Bývalý jehovista Lukáš: Své první narozeniny jsem oslavil ve 28 letech (Rozhovor)

V České republice je podle oficiálních statistik lehce přes 15 tisíc svědků Jehovových. Jedním z nich byl před pár lety i Lukáš Klůc. V rozhovoru pro Refresher popsal, jaký pohled na svět svědkové Jehovovi mají, proč se považují za nadřazené a jak náročné je se z jejich světa vymanit.

Co je hlavní myšlenkou? V co Jehovisté věří?

Ty jo, já už jsem mezi nimi dlouho nebyl, to už si nepamatuji! (smích) Ne, jejich hlavní myšlenkou je určitě najít smysl života. Od toho se odvíjí všechno a zároveň na ni lákají lidi – že jim dají smysl života, který jim nikdo jiný nedá.

A co Armageddon?

Armageddon chápou jako definitivní konec světa tak, jak jej známe. A začátek nového. Spousta lidí – hlavně ti, kteří nejsou mezi svědky, přestane existovat. Spolu s bytostmi bude zničen i satan. Zůstanou jen „vyvolení“ – ti, které zvolí Bůh. Tito „vyvolení“ již nebudou umírat, budou žít věčně v dokonalých podmínkách. Jako Adam a Eva v ráji.

Myslím, že se jedná o nebezpečnou skupinu, protože si hraje s psychikou člověka a hojně využívá manipulaci

Kdy očekávají další konec světa?

Podle posledních informací jej očekávají již každým dnem. Věří, že žijeme v době, která se nazývá „Poslední dny“ – nicméně tyto poslední dny již trvají několik dekád. Na svých stránkách mají videa z USA, kde ke svědkům promlouvají vedoucí činitelé a z jednoho teď vypadlo, že žijí v poslední části posledních dnů, zřejmě před posledním dnem posledních dnů. Oni už mají, dá se říci, sbaleno. Nevěří, že se svět dá do pořádku – ještě v souvislosti s pandemií a probíhající válkou na Ukrajině.

Promítla se nějak válka na Ukrajině do života jehovistů?

Samozřejmě, mezi uprchlíky jsou i jehovisté. Míří do cizích zemí, kde hledají především své bratry a sestry. Do války se ale určitě nezapojují, válčit nesmí.

Cítí jehovisté nenávist k nevěřícím?

Myslím, že se nejedná o nenávist, spíše o nadřazenost. Pokud by ostatní nenáviděli, tak by je nechtěli zachránit tím, že by za nimi chodili a přesvědčovali je ke vstupu. Ale o nadřazenost se určitě jedná. Když chodí – jak tomu říkají „do služby“ dům od domu a rozdávat Strážnou věž, nechodí tam s tím, že chtějí lidi vyslechnout. Nebudou je poslouchat, je to jednostranná záležitost. Lidé, kteří nejsou svědky, jim nemají co říct, ale měli by je poslouchat.

Je to náboženská společnost, společenství, sekta?

V každé zemi mají jiný status, u nás je to normálně uznaná náboženská organizace. Ale například ve Velké Británii či v USA se jedná o charitativní organizaci. V některých zemích pobírají příspěvky od státu, ale třeba Norsko a Irsko chtějí tyto dotace kvůli četným problémům stopnout.
 
Tudíž právně se v Česku jedná o náboženskou organizaci, já si ale myslím, že přítomny jsou i sektářské prvky. Myslím, že se jedná o nebezpečnou skupinu, protože si hraje s psychikou člověka a hojně využívá manipulaci. Určitě to tedy za mě není „normální“ skupina jako například Svaz zahrádkářů. (smích)

Jak se manipulace projevuje?

