Pražský Design Week, který proběhl na začátku září, představil mnoho mladých talentovaných návrhářů. Lidi podle nich v designu baví udržitelnost a originalita.
Začátkem září se v Praze konal Design Week, na kterém svou práci představilo mnoho mladých talentů. K vidění byla široká škála produktů, od šperků přes nábytek až po magazíny. Jak důležité ale pro mladé designéry podobné akce jsou? Proč jsou české designérské výrobky mnohdy tak drahé? A co by studenti designu doporučili lidem, kteří se na umělecké školy teprve chtějí hlásit? Na to jsme se zeptali mladých českých designérů a designérek na Czech Design Weeku.
Akce Design Week nabízí českým designérům a designérkám i studiím prostor k tomu, aby se seznámili jak mezi sebou, tak i s případnými zákazníky a celkově rozšířili povědomí o své značce. Pro milovníky designu pak ale Design Week otevírá i možnost prohlédnout si jedinečné kousky lokální výroby a nasát energii z mladých inspirativních lidí, kteří přichází s mnohdy netradičními koncepty. Ačkoliv se v pražském Mánesu na Design Weeku představilo mnoho designérů, studií a ateliérů, my ti teď představíme pár zajímavých projektů, které ukazují, že mladá česká designérská scéna je plná svěžích nápadů a kreativity.
Monotropa x Supernova Bakehouse
Spojení gastronomie s produktovým designem? Proč ne, a to v podání nové pekárny Supernova Bakehouse a české značky Monotropa. Holešovický podnik a značku Monotropa však spojuje mnohem více než jen stánek na Design Weeku. Za Monotropou stojí architektka Klára Janypková, která právě nové pekárně pomáhala s vybavením a navrhovala společně s grafickou designérkou Julií Dítětovou její současnou podobu. Na Design Weeku se tak objevily skleněné výrobky, kterými je vybavena holešovická pekárna, a také další výrobky, jež Monotropa navrhuje spolu s designéry Annou Semancovou a Tomášem Kučerou.
„Pekárnu Supernova Bakehouse jsme vybavovali našimi produkty. Dodávali jsme jim například skleničky foukané pomocí speciální techniky se dvěma formami, což je poměrně náročný a unikátní proces. Produkty zatím vyrábíme v malých sériích, a to se bohužel také promítne do jejich ceny,“ říká designérka Klára Janypková.
Takavete
Značka Takavete vznikla na střední škole Akademie Světlá nad Sázavou. Značku založili manželé Šenkýřovi a zaměřují se na výrobu skleněných produktů, ale i módy.
Aktuálně jsou velmi zajímavým výrobkem z jejich portfolia difuzéry, které obsahují i zlato nebo stříbro. „Difuzéry jsou hodně specifická věc, plno lidí má zážitky spojené s určitou vůní, a když něco ucítí, mohou si skrz to vybavit nějakou vzpomínku,“ vysvětlují studentky Akademie.
Malé difuzéry od Takavete stojí mezi třemi až sedmi tisíci korun, velký difuzér pak vyjde na třicet tisíc korun. „Ceny se odvíjí od práce, která je do toho vložená. Kromě toho, že platíte materiál, platíte i třeba čas ve sklárně, protože někdy si skláři za hodinu práce říkají třeba až kolem pěti či sedmi tisíc. Samozřejmě je také nutné připočíst čas designéra, který výrobek navrhuje, a platíte si i za to, že každý kus je originál, což je vlastně celý koncept značky Takavete. I oblečení, které nabízíme, má různé potisky a vzory a žádný kus není stejný. Designér pan Šenkýř obecně velmi rád experimentuje s různými povrchy, materiály a vzory a zkouší, co je z čeho možné vyrobit,“ doplňují studentky ceny i koncept značky.
Infinity UJEP
Svou práci ukazovali i studenti z ateliéru produktového designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem. K vidění byla třeba značka Infinity, která se zaměřuje na porcelán a na Design weeku vystavovala své čajové sety.
„Porcelánové sety bylo téma, které jsme dostali v rámci nějaké naší práce v bakalářském i magisterském studiu. Studenti si často projdou různými tématy, která musí zpracovávat, například asi každý během studia někdy navrhuje a vyrábí židli,“ říká studentka produktového designu na UJEP.
