Loni zemřelo v Česku na železnici 205 lidí, nejméně za posledních 19 let. Od začátku tohoto roku se však v médiích objevují případy srážky člověka s vlakem prakticky každý týden. Ptali jsme se odborníků na účinné formy prevence.
Drtivý počet usmrcených osob pohybujících se v kolejišti jsou sebevrazi. Sebevraždy také zůstávají podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) jednou z hlavních příčin úmrtí na celém světě, každý rok zemře v jejich důsledku více než 700 000 lidí. Více než v důsledku HIV, malárie nebo rakoviny prsu – nebo v důsledku války a vražd. Sebevražda je zároveň čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí osob ve věku 15-19 let.
Pokud znáš někoho, kdo potřebuje pomoc nebo potřebuješ pomoc ty sám, obrať se na následující NONSTOP linky: Linka bezpečí (pro děti a studenty do 25 let včetně):
116 111; Linka duševní tísně (pro celou populaci):
476 701 444; Linka první psychické pomoci (pro dospělé) NONSTOP:
116 123. Další krizové linky nalezneš
zde.
Sebevraždy na kolejích představují nešťastný český fenomén. V roce 2019 bylo na železnicích v EU zaznamenáno 2 572 sebevražd, v průměru sedm každý den. Zhruba 8 % z nich se událo v Česku. Podle dat Evropské železniční agentury je tak Česká republika nad evropským průměrem. Česká železnice ve zmíněném roce evidovala 2,8 smrtí v přepočtu na milion cestujících, přičemž evropský průměr činil 1,8 úmrtí.
Instalace bariér jako účinná prevence
Tomu by se dalo předejít vybudováním bariér, například v podobě plotů. Názor, že „pokud se lidé opravdu chtějí zabít, nemůžeme jim v tom nijak zabránit“, převládá už celé dekády. Mnohdy je však tato představa mylná, „omezení přístupu“ se totiž ukázalo jako jeden z nejúčinnějších preventivních prostředků.
Nejde přitom „jen“ o samotné sebevraždy. Trauma utrpí také strojvedoucí, případně další svědci události. Oproti tomu jsou komplikace v dopravě, způsobené několikahodinovým vyšetřováním, jen nemilou těžkostí na cestě z práce domů.
„Ze zahraničních studií se skutečně ukazuje, že vztyčení fyzických zábran na takzvaných „hotspotech“, tedy místech s častým výskytem sebevražd, vede v dané lokaci ke snížení počtu sebevražd,“ uvedl výzkumný a vývojový pracovník Alexandr Kasal z Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ) s tím, že studie se samozřejmě vztahovaly ke všem „hotspotům“ (včetně například mostů).
Vyvstává samozřejmě otázka, zda instalace zábran akorát člověka „nedonutí“ vyhledat přístupnější místo. Podle studie organizace The Royal Australian and New Zealand College of Psychiatrists, která se zabývala sebevraždenými skoky z mostů, ovšem vyplývá, že osoby, kterým brání ve skoku určitá překážka, automaticky neskočí z jiného mostu.
Přidej se do Refresher Clubu
Dočíst článek
Máš již členství?
Přihlásit se
Dočíst článek
Poslat sms
Pošli SMS na 90211 s textem FRESH 110296 a aktivuj si členství na celý měsíc.
Cena SMS členství je 125 Kč s DPH.
Jak to funguje?
Přidej se do Clubu a získej
Refresher bez reklam
Přístup k exkluzivnímu obsahu (články, videa)
Benefity ve formě slev na beauty, fashion nebo sport
Vstupenky na koncerty, festivaly nebo do kina
PPV kódy
Možnost sdílet obsah kámošům a kámoškám
Zobrazit všechny
„Ukazuje se, že k částečnému přesunu sice dochází, nicméně ve výsledku i tak dojde k poklesu počtu sebevražd,“ vysvětlil Kasal. Pokud se tedy postavením bezpečnostních zábran podaří zachránit byť i jeden život, pak se jistě jedná o investici, která se vyplatí.
