Na hranicích mezi Kosovem a Srbskem včera létaly kulky. Ozbrojení muži stříleli po kosovských policistech, Priština na hranice vyslala své speciální jednotky, a ze Srbska se dokonce ozvaly hlasy, že Kosovo zřejmě „bude třeba denacifikovat“.
Novou vlnu etnického napětí spustilo technickoadministrativní opatření, které chtěla kosovská vláda zavést pro občany Srbska vstupující na území Kosova. Toto opatření přitom už dnes platí pro občany Kosova vstupující do Srbska, a tak ho Priština pouze chtěla zavést recipročně.
Ve městě Novi Pazar na jihozápadě Srbska, kde žije převážně muslimské obyvatelstvo, se v neděli v odpoledních hodinách ozývala střelba. Znepokojení obyvatelé vytáhli mobily a natáčeli videa, na kterých bylo zřetelně slyšet výstřely, ale i sirénu standardně ohlašující vzdušný nálet nepřátelského letectva. Žádný nálet se však ve skutečnosti nechystal.
Kosovo plánovalo od 1. srpna žádat od každého Srba překračujícího hranice speciální průkaz a speciální evidenční značky SPZ pro vozidla. Tato pravidla přitom jako první již dříve zavedli právě Srbové, Kosovo nyní chtělo opatření zavést recipročně.
V praxi to mělo znamenat, že občan Srbska po příjezdu do Kosova bude muset svůj srbský doklad totožnosti během pobytu v Kosovu nahradit dočasným kosovským dokladem s platností na tři měsíce. Evidenční čísla vozidel, která měli dosud etničtí Srbové žijící v Kosovu vydaná srbskými úřady, měli podle nového nařízení během pobytu v zemi vyměnit za klasické kosovské SPZ.
V předvečer začátku implementace nových pravidel se ale v Kosovu rozpoutaly nacionalistické vášně. Etničtí Srbové začali nákladními auty blokovat hraniční přechody Jarinje a Brnjak, které Kosovo oddělují od Srbska. Na cesty před hraničními přechody zaparkovali kamiony, cisterny, traktory a jakákoli vozidla, která dokázala omezit dopravu.
Ze střelby a blokády Kosovo obvinilo Bělehrad
„Vláda Republiky Kosovo rázně odsuzuje blokádu silnic v severním Kosovu, jakož i střelbu ze zbraní, které se dnes v této oblasti dopustily ozbrojené osoby,“ napsal v oficiální reakci na eskalující napětí kosovský premiér Albin Kurti.
Předseda kosovské vlády uvedl, že v Kosovu během nedělního odpoledne a večera došlo k několika násilným činům, které podle něj „podnítily a naplánovaly bělehradské úřady“.
Tímto vyjádřením obvinil Srbsko z toho, že násilnou reakci na chystané zavádění nových pravidel na hranicích schválně vyprovokovala srbská vláda.
Srbsko vyhraje, to je vše, co můžu říct
Srbové zareagovali prakticky okamžitě. Srbská premiérka Ana Brnabić nazvala kosovského předsedu vlády „hanbou dnešního Balkánu“, ale mnohem ostřeji zareagoval srbský prezident Aleksandar Vučić, který krátce po eskalaci napětí oznámil, že k národu promluví v „nouzovém proslovu“.
„Mohu říci jen tolik, že se budeme modlit a usilovat o mír. Mohu říci, že žádná naše kapitulace nebude a Srbsko vyhraje. Pokud se odváží jít po Srbech, zabíjet nebo pronásledovat Srby, Srbsko vyhraje. To je vše, co musím říct,“ prohlásil Vučić v proslovu, čímž podle mezinárodní komunity vyslal jasný odkaz Prištině, že normalizace vztahů mezi Kosovem a Srbskem momentálně není na stole.
Olej do ohně přilil srbský ultranacionalista Vladimir Đukanović, poslanec Srbské pokrokové strany. Na Twitteru napsal, že „Srbsko bude nuceno zahájit denacifikaci Balkánu“, ale „rád by se mýlil“.
V odpovědi na několik rozzlobených reakcí pod svým příspěvkem napsal, že „denacifikace nemusí znamenat jen válku, ale i vzdělání“. Denacifikací přitom například Rusko zpočátku hájilo svou invazi na Ukrajinu.
NATO je v případě potřeby připraveno vojensky zasáhnout
Do roztržky mezi Kosovem a Srbskem se v neděli hned po propuknutí napětí vložila mezinárodní komunita v čele s USA, Evropskou unií, ale i NATO.