Dodává také, že pro studenty designu jsou podobné akce velmi přínosné, protože mají možnost si řemeslo a vše s ním spojené vyzkoušet v praxi. „Události, jako je Design Week, jsou právě pro mladé designéry úžasné. Zaprvé je tu obrovská možnosti networkingu a představení produktů, ale také si vyzkoušíte, jak funguje příprava takové akce. Pokud totiž vystavujete, není to jen o tom předměty ukázat, ale i je správně nainstalovat a vyladit si své stanoviště tak, aby kolemjdoucí zaujalo. Za příležitost tady být jsem coby studentka nesmírně vděčná, protože je to něco úplně jiného, než produkty ukazovat během klauzur,“ říká.
ONI Magazin
Kromě produktů se na Design Weeku objevily ale i magazíny. Radim Pergl z Karviné během studia grafického designu v Ostravě vydal jako svůj maturitní projekt magazín ONI, který se zaměřuje na queer témata.
„Měl jsem pocit, že hodně mladých lidí má mezery v kontextu queer komunity. Zahrnul jsem tam proto všechno, co mě napadlo, od rubrik jako láska a sex až po historii či umění,“ říká Pergl.
Radim Pergl produkoval celý magazín sám. Kromě toho, že navrhoval obálku a celou grafickou podobu, psal i texty, oslovoval respondenty a zařizoval vše kolem vazby a tisku. „Začalo to sice jako práce do školy, ale rád bych se tomu věnoval dál. Vydáváme teď další číslo, v němž už jsem se na tvorbě podílel s dalšími mladými lidmi, kteří jsou do tohoto tématu zapálení a nebojí se psát i o věcech, které jsou tabu. Magazín prodáváme přes e-shop a snad bude i třetí vydání. Mám totiž neskutečnou podporu od lidí, a to mě moc těší, protože mám pak pocit, že to má smysl,“ říká.
JA studio
Klasické designové produkty pak na Design Weeku představilo například JA Studio. Seskupení designérů, kteří nabízí různé interiérové doplňky, ale i nábytek, se vyvinulo z klasické architektury a funguje teprve několik měsíců.
„Vznikli jsme tak, že naše zakladatelka Andrea Jašková nejprve založila ateliéry JA Architekti, kde jsme se zaměřovali na všechno možné, od návrhů bytů až po návrhy parků a podobně. Jako vedlejší produkt pak vzniklo JA studio zaměřené na design,“ vysvětluje jedna z členek studia.
Na Design Weeku vystavovalo JA Studio stoly, květináče, různé varianty zrcadel, konferenční stolky a postel. „Každý náš kus je originál. Některé kousky, které nabízíme, se asi mohou zdát drahé, například stůl u nás vyjde zhruba na 120 tisíc, ale skrývá se za tím hrozně moc. Je to česká výroba, je to vše dělané ručně, musíte sehnat správné dřevo bez vad, všechno se podrobně zkoumá. Je za tím čas a práce designérky plus všechny pracné pokusy, kdy například zkoušíte, jak bude dané dřevo reagovat s vybranou pryskyřicí a podobně,“ vysvětluje proces a následnou cenotvorbu designérka.
MUUN
Představily se i kombinované stánky, kde spolu vystavovaly dva různé projekty. Příkladem může být třeba studio MUUN Karolíny Šandové, které se zaměřuje na šperky, jež byly vystaveny společně s kolekcí oblečení od návrhářky Terezy Váchové.
„Mám první kolekci stříbrných šperků. Společně s Terezou, která dělá oblečení, ale máme takový projekt, který jsme nazvaly Daily Reminder. Chceme skrz oblečení a šperky ukazovat, především ženám, věci, na které mají tendenci zapomínat. Hrajeme si hodně s barvami, funky organickou vizualitou, hodně děláme věci na míru a děláme také custom věci, protože nás baví kontakt s lidmi. Oblečením chceme ukazovat hlavně na ženské stránky a přednosti, abychom se za ně nestyděly a přijaly jsme se takové, jaké jsme. U těch šperků je to spíš ve formě krátkých nápisů,“ vysvětluje Šandová.
Leonka store
Na Design Weeku byly k vidění i experimentální umělecké projekty. Jedním z nich byly například plakáty Ley Konaševské. Lea se pomocí dechových technik uvede do transu a pak v počítačovém grafickém programu vytváří své umění.
„Vytvářím umělecké abstraktní plakáty, které dělám ve změněných stavech vědomí. Každý plakát vyjadřuje nějaký pocit, myšlenku nebo emoci. V tomto stavu se lépe napojím na své pocity a jsem schopnější je vizualizovat,“ vysvětluje Lea.
