Terapii elektrošoky podstoupí ročně milion lidí. Kdysi jí „léčili“ i homosexualitu, dnes pomáhá lidem s psychickými problémy

Podle České a Slovenské psychiatrické společnosti jde nepochybně o nejkontroverznější terapeutickou metodu v psychiatrii, možná i celé medicíně. „Je to nejvíce zpochybňovaná a diskutovaná metoda, a to nejen mezi laickou veřejností, ale také mezi lékaři a psychiatry. Jedná se také o jedinou dosud používanou šokovou metodu. Navzdory její prokázané účinnosti ji doprovází stigmatizující postoj veřejnosti. Tento postoj pramení zejména z historických zkušeností a v dnešní době nemá reálné opodstatnění,“ píší lékaři psychiatrické kliniky v Praze.

„Pacienti nebo jejich příbuzní jsou zahlceni obavami, že jim ECT například „vymaže mozek“ nebo „změní osobnost“. Nic z toho se samozřejmě nezakládá na pravdě,“ říká pro Refresher primářka psychiatrického oddělení nemocnice v Rožňavě a hlavní lékařka sítě Procare a Svet zdravia pro psychiatriu Jana Grešková. „Záporný, pokřivený a stigmatizující obraz ukazuje tuto léčebnou strategii jako nevědeckou a zastaralou, která nemá místo v moderní psychiatrii.“

Metoda ECT je odsuzována i proto, že se s ní spojuje množství nežádoucích účinků. Nejčastěji je to krátkodobá až trvalá ztráta paměti a jiné kognitivní obtíže, bolesti hlavy, zubů a svalů, nevolnost, srdeční arytmie a podobné kardiovaskulární problémy. Riziko úmrtí je však velmi malé. V dokumentu Komplexní management pacienta podstupujícího ECT, který vydalo slovenské ministerstvo zdravotnictví, se píše, že mortalita je 2,1:100 000 výkonů.

Epileptický záchvat, který pomáhá

Vědci se stále neshodují na tom, jak přesně ECT funguje. Obrátili jsme se proto na primářku Janu Greškovou: „Podstatou metody je vyvolat stimulaci mozku pomocí krátkých impulsů elektrického proudu. Dochází tak k umělému vyvolání epileptického záchvatu, při kterém se v mozku uvolňují chemické látky, které přenášejí vzruchy v nervové soustavě i na těch místech, kam nesahají účinky farmakoterapie.“

Elektrokonvulzí se tedy jakoby „upraví“ rovnováha neurotransmiterů v těch nejhlubších strukturách mozku. Tento mechanismus má být léčivý právě proto, že k rozvoji duševních poruch vede právě nerovnováha těchto přenašečů v mozku.

ECT má také zvyšovat prokrvení a metabolismus v některých oblastech mozku. Na základě těchto procesů dochází zřejmě i k podpoře „oprav nervových spojů“ a vytváření neuronálních sítí (tzv. mozková neuroplasticita).

„Její podstata spočívá v tom, že jakýmsi ozdravením hladiny přenašečů v mozku se zvýší jejich činnost, tedy utvoří se nové spoje určené k přenosu nervových vzruchů a chemických látek,“ říká Jana Grešková a doplňuje, že tato terapie je podle ní účinnější než léky.

V rožňavské psychiatrické nemocnici provedou přibližně 1 200 až 1 300 elektrokonvulzí ročně. Na starosti je má odborný personál. Pacienti před zákrokem absolvují interní vyšetření, laboratorní odběry a RTG vyšetření plic, aby se předešlo případným skrytým komplikacím. Aby výboj natolik nezatěžoval svaly a kosti, pacient dostane před terapií léky na uvolnění svalů. 

Samotný zákrok probíhá v krátkodobé anestezii, takže pacient jej vůbec nepociťuje. Léčebný výkon trvá několik minut a samotný elektrický výboj pár vteřin. Elektrokonvulzivní terapii pacient podstupuje každý druhý den (výjimečně denně) přibližně čtyři až osmkrát (podle závažnosti onemocnění i častěji). „Pokud je elektrokonvulze správně indikována, zlepší se všechna psychická onemocnění,“ říká primářka Grešková.

Pacienti o ni prý žádají sami

Na názor jsme se zeptali i psychiatra Matúše Virčíka z Psychiatrické nemocnice v Michalovcích. Souhlasí s Janou Greškovou a tvrdí, že ECT patří mezi velmi bezpečnou formu terapie. Nicméně podotýká, že filmy jako Přelet nad kukaččím hnízdem od Miloše Formana způsobily, že společnost se na ECT stále dívá jako na „mučení“.

„Je to typ terapie, která je bohužel asi nejvíce stigmatizovaná ze strany laické veřejnosti. Bývá negativně zobrazována kinematografií nebo i různými médii. Toto vnímání je přisuzováno neprávem, ačkoli je pravda, že ECT má svou negativní stránku historie,“ říká Virčík.

