Koronavirus odhalil některé nedostatky vysokých škol.
Míra zátěže, se kterou se potýkají studenti a studentky vysokých škol může být ohromná. Větší množství učiva a náročná zkoušková období mohou ovlivnit duševní zdraví nejednoho z nich. Situaci (ne)řešení duševního zdraví na českých vysokých školách ještě ovlivnila koronavirová pandemie a s ní související opatření.
Větší sklon k depresivitě
První vlna koronavirové pandemie způsobila, že to v České republice vypadalo, jako by se zastavil život. Spousta procesů ale musela fungovat dál, i když v omezeném režimu. Výuku nezastavily ani vysoké školy, většinou přešly na distanční formu.
Její důsledky během první vlny pandemie zkoumal mezinárodní projekt, do kterého se v České republice zapojil Sociologický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Fakultou sociálních věd. Výzkum se zaměřil především na tělesnou, duševní a společenskou pohodu studentů.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jak se pandemie projevila na sklonech studentů k depresivitě
- Jak se znásobil počet studentů žijících u rodičů
- Jak funguje na našich vysokých školách prevence v oblasti duševních problémů
- Kde a jak vyhledat pomoc
