Ukrajinská herečka, která utekla do Prahy: Hrůza a šok. Chtěli jsme žít svobodně, ale místo toho přišla válka (Rozhovor)

Anna Matijčenko je herečka, která 9. března 2022 uprchla spolu se svou maminkou z válkou zmítané Ukrajiny. Umělecky se sice může realizovat i v Praze, konkrétně díky Divadlu Na Prádle, v mysli je ovšem stále doma na Ukrajině. Jak prožívala první dny ruské invaze? Kdy dospěla k rozhodnutí, že svou zemi opustí a jak cesta do bezpečí probíhala?

Doporučeno

Na Wikipedii je pětkrát více článků o mužích než o ženách. „O jejich hrdinství se tolik nemluví,“ říká ředitelka Wikimedia ČR 25. března 2022 v 7:00

Jaké jsou Vaše pocity, když si vybavíte invazi na Ukrajinu?

Hrůza a šok. Nechápu, jak je v 21. století možné, že nás Rusko napadlo. Chtěli jsme žít svobodně a rozvíjet se a místo toho přišla válka. Mám zlomené srdce. Od začátku invaze jsem ani jednu noc nespala klidně. Pro mě už neexistují data. Nevím, kolikátého je. Od doby, co začala válka, počítám dny úplně jinak. První den války, druhý den války a tak dále.

24. února začala nová epocha v celé Evropě i ve světě, která se jmenuje epocha Ukrajiny. Modrá a žlutá barva, které jsou na naší vlajce, jsou teď nad Evropou a chrání ji od moskevského teroru. Naše ukrajinské nebe je teď černé od moskevského satanského dvojhlavého orla. Bombarduje kulturní památky, školy, nemocnice. Nejhorší je to, že umírají děti a obyčejní lidé. V centru Evropy probíhá genocida. Musíme říct, že Rusko je teroristický stát a Putin je válečný zločinec.

Souhlasíte s tím, že Ukrajina nyní bojuje za celou Evropu?Ano. Ukrajina teď se zbraní v ruce bojuje za evropské hodnoty. A má právo být součástí evropských národů. Mnoho států přijalo miliony žen a dětí a ty jsou velvyslanci Ukrajiny v evropských státech. Integrují se tu. A my evropským státům i jejich občanům děkujeme za to, jak jsou pozorní a solidární a taky děkujeme za kruté sankce proti Rusku.

Jsou podle Vás současné sankce proti Rusku dostatečné?

Myslím si, že nejsou. Nestačí k tomu, aby porazily Vladimira Putina. Jen dočasné embargo na obchodování s Ruskem nestačí a neukončí válku. Můžeme zvítězit jen společnými silami. Je potřeba nad Ukrajinou vytvořit bezletovou zónu a russiasmus (kombinace slov Russia a nacismus/fašismus, pozn. red) postavit na stejnou úroveň jako fašismus a nacismus a zakázat. Říkejte svým vládám, že NATO musí zavřít nebe nad Ukrajinou. Křičím a volám: Uzavřete nebe nad Ukrajinou.

Mysleli si obyvatelé Ukrajiny, že Rusko invazi uskuteční?

Všichni to svým způsobem očekávali, protože věděli o ruských vojácích, kteří se na ukrajinských hranicích objevili. Lidé se prostě cítili divně. Přemýšleli o tom i kvůli tomu, že situace je vyhrocená už od roku 2014. Už tehdy jsem na sociálních sítích psala, že Rusko není bratr, není přítel, ale okupant.

Jak jste prožívala dny před invazí?

Den 22. 2. 2022 hodně lidí vnímalo jako speciální a magické datum, proto jsem poprosila herecké kolegy, aby si něco přáli. Odpověděli, že chtějí, aby na světě nebyli dva Putinové. Ve středu 23. února jsem ještě pořádala webinář pro děti z herecké školy. Hned od začátku invaze jsem byla přesvědčená o tom, že na Ukrajině chci zůstat, protože je to moje země.

Jaká byla na Ukrajině atmosféra po zahájení ruské invaze?

První dny války se nesly především ve znamení hesla ukrajinského vojáka, který bránil Hadí ostrov. Citát „ruská válečná lodi, jdi do p**ele“ byl pak k vidění všude. Na plakátech, billboardech, lidé ho sdíleli na sociálních sítích. Den po invazi jsem začala pracovat jako dobrovolnice, koordinovala jsem dobrovolnické aktivity. Myslela jsem, že na Ukrajině zůstanu až do konce. Než zvítězíme.