V michalovské nemocnici se někdy používá také označení spánková terapie. „Máme skupinu pacientů, kteří, pokud se zhorší základní onemocnění, přijdou a sami se jí dožadují, protože s ní mají pozitivní zkušenosti,“ říká Virčík. „Nejčastější nežádoucí účinky, které jsou vždy v pozadí pozitivního terapeutického efektu, jsou mírná bolest hlavy, bolest svalstva nebo mírné přechodné poruchy paměti.“

Virčík dodává, že bojují se spoustou nepravdivých mýtů. „Nejčastěji jde o přesvědčení, že ECT poškozuje mozek nebo že dochází k trvalému poškození paměti, což samozřejmě není pravda.“

„Katastrofální chyba v dějinách medicíny“

Navzdory přesvědčivým vyjádřením se ale množství vědců a lékařů poslední roky pokoušelo o to, aby byla tato terapie zakázána. V létě 2020 se proti ECT postavilo 40 výzkumníků a odborníků v oblasti duševního zdraví spolu se členy rodin pacientů, kteří podstoupili elektrokonvulzivní terapii.

V dopise, který zaslali britským vládním orgánům, žádali, aby bylo ECT okamžitě pozastaveno, dokud se vědeckým výzkumem jednoznačně neprokáže jeho účinnost a bezpečnost. Odvolávali se na čerstvou studii univerzity Harvard Medical School v Bostonu, která nenašla jediný důkaz, který by potvrdil, že je ECT účinnější než placebo.

Vědci ve studii napsali: „Vzhledem k vysokému riziku trvalé ztráty paměti, malému riziku úmrtnosti a dlouhotrvajícímu neúspěšnému úsilí o prokázání účinnosti této terapie navrhujeme, aby se ECT okamžitě zakázalo. A to až do té doby, dokud vědci neprovedou sérii dobře navržených, randomizovaných, placebem kontrolovaných studií, které dokážou, že pozitivní účinky převažují i ​​nad zmíněnými riziky.“

Dopis byl napsán u příležitosti 59. výročí smrti Ernesta Hemingwaye, podle jejich slov nejznámější oběti ECT. Šokovou terapii nazvali „katastrofální chybou v dějinách medicíny“ a v dopise napsali, že doufají, že na 60. výročí Hemingwayovy smrti bude Spojené království první zemí, která tuto metodu zakáže. Nestalo se tak.

Po terapii neumí spočítat dva plus dva

Sue Cunliffe, 58letá britská pediatrička, se jako 30letá léčila s těžkou depresí způsobenou dlouholetým zneužíváním ze strany jejího manžela. Lékaři vyhodnotili, že je rezistentní vůči lékům a předepsali jí elektrokonvulzivní terapii, kterou podstoupila 21krát. Cunliffe tvrdí, že jí terapie poškodila mozek a způsobila tak závažnou ztrátu paměti, že někdy neumí ani vypočítat, kolik je dva plus dva. 

Bývalá pediatrička strávila deset let výzkumem ECT. V článku pro Psychiatric Times spolu s odborníky upozornila na to, že ačkoli psychiatři odmítají, že by metoda ECT mohla poškodit mozek, výrobci těchto terapeutických přístrojů toto riziko uvádějí. Ztrátu paměti odborníci prý často „hází“ na depresi.

Zjistila také, že až 19 procent pacientů trpělo po ECT trvalou ztrátou paměti. Poukázala i na dvě studie z roku 2007 a 2003, podle kterých trpělo 12 až 55 procent pacientů minimálně 6měsíční ztrátou paměti.

Stále však není jasné, jak velké je toto riziko. Zastánci ECT argumentují, že je prý zanedbatelné v porovnání s pozitivními účinky elektrokonvulzivní terapie. Mnozí lékaři tvrdí, že dlouhodobá ztráta paměti je mimořádně vzácná a pacienti většinou hlásí buď mírnou, krátkodobou nebo žádnou.

Až 81procentní úspěšnost

Nejnovější výzkum publikovaný v září 2021 zjistil, že terapie ECT může být dokonce bezpečnější než antidepresiva či antipsychotika, a to u těhotných a kojících žen, oslabených a starších lidí. Anesteziolog Irim Salik a psychiatr Raman Marwaha zkoumali vliv ECT na sebevražedné sklony.

Ukázalo se, že po prvním týdnu terapie se 38 procentům pacientů stav zlepšil, po dvou týdnech se zlepšil 61 procentům a po třetím týdnu zaznamenali úspěšnost až v případě 81 procent pacientů. Přestože riziko smrti je podle výzkumníků nízké, terapie může být nebezpečná pro pacienty s kardiovaskulárními, plicními nebo nervovými onemocněními. 

Podle portálu The Conversation zatím neexistuje žádný spolehlivý výzkum, který by dokázal, že ECT účinkuje i při depresi. Na nedostatek dat upozornil také portál Guardian, který píše, že se lékaři nedokáží shodnout, zda šoková terapie funguje — někteří tvrdí, že pacientům pomáhá, jiní proti ní naopak bojují.

Primářka Jana Grešková říká, že bychom se na ECT měli dívat stejně jako na defibrilátory, které lidem zachraňují život. „Je zajímavé, že elektrokonvulzivní terapii, tedy působení elektrických výbojů na mozek, vnímá veřejnost negativně, až hrozivě, zatímco působení téže energie na srdce – použití defibrilátorů – vnímají lidé jako zákrok záchranný a kladný.“

„Asi máme pocit, že je něco jiného, ​​když elektrický proud prochází srdcem, než když prochází hlavou. Přitom sledujeme jednu a tutéž společnou myšlenku a tou je záchrana života a zdraví,“ konstatuje Grešková.