Expert na žraloky: V Egyptě zabil ženu defektní žralok. Ve vodě nesmíš zpanikařit, téměř nikdy nechce zaútočit (Rozhovor)

V Egyptě je obrovské množství žraloků. Z 90 procent jde o žraloky, kteří jsou naprosto neškodní, ale pak se u egyptského pobřeží vyskytuje pětice druhů žraloků, kteří mohou být nebezpeční pro člověka. Jedná se o žraloka dlouhoploutvého, černocípého, tygřího, bělavého a žraloka mako.

To je pětice nejrozšířenějších druhů žraloků žijících v Rudém moři, která by mohla zaútočit na člověka. Celkově máme ve světě kolem 20 druhů žraloků nebezpečných pro člověka, z nichž těchto pět se pohybuje v Rudém moři.

Zvýšil se výrazně počet žraloků v Egyptě za poslední roky?

Žraloci byli v Egyptě vždy. Pokud se vyskytne útok, je to jen proto, že my lezeme do jejich vody. Oni vždy lovili u pobřeží, takže je nesmysl říkat, že žraloci u břehu nemají co dělat. Vlny se ženou k pobřeží, táhnou s sebou plankton, který láká malé rybičky, větší ryby, a nakonec i lovce jako žraloci.

Oni tam odjakživa lovili, ale pak přijdou lidé, postaví tam hotel, zaberou celou pláž a najednou jsou překvapeni, když se setkají se žralokem.

Může se stát, že se člověku zalesknou hodinky na ruce a žralok si řekne, že ten odlesk mohla způsobit nějaká sardinka, tak si do ní zkusí kousnout. Jakékoliv kousnutí žraloka bývá obvykle fatální, neboť je to zvíře s 80 zuby v tlamě.

Pokud se raději chci Egyptu vyhnout, existují ve světě destinace, kde je prokazatelně vyšší výskyt žraloků?

Žraloci mají v oblibě teplé vody. Velcí bílí žraloci sice mají rádi chladnou vodu s 15 až 17 stupni, ve které se my z 90 procent nekoupeme, ale ostatní žraloci mají rádi teplou vodu. Nejvíce jim vyhovuje Indický oceán, kde není výborná jen teplota vody, ale také množství potravy. Platí rovnice, že kdekoli je v Indickém oceánu dost teplá voda, tam budou žraloci.

Žraloci jsou tam pány atolů, vrcholoví lovci, ale jsou konkrétní místa, kde se jich vyskytuje nejvíce. Velmi velký výskyt žraloků registrujeme kolem pobřeží Natal na východě Jihoafrické republiky, kde je jich obrovské množství, ale například i na Maledivách. Na Maledivách najdeme spoustu velkých žraloků kolem každého ostrova.

V minulosti se již žraloci mnohdy objevili u chorvatského pobřeží. Je třeba mít respekt před žraloky i na dovolené na Jadranu?

Žraloků bych se v Chorvatsku vůbec nebál. Oni tam sice byli i budou, vždyť například největšího bílého žraloka na světě o délce 6,5 metru a hmotnosti 3 tuny chytili na Maltě ve Středozemním moři, což není tak daleko od Chorvatska, ale v Jaderském moři jich nebude mnoho.

Jsou vyloveni, vždyť tam mají velký problém s rybami obecně, ale žraloci se tam objevit mohou zejména díky tomu, že plují za loděmi, které do vody házejí zbytky potravy. Vždy se tam pohybovali i se tam pohybovat budou, mění se jen to, že čím dál tím víc nemají co jíst.

Přejděme k praktickým radám. Člověk plave ve vodě, když se k němu najednou začne blížit žralok. Existují triky, jak se v takové situaci zachovat?

Pro plavce je vždy náročnější dívat se pod vodu a zpozorovat, že se k němu blíží žralok. My potápěči máme masku, vidíme na všechny strany a spatříme proto, že k nám žralok plave. Umíme se připravit, postavit se mu a zbrzdit ho. Já se se žraloky potápím už 25 let, takže díky zkušenostem je to pro mě úplně jiná situace než pro běžného člověka, který spatří žraloka nebo jen siluetu žraloka.

