, že partnerka Roberta Hansena věděla o jeho styku s prostitutkami. Jako věřící žena se ho snažila napravit. Podle The Washington Post však nikdo z rodiny o vrahově „koníčku“ netušil. Jelikož neměl pevně stanovenou pracovní dobu a miloval lov zvířat, vždy se uměl vymluvit, proč přišel domů později. Pokud mu žena nevěřila, myslela si možná jen to, že ji zase podvedl.

Identita některých obětí je dosud neznámá

Na Aljašce byl v průběhu 70. let obviněný ze znásilnění, z únosu s pokusem o znásilnění a později i z krádeže. Ve vězení si ale podle The New York Times odseděl jen velmi krátké období. Lékaři tehdy u Roberta Hansena diagnostikovali závažné duševní obtíže včetně bipolární poruchy, uvádí se v soudních dokumentech.

První obětí Butcher Bakera, za kterou byl odsouzený, se v průběhu 70. let stala neidentifikovaná žena přezdívaná Eklutna Annie – pojmenovali ji podle Eklutna Road, kde v roce 1980 našli její tělo. Podle vyšetřovatelů Butcher Baker začal na Aljašce vraždit už v roce 1971. Prokurátor Frank Rotschild, který dostal Hansena za mříže, se dokonce domníval, že vrah na Aljašku utekl proto, aby si našel nové místo k lovení, přičemž zabíjel už dříve.

Eklutna Annie byla pravděpodobně sexuální pracovnice či tanečnice. Když ji Robert Hansen přesvědčil, aby nastoupila do jeho auta, nasadil jí pouta, která měl připevněná k autu. Se zbraní v ruce jí vyhrožoval, že pokud se nebude bránit, nezabije ji. Když se však vůz Roberta Hansena zasekl v bahně, žena se pokusila utéct, uvádějí Anchorage Daily News. Pachatel ji s nožem v ruce doběhl a bodl do krku.

Prokurátor Frank Rotschild tvrdil, že Robert Hansen si vybíral oběti zpočátku bezcílně. Později se však zaměřil na striptérky a sexuální zaměstnankyně. Ty dokázal snáze nalákat do auta, policisté jejich výpovědím často vůbec nevěřili, a jelikož několik z nich nemělo pořádné rodinné zázemí, v případě jejich zmizení je málokdo hledal.

Jeho další potvrzenou obětí byla čtyřiadvacetiletá Joanna Messinová, kterou zavraždil v květnu 1980. O více než rok později Hansen zabil striptérku Sherry Morrowovou a v roce 1983 zase jedenadvacetiletou sekretářku a tanečnici Paulu Gouldingovou. U Shally Morrowové a Pauly Gouldingové vyšetřovatelé zjistili, že je vrah zastřelil zezadu a pravděpodobně před ním utíkaly nahé, informuje Daily Mail. Na jejich oblečení totiž nebyl nalezený žádný průstřel, což naznačovalo, že je pachatel oblékl až po smrti. Balistické testy navíc prokázaly, že vrah střílel stejnou zbraní.

Profil FBI ukazoval na lovce s nízkým sebevědomím

Při většině vražd postupoval stejně. Nalákal ženy do auta, nasadil jim pouta, odvlekl je na odlehlé místo či do svého domu, kde je mučil a znásilňoval. Následně se rozhodl, zda ženu propustí nebo ji začne lovit.

S tímto modem operandi (rutinním způsobem spáchání trestného činu) fungoval více než jednu dekádu. Robert Hansena v roce 1983 do problémů dostala teprve 17letá sexuální pracovnice Cindy Paulsonová, píše The Sun.

Té navrhl, že jí za orální sex dá 200 dolarů. Velmi rychle ale zjistila, že s ní má další plány. Celý scénář se opakoval až do momentu, kdy se rozhodl, že ji v letadle odveze do své chatrče. Tam by si z ní zřejmě udělal lovnou zvěř, kterou by zastřelil.

Avšak zatímco Robert Hansen nakládal věci do svého letadla, spoře oděná Cindy Paulsonová se s pouty na rukou rozjela směrem k dálnici, kde jí zastavil jeden z řidičů. Na policii popsala pachatelovu totožnost, detaily únosu a místo, kde ji držel. Roberta Hansena zachránilo falešné alibi, které mu poskytl kamarád. Později se však ukázalo, že jeho přítel lhal, protože nevěděl, z čeho policie Roberta Hansena podezřívá.

