Loni zemřelo v Česku na železnici 205 lidí, nejméně za posledních 19 let. Od začátku tohoto roku se však v médiích objevují případy srážky člověka s vlakem prakticky každý týden. Ptali jsme se odborníků na účinné formy prevence.
Drtivý počet usmrcených osob pohybujících se v kolejišti jsou sebevrazi. Sebevraždy také zůstávají podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) jednou z hlavních příčin úmrtí na celém světě, každý rok zemře v jejich důsledku více než 700 000 lidí. Více než v důsledku HIV, malárie nebo rakoviny prsu – nebo v důsledku války a vražd. Sebevražda je zároveň čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí osob ve věku 15-19 let.
Sebevraždy na kolejích představují nešťastný český fenomén. V roce 2019 bylo na železnicích v EU zaznamenáno 2 572 sebevražd, v průměru sedm každý den. Zhruba 8 % z nich se událo v Česku. Podle dat Evropské železniční agentury je tak Česká republika nad evropským průměrem. Česká železnice ve zmíněném roce evidovala 2,8 smrtí v přepočtu na milion cestujících, přičemž evropský průměr činil 1,8 úmrtí.
Instalace bariér jako účinná prevence
Tomu by se dalo předejít vybudováním bariér, například v podobě plotů. Názor, že „pokud se lidé opravdu chtějí zabít, nemůžeme jim v tom nijak zabránit“, převládá už celé dekády. Mnohdy je však tato představa mylná, „omezení přístupu“ se totiž ukázalo jako jeden z nejúčinnějších preventivních prostředků.
Nejde přitom „jen“ o samotné sebevraždy. Trauma utrpí také strojvedoucí, případně další svědci události. Oproti tomu jsou komplikace v dopravě, způsobené několikahodinovým vyšetřováním, jen nemilou těžkostí na cestě z práce domů.
„Ze zahraničních studií se skutečně ukazuje, že vztyčení fyzických zábran na takzvaných „hotspotech“, tedy místech s častým výskytem sebevražd, vede v dané lokaci ke snížení počtu sebevražd,“ uvedl výzkumný a vývojový pracovník Alexandr Kasal z Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ) s tím, že studie se samozřejmě vztahovaly ke všem „hotspotům“ (včetně například mostů).
Vyvstává samozřejmě otázka, zda instalace zábran akorát člověka „nedonutí“ vyhledat přístupnější místo. Podle studie organizace The Royal Australian and New Zealand College of Psychiatrists, která se zabývala sebevraždenými skoky z mostů, ovšem vyplývá, že osoby, kterým brání ve skoku určitá překážka, automaticky neskočí z jiného mostu.