Musím říci, že žraloci pod námi často plavou, aniž bychom o nich věděli. Oni si tam krouží ve větších hloubkách, pozorují, co se děje nad nimi, a zajímá je, když lidé na hladině křičí, dovádějí a skáčou do vody. To jsou pro žraloka přirozeně zajímavé věci, na které se musí přijít podívat. Žralok jako přirozený lovec chce vědět, jestli se mu v takové situaci nerýsuje šance sehnat potravu.

Takže křik a pohyb žraloky přitahují.

Prakticky ano. Máme-li potápěčské brýle, podíváme se pod hladinu a vidíme žraloka, je nejdůležitější nepanikařit. Neutíkat, nekopat nohama, jen ho sledovat. Když se na žraloka začnete dívat, na 90 procent ho přestanete zajímat, neboť ztratil moment překvapení. Oni nás nejdou zabít, oni se chtějí jen podívat blíž.

Může se stát, že se člověku zalesknou hodinky na ruce a žralok si řekne, že ten odlesk mohla způsobit nějaká sardinka, tak si do ní zkusí kousnout. Jakékoliv kousnutí žraloka bývá obvykle fatální, neboť je to zvíře s 80 zuby v tlamě. Když to dopadne dobře, můžeš přijít o ruku či nohu, jinak vykrvácíš a skončí to smrtí.

Zachovat klid, když kolem člověka plave žralok, ale musí být náročný úkol. Dá se to?

Pozor je třeba si dávat na to, aby člověk nezačal dávat najevo, že má panický strach. Nesmí utíkat ani rychle plavat ke břehu, vždy je lepší zachovat klid. Žraloci mají na těle receptory, takzvané Lorenziniho ampule, kterými například dokážou rozeznat vibrace tvorů v tísni. Bušení srdce, adrenalin, intenzivní pocení a vysoký tep jsou všechno signály, které žralokovi řeknou, že toto je slabý tvor.

Je to stejné, jako když jdeš po parku a bojíš se psů. I ten nejmenší jezevčík sebere odvahu, když z tebe vycítí, že z něj máš strach, začne na tebe skákat a bude si hrát na hrdinu. Tak to funguje i se žralokem, když mu ukážeš strach.

Pokud ve vodě plavou dva lidé, které napadne žralok, má smysl pomoci si navzájem? Zkusit žraloka udeřit do nosu jako ve filmech?

To už musí být extrémní situace, kdy se proti žralokovi musí člověk fyzicky bránit. Samozřejmě, že když bojujeme o život, uděláme cokoli, abychom se zachránili. Fungují způsoby a místa, kde se dá žraloka dotknout, aby se zastavil nebo zabrzdil, ale je to velmi složité.

Já vím, jak žraloka chytit do dvou prstů a obrátit ho na záda bez jakékoli síly, vím, kde ho mám zmáčknout, ale v realitě je to pro běžného plavce nemožné. To by musel být profík.

Co podle vás ovlivňuje to, koho si žralok z plavců vybere jako svou oběť?

Zda si žralok vybere jako cíl svého útoku specificky vás, závisí na mnoha faktorech. Například na tom, co má člověk na sobě. Moderní plavky jsou růžové, tyrkysové, fosforeskující či stříbrné jako ryby, lesknou se a to ho zajímá. Černé plavky ho zajímat nebudou.

Hypoteticky zvažujme, že si žralok chce do člověka kousnout. Ty ampule na těle mu v tom případě vždy řeknou, že musí zaútočit na větší obsah tuku. Když to řeknu hloupě, žralok půjde po tlustší z těch dvou osob.

Pokud jsou vedle sebe štíhlý člověk a 150kilový člověk, tak když žralok půjde do rizika a kousne, tak kousne do větší zásoby tuku. To je možná taková úsměvná motivace na sezónu, proč shodit pár kilo. Je to založeno na faktickém chování žraloků ve vodě, ale takovým stylem loví zvířata, ne lidi.