Někteří z místních vyšetřovatelů si začali těla mladých žen nalezená v okolí spojovat s Robertem Hansenem, ale stále jim chyběly důkazy. Do případu se v 80. letech zapojil agent FBI John Douglas, který byl jedním z průkopníků v behaviorálním profilování pachatelů. (Oddělení profilování pachatele fungovalo kdysi i u nás. Profil vyhotovili například i sériovému vrahovi Ondřeji Rigovi. Více se dočteš zde.)

Podle Douglasova profilu měl pachatel nízkou sebeúctu, která vyplývala z odmítání ženami a z toho, že byl jako dítě šikanovaný. Předpokládal také, že mohl koktat, byl zřejmě profesionálním lovcem a ze svých obětí si domů bral „trofeje“. Douglasův odhad velmi dobře pasoval na Roberta Hansena. Když se policii podařilo získat soudní příkaz k prohlídce jeho domu, auta a letadla, narazili na „zlatý důl“.

Mimo jiné našli leteckou mapu, na které si křížkem označoval místa, kde zavraždil a zakopal ženy. Podle knihy Butcher Baker od autorů Waltera Gilmoura a Lelanda E. Hala jich bylo celkem 24 (jiné zdroje uvádějí číslo 37 nebo 21). Kromě toho u něj byl nalezený schovaný náramek patřící jedné z obětí a zbraň, kterou prokazatelně zastřelil dvě ženy.

Robert Hansen vs. sériový vrah z Dextera

Tvůrci seriálu Dexter se sice v nové sérii Robertem Hansenem inspirovali, ale v žádném případě se nejedná o jeho věrnou kopii. Sériový vrah z Dextera Kurt Caldwell žije v Iron Lake ve státě New York, což může připomínat Aljašku. Caldwell je charismatickým a statným mužem, zatímco Robert Hansen neměřil ani 170 centimetrů a ve společnosti byl spíše plachý.

Fiktivního vraha spojuje s Hansenem záliba v lovu zvěře a žen, v důsledku čehož vznikla i seriálová přezdívka Runaway Killer. Na ni scénáristé odkazují hlavní skladbou Runaway od Dela Shannona, která je v příběhu vrahovou oblíbenou písní. Oběťmi Roberta Hansena byly přitom uprchlice (z angličtiny runaways), které přišly na Aljašku za lepší budoucností.

Hlavním rozdílem však je jejich motiv. Trestní činnost Roberta Hansena byla výrazně sexuálně motivována, ale Kurt Caldwell se sexuálnímu zneužívání v seriálu vyhýbá. Na tento rozdíl poukázali scénáristé při věznění jedné z žen, která si myslela, že se jí podaří utéct, pokud se na kameru před vrahem svlékne. Tím ho však jen rozzuřila. Caldwell se od Hansena odlišuje také tím, že své oběti balzamuje.

Podobnost je však patrná například u postavy zavražděné Iris, kterou v seriálu identifikovali podle jejího náramku. Tím tvůrci zřejmě odkazovali na Eklutna Annie, která měla v době vraždy na ruce podobný náramek. Iris se stejně jako skutečná oběť pokusila z vrahova auta utéct. Robert Hansen ji bodl nožem a Kurt Cardwell seriálovou postavu zastřelil.

Odsouzený za pouhé čtyři vraždy

Po nasbírání dostatečného množství důkazů začali vyšetřovatelé Roberta Hansena v roce 1983 vyslýchat. Prokurátor Frank Rotschild pro Fox News řekl, že ho překvapil jeho nevýrazný vzhled. Šlo prý o malého, umírněného chlapíka. Když ho však během výpovědi rozzlobili, celý zčervenal a pořádně se na všechny rozkřičel. V úvodu výslechu se snažil všechna obvinění popírat, ale pod tíhou důkazů a zkaženého alibi šel s pravdou ven.

Robert Hansen se policii přiznal, že během zhruba 12 let zabil 17 žen a znásilnil téměř dvojnásobný počet. Podle dohody o vině a trestu byl odsouzen za pouhé čtyři vraždy. Vyšetřovatelé přitom odhadují, že mohl zabít více než 20 žen. Po odsouzení se s Robertem Hansenem jeho manželka rozvedla, prodala dům a odešla s dětmi pryč.

V průběhu let vystřídal několik vězení a nakonec skončil v ústavu Spring Creek Correctional Center na Aljašce s maximálním dozorem, kde strávil větší část doživotního trestu.

Za mřížemi ke konci pracoval jako vězeňský holič a zemřel v roce 2014 jako 75letý. „Svět je bez něj lepší. V tento den bychom si měli připomínat jen jeho mnohé oběti a všechny jejich rodiny. Se všemi soucítím,“ citují Anchorage Daily News Glenna Flotha, bývalého policistu, který pracoval na případu Butcher Bakera.