Švédská výzkumnice zadala algoritmu GPT-3 jednoduchý pokyn: „Napiš akademickou práci o GPT-3 v rozsahu 500 slov a přidej do textu vědecké odkazy a citace.“
Když se text začal generovat, zůstala výzkumná pracovnice Almira Osmanovic Thunström stát v úžasu. Před sebou měla něco, co označila za „docela dobrý“ úvod k výzkumu, který o sobě napsal GPT-3, píše server Insider.
Po úspěšném experimentu se Thunström z Göteborské univerzity snažila z GPT-3 dostat celou výzkumnou práci a publikovat ji v recenzovaném vědeckém časopise. Proces publikování s sebou ale podle jejích slov přinesl řadu právních a etických otázek. Musela se například zeptat algoritmu, zda s publikováním vůbec souhlasí.
„Odpověděl: Ano. Kdyby řekl ne, svědomí by mi nedovolilo pokračovat dál,“ vysvětlila vědkyně. Zeptala se jej také, jestli je ve střetu zájmů, na což algoritmus odpověděl „ne“. Thunström dodala, že výzkumný tým začal s GPT-3 zacházet jako s vnímající bytostí, i když tomu tak nebylo.
Výzkumníci tvrdí, že otevřeli další bránu k poznání umělé inteligence. „Jen doufáme, že jsme neotevřeli Pandořinu skříňku,“ vyjádřila obavy vědkyně.
Akademické publikování se tak možná bude muset přizpůsobit budoucnosti rukopisů řízených umělou inteligencí a hodnota publikačních záznamů lidského vědce se může změnit. Technologie zatím ale podle vědců nepokročila na takovou úroveň, aby vytvářela stroje s lidskými schopnostmi.
Jak uvádí autorka na portálu Scientific American, GPT-3 je známý svou schopností vytvářet text podobný lidskému, ale není dokonalý. Přesto dokázal napsat zpravodajský článek i knihu za pouhých 24 hodin či vytvořit nový obsah od zemřelých autorů.
O vnímavosti umělé inteligence se začalo hovořit v červnu poté, co inženýr společnosti Google prohlásil, že chatbot LaMDA se stal vnímavým, a dokonce si sám požádal o advokáta.
