Měsíc jsem nepil a psal jsem si o tom zápisky. Toto je výsledek.
Únor je, ačkoliv zimní měsíc, v mých očích poměrně zajímavý měsíc. Je totiž praktický; většinou je totiž tvořen 28 dny, jež se dají přesně rozložit na 4 týdny. Ideální příležitost si během nejkratšího měsíce v roce vyzkoušet něco „na tělo“.
Nemůžu říct, že bych se na tento „challenge“ těšil; jako dietář mám velmi zvláštní jídelníček, kterému nasazují korunu mé možnosti pití – vždy se jedná o neperlivou vodu bez bublinek, nejlépe bylinkový čaj a, možná překvapivě, pivo. Přestože by se nemělo jednat o každodenní záležitost, v restauraci nebo v hospodě si vždy nějaký ten kousek objednat můžu. Díky bohu.
Co jsem ale neudělal? Rozhodl jsem se zbavit jednoho ze členů poměrně funkčního triumvirátu, který mě až na pár momentů prakticky nezklamal. Říkám si totiž, že i když to na první pohled nemusí úplně dobře působit na psychiku, ze zdravotního hlediska mi to pomoci může.
Člověk, který drží podobnou dietu jako já, zažívá na váze doslova kolotoč. Kila skáčou sem a tam a to klidně v intervalu 12 hodin. Navíc není nic neobvyklého, když jdu spát bez zdánlivého problému a ráno se probudím s břichem připomínajícím těhotenství ve čtvrtém měsíci.
A teď k aktuálnímu stavu: Pokud bych měl zhodnotit své sportovní aktivity, občas plavu. Snažím se chodit spořádaně spát, ale často mi to nevychází. Tvrdý alkohol nepiju, poslední kocovinu datuji zhruba do roku 2018.
Zároveň bych k tomu rád dodal, že poslední týdny byly pro mě poměrně náročné, což jsem se rozhodl řešit jedním nebo dvěma orosenými prakticky na denní bázi. Proto mě zajímá, jestli i tato skutečnost na mě neměla nějaký vliv a dám si měsíc pauzu. Drž mi palce.
Dal jsem si ne zrovna oblíbené pivo, aby mi to nebylo líto. Bohužel mi chutnalo.
1. den
Jsem poměrně soutěživý typ, takže se i přes mírné pochyby cítím poměrně motivovaně a věřím si, že Suchej únor dokončím. Se svým stravováním jsem si prošel očistcem, takže poměrně dobře rozumím tomu, co znamená sebezapření. Není nic příjemného vidět své okolí při návštěvě v restauraci, jak holdují všem druhům jídla – smaženému, tučnému, kořeněnému, orientálnímu – a mít možnost si to „užít“ jen přes čichové buňky. Tuhle bitvu jsem však před lety vyhrál a hodlám ji opanovat znovu.
Je to ale přesně tak, jak jsem předeslal. Dneska se necítím úplně ve své kůži. Sejmul jsem své míry. Vážím 86 kilo a míra přes břicho ukazuje 97 centimetrů. Valím se na toaletu s myšlenkou, že jsem musel sníst něco opravdu špatného. Nemůžu si ale vzpomenout, co, takže dost pravděpodobně se jedná o nezmar zánětu. Nadmutý jako fotbalový míč se snažím přemýšlet pozitivně. Jedno vím jistě, dneska chuť na pivo mít rozhodně nebudu.
2. den
Člověk nemůže čekat rychlé změny. Po ranním vážení se nic nezměnilo. Jak si ale zákon schválnosti žádá, při návštěvě supermarketu měli ve slevě pivo, které mám samozřejmě rád a které ve slevě dlouho nebylo. Rozhodl jsem se však odolat, a tak jsem odolával. Tolik k mému štěstí.
3. den
Mluvíme-li o štěstí, v našem domě se stala nemilá katastrofa, která nás na jeden večer donutila se vystěhovat z bytu do hotelu. A během této akce jsem byl také poprvé zkoušen. S přítelkyní jsme se rozhodli, že pojedeme plavat, abych tělu během očisty pomohl i jinak než pouhým nepitím. Poté jsme se přesunuli do restaurace.
Únava z vody, společně s dobrým jídlem a společností, zapříčili, že jsem dostal takovou chuť na točenou Plzeň, jako už dlouho ne. Nevzpomínám si, jelikož vícestupňové pivo nepiju a dvanáctka je pro mě absolutní strop. No nic, svůj zvyk, že si dám k dobrému jídlu i třešničku na dortu v podobě půllitru piva, jsem porušil. Místo toho jsem si objednal drahou neperlivou vodu a snažil se situaci nenarušit ventilací pochmurných myšlenek.
Existovala i možnost, že bych si objednal točené nealko pivo. Byl by to ale opravdu Suchej únor, kdybych si jej objednal? Jak již jistě víš, minimálně z našeho testu nealko piv, jen drtivá menšina těchto moků je úplně bez alkoholu. A já nechci podvádět. Proto jsem se zařekl, že dokud to půjde, vyhnu se i nealko pivu, abych nekonzumoval žádný alkohol. Druhá část mého já hned vzápětí litovala, že jsem se tak rozhodl.
Nemůžu však vyloučit, že mi nebude zle od žaludku. Od bolesti mi pak pomůže pouze jistý typ kapek, které alkohol obsahují. Z rozhovoru o závislosti se zakladatelem Fakt Abstinenti Markem Landou nicméně vím, že každá kapka může vést u vyléčeného alkoholika k závislosti. Pokud se tedy budu muset uchýlit k tomu, že si kapky dám, pak mi už nealko pivo nejspíš neuškodí.
4. den
Mám zkušenost s tím, že lákání závislostí jsou pro mě nejhorší úplně poprvé. Jakmile se jim postavím a zvládnu je, bývá to lepší. Nejsem však včerejší, proto nestahuji kalhoty před brodem. Naopak, nahoru a utáhnout opasek!
Restaurační tlak jsem vydržel, vydržím i únavu a absenci pivní rekonvalescence po dlouhém dni v práci násobeném nevynuceným cestováním. Roupy v podobě mlhavých myšlenek na pivo zaženu sprchou, seriálem a spánkem. Pátek nepátek.
5. den
Zjišťuji si něco více o Suchém únoru. Každý, kdo to někdy zkusil, ví o původně české a nyní již i slovenské iniciativě, která motivuje ke zdravějšímu žití bez alkoholu. Některé statistiky, které tento projekt uvádí, jsou děsivé: průměrný Čech za rok vypije 14,4 l čistého lihu, což nás světově řadí na třetí místo za Litvu a Moldavsko. Za hranou rizikového pití se u nás pohybuje takřka milion lidí, což znamená, že u nás má prakticky každý 7 dospělý Čech problém s pitím.
