Až u 75 % lidí, kteří mají duševní onemocnění, se příznaky rozvinuly před 24. rokem – tedy v období, které je typické pro studium na vysoké škole.
Syndrom vyhoření zažije podle neziskové organizace Nevypusť duši až 40 % studujících některých vysokoškolských oborů. Setkávají se se stresem spojeným nejen s nároky ve škole, ale i ze svého okolí, například od rodičů. Mnozí vysokoškoláci zároveň bojují se slaďováním studijního a osobního – a v některých případech i pracovního – života.
„Jako student medicíny se se stresem setkávám dennodenně. Vzpomínám si, když nám v prvním ročníku doporučovali, že abychom studium zvládli, měli bychom učení věnovat pět až sedm hodin denně, což byl oproti střední škole obrovský skok. To bylo poprvé, co jsem na fakultě zažil stres a ten mi vydržel až do čtvrtého ročníku,“ popsal Adam, jeden z lektorů Nevypusť duši.
„Dnes už si se stresovými situacemi umím poradit daleko lépe. Uvědomil jsem si, že abych mohl jako lékař pomáhat lidem, musím se sám cítit dobře a dbát na své psychické zdraví,“ dodal. Situaci (ne)řešení duševního zdraví na českých vysokých školách zmapoval i Refresher v tomto článku.
Nevypusť duši spouští fundraisingovou kampaň
Klíčovou roli v této problematice hrají i prevence a osvěta, kterým se právě Nevypusť duši věnuje. Ve fundraisingové kampani chce organizace vybrat 150 tisíc Kč, pomocí kterých by mohla zorganizovat deset workshopů pro vysoké školy po celém Česku. Fundraising poběží na portálu Darujme od 29. listopadu do 31. prosince 2022.
„Chceme studentům a studentkám vysokých škol ukázat cestu prevence, otevřít diskusi o duševním zdraví a poskytnout jim konkrétní nástroje k tomu, aby včas podchytili varovné signály, uměli s nimi pracovat a zároveň věděli, že se kdykoliv mohou obrátit na odbornou pomoc a že je to v pořádku,“ uvedla ředitelka organizace Barbora Pšenicová.