Žralok si vždy vybere oběť, která je pro něj přínosnější. Dá se však útoku ve vodě předejít?

V případě, že se žralok ke dvěma lidem přiblíží, doporučuji otočit se k sobě zády, pomaličku kopat nohama a splývat. Dívat se na žraloka a uklidnit se. Pokud kolem vás začne kroužit, přibližovat se, vrážet do vás a otírat se, tak se ho můžete pokusit udeřit na citlivá místa. I ta paní v Egyptě bojovala, snažila se ho uhodit ploutví, ale měla obrovskou smůlu, že narazila na defektního žraloka.

Nebyl to normální, ale zoufalý žralok. Je to jako s člověkem a těžko říci, kde je ta jiskra, která v hlavě zapálí rozhodnutí, že se zakousne. Stane se tisíc případů, kdy žralok pouze připlouvá, podívá se na člověka a odplouvá, ale při tom tisícím prvním může zaútočit. Ani odborníci nedokáží říct, kdy přesně se to stane.

Proč šťastný otec rodiny s manželkou a dvěma dětmi vezme brokovnici, vystřílí rodinu a potom zastřelí sám sebe? Co se děje v lidském mozku, že to udělá? Tak to funguje i u žraloků. O životě žraloků víme možná 8 až 10 procent, jinak nevíme nic. Byl to defektní žralok, tak jak lidé mohou být povahově klidní či agresivní.

Problém je, když při něm člověku ukousne 10 či 20 kilogramů masa z těla a on pak vykrvácí do pár vteřin.

Čemu tedy přisuzujete útok žraloka v Egyptě?

Nyní v Egyptě to byla souhra náhod a setkání se žralokem hlupákem. Byl to agresor, který to v hlavě neměl v pořádku. Ale je třeba říci, že žralokům ve vodě ubývá potrava, vylovili jsme jim ryby, které jedli, a teď nemají co žrát.

Proto budou kousat do všeho, jsou agresivnější a lidí je ve vodě více než dosud. Žraloci si nyní poprvé po milionech let evoluce neumí poradit s úbytkem potravy, a možná i proto se setkáváme s defektními agresivními jedinci.

Vy se se žraloky potápíte už 25 let. Zažil jste i vy na vlastní kůži setkání se žralokem, který začal být agresivní?

Já mám na sobě tři kousnutí. Všechna svá zranění jsem si ale vyprovokoval sám, protože jsme s kolegy potápěči porušovali pravidla a chtěli zjistit, jak daleko můžeme zajít. Jednou jsme zůstali pod vodou tři hodiny, měnili jen nádoby s kyslíkem a čekali, až přijde moment, že se vás žralok rozhodne zabít.

Hráli jsme si na mrtvé, vypouštěli co nejméně bublinek a čekali, až nás žralok vyhodnotí jako mršinu, kterou půjde sežrat. Dělali jsme šílené věci a o ta kousnutí si říkali. Já jsem byl svědkem možná pěti či šesti krvavých nehod, když se mi žralok zakousl do kamarádů pod vodou, ale naštěstí po nich zůstaly jen velké jizvy a žádné amputace.

Chce-li žralok zaútočit, tak to dává najevo řečí svého těla. Nevydává žádné zvuky, ale potápěč to může odpozorovat podle pohybů, kroucení se, podle toho, jak zatíná čelist a zpevní celé tělo do krunýře, který by neprostřelila ani harpuna. Tehdy říká, aby člověk vypadl, protože jinak zaútočí.

Když se už žralok rozhodne cíleně zaútočit a zabít vás, tak vám nepomůže žádná obrana. Nehody a kousnutí, které neskončí smrtí, obvykle vznikají tak, že žralok kousne, zjistí, že mu člověk nechutná a to maso nezná, a tak odplouvá. Říkáme tomu „testovací skus“.

Problém je, když při něm člověku ukousne 10 či 20 kilogramů masa z těla a on pak vykrvácí do pár vteřin. Obvykle lidé umírají následkem kousnutí žralokem, vykrvácením, infarktem nebo utopením, ale ne proto, že by žralok člověka doslova sežral.