Prostor kolem tchajwanských vod využívá čínská armáda k jednomu z největších vojenských cvičení za poslední dobu. Dle tchajwanského ministra zahraničí Josepha Wu hledala Čína k začátku cvičení záminky.
Čína využívá momentálně probíhající manévry u tchajwanského pobřeží jako přípravu na invazi, řekl tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu. Čína podle jeho názoru hledala záminku k tomu, aby své cvičení mohla uskutečnit. Tou se stala návštěva ostrova od šéfky Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosi, kterou Peking vzal jako porušení politiky jedné Číny ze strany USA. Podle informací ČT24 začal v úterý své vojenské cvičení i Tchaj-wan.
O tom, že Čína zahájila vojenská cvičení jak na vodě, tak ve vzduchu, jsme tě informovali minulý týden ve čtvrtek. Jedná se o doposud největší vojenské cvičení, v rámci kterého Čína dokonce využívá ostré střelby jen necelých 20 kilometrů od ostrova Tchaj-wan. Peking svým cvičením dokonce zablokoval některé obchodní cesty, které ostrovní stát využívá, což se podle Tchaj-peje rovná blokádě.
Nehledě na to, že Tchajwanskou úžinou, což je mořský prostor mezi ostrovem a pevninskou Čínou, propluje padesát procent světové kontejnerové dopravy. I americká strana cvičení zkritizovala jako nebezpečná a zbytečně eskalující situaci. „Krize je uměle vytvořena Pekingem,“řekl na pondělní tiskové konferenci zástupce Pentagonu, náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl.
„Není to poprvé, co někdo takový cestoval do Tchaj-wanu. Navíc na ostrov jezdí legislativci z celého světa. Na postoji USA k tématu politiky jedné Číny se nic nezměnilo a jsme proti jakékoliv změně statutu quo,“ dodal s tím, že se Čína svým cvičením snaží akorát zastrašit Ameriku a mezinárodní komunitu.
„Nebude jim to fungovat. My budeme pokračovat v pohybu po mořích i vzduchu tak, jak nám to mezinárodní úmluvy dovolují, a také budeme pokračovat v podpoře našich partnerů v regionu,“ dodal a odmítl spekulace, že by se Čína měla do dvou let vojensky zmocnit ostrova.
Tchaj-wan je důležitý
To, že svět nepotřebuje další velký ozbrojený konflikt, je bez debat. Mimo hrůzu ze samotné války by však konflikt mezi ostrovem a pevninskou Čínou přinesl rozsáhlé ekonomické problémy. Jak již bylo řečeno, Tchajwanskou úžinou propluje až 50 % světové kontejnerové dopravy.
Možná ještě důležitější číslo, které uvádí BBC, je procento světové produkce počítačových čipů na světě. Tchaj-wan, respektive firma Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), je jejich největším výrobcem na světě a zabírá polovinu trhu. To by znamenalo, že by Čína během konfliktu nejen ochromila významnou část dnes již tak zkoušeného odvětví, ale později by se i zmocnila velké části trhu.
Pokud by ke konfliktu došlo, ostrov by se mohl bránit. Je však skoro jasné, že by postup armády pevninské Číny mohl pouze zpomalit a počkat na pomoc spojenců. Zatímco Čínská lidová republika má k dispozici více než 2 miliony vojáků, více než 3200 letadel, 5400 tanků, 86 lodí a 59 ponorek, Tchaj-wan má pouze 169 tisíc aktivních vojáků, 650 tanků, 504 letadel, 26 lodí a 4 ponorky.