Už malé děti, které vyrůstají mezi svědky díky rodičům, jsou vytrženy z reality, od okolního světa. Nemohou si proto vytvořit svůj vlastní realistický pohled na život. Pokud dítě dodržuje to, co mu rodiče skrz organizaci nařizují, tak si nevyhledává přátele mezi „normálními“ dětmi, ale pouze dětmi svědků Jehovových. Musíme si uvědomit, že oni mají úplně jiný pohled na život, na svět. Proto je pro ně i těžké se zařadit do společnosti poté, co se rozhodnou odejít.

Doporučeno

Tobiáš Frýdl: Víra v barvách duhy není projektem od ďábla ani duhovou agitkou. Jen ukazuje vstřícný náhled věřících k LGBTQ+ lidem 30. dubna 2024 v 17:00

Mohou si proto říct, že je to to jediné, co znají a zůstat mezi svědky je ta nejjednodušší cesta. V tomto vidím podstatu psychické manipulace – lidé jsou nuceni tam být, i když třeba nechtějí. Dítě, které se narodí svědkům Jehovovým, nemá šanci zažít normální, zdravou rodinu. Pokud celá rodina organizaci neopustí.

Nejvíce mi vadí psychické vydírání. V momentě, kdy chce člověk tuto organizaci opustit, tak riskuje, že přijde o nejbližší rodinu – že se s ním přestane bavit. Svědkové mají totiž příkaz, že s tím, kdo odejde od svědků a je pokřtěný, by měly být zpřetrhány veškeré vazby. Jediná výjimka je v rodině, pokud žijí pod jednou střechou. I když o rodinu nepřijde, vztahy jsou tak narušené, že se nemůže jednat o zdravé vztahy. Jsou nerovnoměrné, svědkové ho neustále litují a snaží se ho zachránit, protože konec světa se blíží.

Vy jste byl mezi svědky od 2 let, protože do organizace vstoupila vaše matka. Jaké k tomu měla důvody?

Když mi byly dva roky, moje maminka začala studovat a nechala se pokřtít v mých třech, čtyřech letech. Prakticky jsem tam tedy byl odmalička.

Byla v docela těžké situaci, po rozvodu a měla finanční potíže. Nezažívala jednoduché období a trochu naděje ji dali právě svědci Jehovovi. Slíbili jí život bez utrpení a problémů. Možná jí poskytli také určitý smysl života, který postrádala.

Doporučeno

Tohle jsou podle průzkumu nejzásadnější změny v životech Čechů. Jaká z nich tě ještě čeká? 19. dubna 2024 v 10:30

Důvodů pro vstup je nicméně spoustu. Nejčastěji se jedná o rodiče. Až 60, 70 % svědků totiž toto přesvědčení dědí po rodičích – po jejich „masírce“. Nebo se jedná o těžké životní situace, například po smrti někoho blízkého. Svědci takovým lidem totiž slíbí, že se opět setkají s těmi, kteří zemřeli – nesetkají se ale až v nebi, ale tady, na Zemi, v těchto podmínkách.

Častým důvodem bývá také to, že se člověk zamiluje do svědka či svědkyně a konvertuje. To jsou takové tři nejčastější důvody. Ke svědkům se ale lze dostat přes kamarády, ve škole, v práci – ne všichni svědci totiž striktně dodržují vyhýbání se styku s cizími lidmi. 

Mé 28. narozeniny byly mé první

Lze tedy říci, že jehovisté cílí na „zlomené“ lidi?

Oni si myslí, že necílí, že mluví se všemi bez rozdílu. Jsou všude a snaží se hovořit s co největším počtem obyvatel – mají v tom dokonce systém. Mají rozdělené jednotlivé části měst, které má vždy konkrétní svědek na starosti a má za úkol je pravidelně – nejlépe několikrát do roka, obejít.

Vyloženě nevyhledávají „slabší kusy“. Nicméně tím, že si vedou záznamy o lidech, se kterými hovoří, se může stát, že si na konkrétního jedince „počkají“ a odchytí ho ve chvílích, kdy má například deprese, někdo mu zemře a podobně. Snaží se mu v těžkých chvílích „věnovat“.