Rostliny si zotročují armády mravenců a vedou i války. Vědec František Baluška věří, že jsou inteligentní (Rozhovor)

Argument, že i špenát či mrkev cítí bolest a vegani by měli přestat moralizovat a vstoupit si do svědomí, nemusí být tak absurdní, jak se může zdát. Mluvit u rostlin o vědomí, smyslech nebo právě o bolesti je však stále tabu.

O změnu vědeckého pohledu na rostlinnou říši se už přes třicet let snaží Slovák František Baluška. Působí na univerzitě v německém Bonnu a je spoluzakladatelem společnosti pro výzkum chování a signalizace rostlin Plant Behavior.

Refresher ti nabízí rozhovory s českými a slovenskými vědci o inovativních tématech, která formují svět zítřka. Pokud chceš nadále číst poutavé rozhovory o jaderné fúzi, výzkumu hmyzu nebo psychiatrii a účincích drog, podpoř naši práci předplacením služby Refresher+. Získáš tak přístup ke všem zamčeným článkům.

Většina lidí o vaší disciplíně, neurobiologii rostlin, nikdy neslyšela. Kdy vznikla?

Všechno začal svým výzkumem již v 19. století Charles Darwin. Narušil dosavadní vnímání rostlin jako téměř neživých organismů, které se tradovalo od Aristotela. Kniha Síla pohybu rostlin, kterou v roce 1880 napsal se synem Francisem, způsobila šok, a u vědců dokonce protesty. Moderní výzkum jsme nově iniciovali až v roce 2005.

Čím si vysvětlujete více než 120letou odmlku?

Odporem vědecké obce. Představa o pasivitě rostlin je v ní hluboce zakořeněná a názor, že rostliny jsou statické, je téměř nemožné prolomit. Naše výsledky ale ukázaly, že rostliny nejsou zdaleka tak pasivní, jak jsme předpokládali. Mají aktivní život, akorát si ho neuvědomujeme, protože se hýbou pomalu a zejména pod zemí. 

Jaká je základní premisa rostlinné neurobiologie?

Že rostliny nejsou až tak odlišné od živočichů. Korály, které patří k živočichům, mají anatomicko-morfologické a fyziologické rysy, které připomínají rostliny. Hranice mezi říšemi je užší, než se zdá.

Experimentálně jsme změřili, že mezi rostlinami se při dotyku listů přenáší elektrický vzruch. Komunikace má přímý vliv na rychlost růstu a má potenciál v zemědělství.

Proč se rostliny během evoluce „rozhodly“, že se nebudou hýbat?

Fotosyntéza je tak náročná, že je neslučitelná s pohybem. Jsou jí schopni i někteří vodní živočichové –⁠ měkkýši, kteří při nedostatku potravy konzumují chloroplasty. Během fotosyntézy, která jim pomáhá přežít v nevýhodných situacích, se stejně jako rostliny a korály nehýbou. Je to důkaz, že evolučně se rostliny a živočichové vyvíjeli na jedné větvi.

Dokáží rostliny navzájem komunikovat?

Určitě a víme to už dlouho. Většina komunikace probíhá na základě výměny chemických látek.