Fedor Gömöry z Elektrotechnického ústavu slovenské Akademie věd v rozhovoru vysvětluje princip jaderné fúze a reaguje na mýty spojené s reaktory.
Jadernou fúzi označují média za potenciálně nevyčerpatelný zdroj energie. Technologie vzbuzuje zájem širší veřejnosti díky medializovaným rekordům v udržení fúze i soukromým investicím miliardářů. Dočkáme se ovšem komerčně rentabilního fúzního reaktoru během našich životů, nebo to vůbec není jisté?
Fedor Gömöry pracující v Elektrotechnickém ústavu slovenské Akademie věd se zabývá supravodivými magnety a podílí se na vědeckém vývoji supravodičů pro přelomový první reaktor, který má dokázat energetický potenciál jaderné fúze DEMO. Navzdory dlouhým desetiletím zdokonalování technologie se podle něj právě v posledních letech kolem jaderné fúze nastartoval neobvyklý mediální boom. Proč tomu tak je a jak vlastně vypadá cesta k reaktoru na jadernou fúzi?
V Refresheru ti nepřinášíme jen nejzajímavější témata dneška. Díváme se také na výzvy spojené s blízkou budoucností. Pokud chceš získat přístup ke všem našim zamčeným článkům a zároveň podpořit vznik mnoha dalších, neváhej a přidej se k předplatitelům Refresheru+.
Setkal jsem se s metaforou, že fúzní reaktor je v podstatě malé Slunce na Zemi. Je to správné přirovnání?
Ano, je to poměrně přesný obraz. Reakce, o kterou ve fúzním reaktoru usilujeme, je totiž identická s reakcí, která probíhá v jádru velkých hvězd, tedy i našeho Slunce.
Předpokládáme, že ve vesmíru funguje všude stejná fyzika a z teorie o vzniku vesmíru víme, že ve se hvězdách slučují jádra vodíku, přičemž se uvolňuje energie a vzniká helium. Dnes známe velikost i hmotnost Slunce, a tak umíme vypočítat tlak v jeho jádru a poznatky použít při stavbě reaktorů.
Jak ale můžeme vědět, jaká reakce probíhá v jádru Slunce? Dá se to odpozorovat?
To je spíše filozofická otázka. Všechno, co dnes jako vědci víme, je v podstatě předpoklad. Procesy v jádru Slunce samozřejmě nemůžeme experimentálně ověřit. Předpokládáme je, stejně jako předpokládáme, že na Měsíci není život. Všechno, co víme o věcech, které leží mimo naši bezprostřední zkušenost, předpokládáme na základě fyzikálních modelů. Dokud se ty neprokáží jako vadné, postupujeme podle toho, že fungují.
U fúzních reaktorů hovoříme o dosažení teploty přes 100 milionů °C. Je taková teplota potřebná i na Slunci?
V jádru Slunce je pro jadernou fúzi potřebná řádově nižší teplota, jelikož je tam mnohem vyšší tlak. Teplotu Slunce známe na základě fyzikálních výpočtů ze záření, které k nám přichází na Zemi.
Kdy lidé přišli na to, že ve Slunci vzniká helium?
Helium bylo objeveno a pojmenováno na základě pozorování slunečního světla. To, že hvězdy vytvářejí helium jadernou fúzí, při které vzniká energie, navrhl jako první britský fyzik Arthur Eddington v roce 1926. V roce 1934 vytvořil Ernest Rutherford první helium cíleně, když sloučil dvě deuteria (izotopy vodíku). Experimentálně tak potvrdil vznik jaderné fúze.
Jak byste co nejjednodušeji vysvětlil princip jaderné fúze?
Co se dozvíš po odemčení?
- Kdy by mohla být na elektrickou síť napojena první elektrárna na principu jaderné fúze.
- Kteří miliardáři investují do projektů jaderné fúze.
- Jaká nebezpečí mohou plynout z provozu reaktorů.
- Který prvek se bude používat v reaktorech pro jadernou fúzi.