Zatímco Severoatlantická aliance v Kosovu od roku 1999 provozuje mírovou misi KFOR prostřednictvím mandátu OSN, Evropská unie se o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi snaží pomocí zvláštního zástupce, kterým je bývalý slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.
Lajčák v červnu uvedl, že vztahy Prištiny a Bělehradu je třeba znormalizovat do jara roku 2024. I on se v neděli nepochybně po boku zahraničních diplomatů snažil uklidnit situaci, která vyústila v zablokování volného přechodu osob z Kosova do Srbska.
Samotná mírová mise NATO KFOR na vzniklou situaci zareagovala na Twitteru. „Bezpečnostní situace v obcích na severu Kosova je napjatá. Mise KFOR pod vedením NATO situaci pozorně monitoruje, a bude-li ohrožena stabilita, je připravena zasáhnout v souladu s mandátem, který jí vyplývá z rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 z roku 1999,“ píše se ve statusu na sociální síti. Misi tvoří vojáci z 28 různých států.
Odborník na západní Balkán Julius Lőrincz vidí misi NATO KFOR jako stabilizační faktor. „NATO má v Kosovu mandát od OSN, pod jejímž dohledem tam funguje. Srbové sami řekli, že přítomnost jednotek KFOR v Kosovu je důležitá, představitelé srbské armády a sil KFOR spolu navíc včera jednali o situaci na hranicích. Přítomnost NATO je podle mě v Kosovu stabilizující faktor,“ vysvětluje.
Srbská armáda na kosovské území nevstoupila
„Momentálně to zřejmě eskalovat nebude, neboť obě strany se dohodly, že platnost toho administrativně technického řešení vstupu srbských občanů ze Srbska do Kosova odloží do prvního září. Dá se předpokládat, že během tohoto období se pokusí dosáhnout dohody, proto si myslím, že k eskalaci napětí nedojde,“ říká expert Július Lőrincz.
Tato slova zatím potvrzuje i chování obou stran, protože navzdory vyvolanému napětí nedošlo ze strany srbské armády k překročení administrativní linie mezi Srbskem a Kosovem. Srbská armáda podle kosovského ministerstva obrany „žádným způsobem“ nevstoupila na území Kosova, i když Bělehrad stále Kosovo považuje za součást svého území.
„Člověk se vždy může obávat, zda tam nevypukne násilný konflikt. Ale oni sami na jedné i druhé straně řekli, že se v tomto případě na hranicích odehrálo mnoho nedorozumění, následkem čehož se na internetu šířilo množství dezinformací. Samozřejmě, není to snadné, když člověk poslouchá alarmující informace, z nichž se jich pak několik ukáže jako podvodné a falešné,“ konstatuje Lőrincz.
Srbský prezident Vučić společně s kosovským premiérem Kurtim se vzájemně obviňovali z toho, kdo napětí vyvolal. Podle Kurtiho napětí schválně vyvolal Bělehrad, na druhé straně Vučić tvrdil, že Kosovo tajně plánuje vojensky napadnout obyvatele na jihu Srbska.
V každém případě prohraje člověk, říká expert
Lőrincz jako dlouholetý odborník na region západního Balkánu konstatuje, že pokud obě strany nebudou chtít dosáhnout kompromisu a napravit své vztahy do bodu, ve kterém nebudou nacionalistické vášně vyvolávat násilí, nadále bude proces normalizace vztahů pouze „přešlapováním z nohy na nohu“.
Na vzájemné obvinění srbských a kosovských politiků říká, že to není nic neobvyklého. „To je klasická rétorika těchto politiků z krizového regionu, kterým je západní Balkán a především Kosovo a Srbsko. Já si myslím, že v tomto konfliktu nejde o žádné výhry. V první řadě by v případě eskalace napětí a násilí prohrál člověk, občan, ať už je to kosovský Albánec, nebo Srb,“ konstatuje.
„Aktuálně nejsme v klidné fázi. Jsme spíše ve stagnující fázi, protože stagnuje celý proces hledání východiska z tohoto problému. Dialog mezi Prištinou a Bělehradem zatím stojí, obě strany přešlapují z nohy na nohu a zatím to nikam nevedlo,“ uzavírá Lőrincz, který vyzdvihuje snahu Miroslava Lajčáka, ale připomíná, že on sám jako prostředník konflikt vyřešit nemůže.