Hotspot je konkrétní, obvykle veřejně přístupné, místo, kde lidé často ukončují svůj život.
Účinnost bariér potvrzuje například i studie publikovaná v odborném časopise BMC Public Health. Podle jejích autorů existují konzistentní a poměrně silné důkazy o tom, že omezení přístupu k hotspotům prostřednictvím instalace bariér může být účinné při odvracení sebevražd v některých případech až o 50 %.
Bariéry na hotspotech mají dvojí funkci. Za prvé omezují přístup osobě, která se pokouší spáchat sebevraždu, za druhé poskytují ostatním lidem více času na zásah nebo na to, aby si to osoba jednoduše rozmyslela.
V praxi je ovšem instalace bariér poměrně komplikovaná. „Ochrana dráhy zábranami proti neoprávněnému vstupu není povinnou výbavou dráhy a na mnoha místech ji není možné zrealizovat, a to z důvodu nutnosti zachování volných manipulačních ploch a přístupu k dráze. Ať už v případě oprav a údržby tratí, tak i pro přístup složek IZS v případě řešení mimořádných událostí na dráze,“ uvedla mluvčí Správy železnic (SŽ) Nela Friebová.
Pokud je to však možné, u kritických míst Správa železnic doplňuje sloupky s informací o zákazu vstupu do kolejiště nebo přistupuje k oddělení kolejiště oplocením. „V uplynulém roce došlo k instalaci bezpečnostních prvků na cca stovce míst. Nejčastěji se jedná o sloupky s informací o zákazu vstupu do kolejiště, ploty nebo anti-tresspass panely,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Stačí to?
Otázkou zůstává, zda to stačí. Podle dat SŽ došlo v roce 2021 zemřelo na železnici v Česku 196 osob, přičemž 161 z nich byli sebevrazi.
Podle ministerstva dopravy má zároveň Správa železnic kritické úseky zmapovány. „Fyzická překážka ovšem není všespásná – bariéry jsou v mnoha případech obcházeny, ploty rozstříhávány,“ míní mluvčí resortu.
Omezení přístupu do kolejiště s sebou zároveň nese značné finanční náklady. „Na zabezpečený metr se vynakládají částky v řádu jednotek až desítek tisíc korun. Instalace prvků bývá součástí velkých investičních akcí, oprav nebo se dělá i zvlášť,“ dodal Jemelka.
„Nízkonákladovou alternativou je podobná místa buď monitorovat (ať už se jedná o fyzický dohled, kamery, čidla), případně umístění cedulí s kontakty na krizovou pomoc (například Linku bezpečí, případně krizovou linku některé z psychiatrických nemocnic),“ doplnil Kasal z NUDZ.
Kromě plotů a dalších bariér by si Česko mohlo vzít příklad z Japonska, kde železniční společnosti nechaly na nástupiště nainstalovat lampy s modrými světelnými LED diodami. Studie totiž prokázaly, že modré LED světlo působí na lidi uklidňujícím dojmem, což následně přispívá ke snížení kriminality, sociálně patologického chování i sebevražd. Pomoci by mohly také školení pro železniční zaměstnance a osvěta, jak se chovat, ocitneme-li se u události, kdy doslova jde o život.
Ministerstvo dopravy apeluje:
- Prosím, přecházejte koleje jen na místech, která jsou k tomu tabulkou výslovně určena. A i na těchto místech se prosím raději třikrát rozhlédněte.
- Prosím, chovejme se odpovědně, nehazardujme a nezkracujme si cestu; vlak nepřetlačíme a na místě nezastaví – dle fyzikálních zákonů to prostě není možné.
- Když se chystáte zkrátit si cestu přes koleje, vzpomeňte si na ty, které máte rádi. Co by vám na to řekli? Dejte jim možnost vám to ještě říct.
- Lidé, kteří si zkracují cestu přes koleje, nedovoleně vstupují do kolejiště a porušují tím zákon.