Se svou tvorbou začala kvůli potřebě kreativního „vybití“. „Studovala jsem grafický design, ale postupem času jsem si začala uvědomovat, že mě více baví čisté umění. Miluji barvy a vymýšlení nových barevných kombinací. Chtěla jsem ale dělat něco nejen v digitálním prostoru, ale mít své umění i ve fyzické podobě, a proto jsem začala tisknout plakáty,“ říká.
„Pracuji v grafickém 3D programu Blender a pak tvorbu barevně upravuji ve Photoshopu. Tisknu to pak pomocí technologie pigmentového tryskového tisku, kde by barvy měly vydržet zhruba sto až dvě stě let,“ vysvětluje Konaševská technologický postup.
Nejvíce táhne udržitelnost a originalita
S rostoucím zájmem společnosti o ochranu životního prostředí a s ním spojenou udržitelnost postupně upadá zájem o krátkodobé trendy, a naopak roste zájem o lokální výrobky z kvalitních materiálů, které vydrží déle než jednu sezónu. I tak jsou však podle zástupců české designérské scény některé věci, které táhnou více než jiné.
„Vnímáme, že je u zákazníků velký zájem o originalitu a lidé zkrátka chtějí mít věci, které nemá nikdo jiný. Je ale trochu problematické, že například pro mladé studenty bývají designérské kousky poměrně cenově nedostupné,“ říkají studentky z Akademie Světlá nad Sázavou.
„Lidi táhne jedinečnost a váží si toho, že mají originální věc. Za to jsou pak ochotni i zaplatit. Na ceny, které však mají velké řetězce, se malí čeští designéři nikdy nedostanou,“ vysvětluje Karolína Šandová z MUUN studia.
Právě již zmíněná udržitelnost je ale lákadlem číslo jedna. „Když na produktu máte napsáno, že je udržitelný, každého to automaticky více zajímá. Je to ale moc dobře, protože ačkoliv je to trend, je to jeden z těch pozitivních,“ říká studentka z univerzity v Ústí nad Labem.
S udržitelností pak jdou ruku v ruce i přírodní materiály. „Surové a přírodní materiály, jako jsou beton či dřevo, jsou momentálně hodně populární. V designu teď obecně jede trend přiznávat věci tak, jak jsou, a nechávat je v ryzí podobě bez příkras,“ říkají designérky z JA Studio.
Hlavně to nevzdat a stát si za svým
Kromě toho, že je zájem o designérské výrobky, je mnoho zájemců i o umělecké obory, na nichž se design studuje. Mnoho mladých uchazečů však neví, jak do světa designu proniknout a jak uspět v obtížných přijímacích řízeních, kterými jsou umělecké školy pověstné.
Podle studentů, kteří už design studují, je však stěžejní především získat si kontakty v oboru a udělat si přehled o designérské scéně. „Pokud někdo přemýšlí o tom, že by chtěl začít studovat nějaký designérský obor, je určitě skvělé zajít na školu, kam se plánuje hlásit, a seznámit se s profesory i prostředím. Je velkou výhodou, pokud si vytváříte portfolio a ještě před přijímačkami konzultujete svou práci přímo s pedagogy dané školy. Pokud někdo nemá žádné zkušenosti, skvělé mohou být i různé kurzy, které se zaměřují na daný designérský směr, kterému se chcete věnovat,“ radí studentka z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
Důležité je pak i sledování aktualit a trendů na designérské scéně. „Mladým zájemcům o studium designu bychom doporučily především to, aby si získali určitý přehled o tom, co se kde dá studovat, o věcech, které se ve světě dějí, a také o trendech, které momentálně frčí. Všechno se neustále mění, a je proto dobré vědět o všem něco, abyste si to mohli propojit. I přesto, že budete studovat třeba sklo, je dobré vědět, co se děje ve světě módy, protože v designu vše se vším souvisí,“ říkají studentky ze Světlé nad Sázavou.
Důležité je však se nebát a zkusit si v designérském světě najít své místo. „Nejdůležitější je mít svůj osobitý styl a nenechat se odradit tím, že se někomu něco nelíbí. Originalita je to nejcennější, co máte, a vkus je subjektivní, takže by byla velká škoda se nechat přesvědčit názory ostatních,“ uzavírají studentky ze Světlé nad Sázavou.
