Ještě ani nematuroval a už vede redakci s desítkami lidí. Nejmladší novinář na vedoucí pozici v Česku – Vojtěch Petrů, dělá ve volném čase šéfredaktora Studentských listů. Snaží se tak zvyšovat zájem o politiku a veřejné mínění mladých Čechů.
Se Studentskými listy se osmnáctiletý Vojtěch Petrů snaží vyplňovat mezery, které ve vztahu k mladým lidem mainstreamová média v Česku mají. „Nemáme prostor, ani kapacity na to dělat plnohodnotné zpravodajství, zájem o politiku se u mladých snažíme zvyšovat analýzami a propracovanějšími texty, které jinde chybí,“ říká nejmladší český šéfredaktor.
Na webu píšete, že se mladí lidé až tak nezajímají o veřejné mínění, proč si myslíte, že to tak je? Důvodů je samozřejmě strašně moc. O společenských a politických aspektech bychom se mohli bavit dlouho. Není to v Česku jen záležitost mladých, o politiku se tady nezajímá řada lidí obecně, protože ji berou jako něco špatného a nečistého. Ale když se na to podívám z toho svého mediálního pohledu, tak si myslím, že by moc pomohlo, kdyby se média více o názory a témata mladých či o veřejné průzkumy mezi mladými zajímala. Ty veřejné průzkumy by ale také musely více vznikat.
Tomu se na Studentských listech snažíme přispět a myslíme si, že když budou mít mladí lidé pocit, že jejich názory a jejich problémy někoho zajímají, ne jen politiky, ale právě i média, která o nich referují, tak by to potom mohlo moc pomoci a mohl by to být jeden z aspektů, který by vedl k vyššímu zájmu o veřejné mínění a politiku.
Mainstreamová média se o ně nezajímají?
Nemám úplně pocit, že by se mainstreamová média v Česku zajímala o názory mladých, tak jak by se o ně zajímat měla. V tomhle mě právě zaujal příklad ze Skandinávie, kde když se uskutečnily studentské volby, tak média se o to zajímala, řešila to co z nich vzešlo a porovnávala to z průzkumy dospělých voličů nebo rozebírala na jaká témata by se měli politici zaměřit, aby mladé zaujali. To mi v Česku chybí.
Tady se sice zveřejnil výsledek studentských voleb, politické strany, které tam uspěly si to daly na svoje sociální sítě, jakože “super mladí by nás volili”. Média o tom napsala tři odstavce a tím to skončilo. Zapracování do hlubšího kontextu problémů, které mladí řeší nebo nějaká snaha s tímto konfrontovat politiky, se tu úplně nestala. Byla tady ale média, která se to snažila zpracovat, mluvil jsem například o Respektu, ale i Refresher v tomto z mého pohledu odvedl dobrou práci.
Jak jste zpracovávali volby vy?
My jsme se je snažili zpracovávat jinak. Samozřejmě nemáme prostor ani kapacity na to, dělat plnohodnotné zprávy, nebo třeba živé zpravodajství a ani pro to není důvod, protože to najdou lidé všude, kde chtějí a není důvod, aby to dělali studenti zadarmo ve volném čase.
Proto jsme se to snažili zpracovávat z jiného pohledu. Jednak jsme se snažili dělat hodně komentářů a přinášet různé analýzy nebo jsme se snažili také přinášet texty o tématech, která mladé zajímají, analyzovali jsme programy politických stran podle toho, jak se o témata mladých zajímají. Dělali jsme sérii rozhovorů s mladými kandidáty a tímto způsobem jsme se to snažili pokrývat.
Máte nějaké zásadní zjištění nebo něco, co jste za dobu, co se v listech tomuto tématu věnujete, objevili?
Já vždycky říkám, že Studentské listy nejsou médiem pro každého mladého člověka, nebo že se nesnažíme nadbíhat různým náladám. Samozřejmě se to snažíme koncipovat a prezentovat více populárně, aby tomu mladý člověk rozuměl a aby to nebylo moc složité.
Nemůžeme ale nikdy přilákat všechny a to bylo právě to zjištění, že to nebude hned, že to není tak, že když začneme s médiem, které bude přinášet názory mladých, tak se všichni hned začnou zajímat o politiku. Samozřejmě lákáme spíše mladé lidi, kteří se o politiku a o veřejné dění už nějak zajímají, ale myslíme, že napomáháme tomu, aby se to ještě zvyšovalo.
