Podívej se na přehled nejméně navštěvovaných států světa a proč některé pomalu mizí z map.
Turismus je pro mnoho zemí hlavním zdrojem příjmů a klíčovým sektorem. Evropu jako nejnavštěvovanější kontinent si bez turistů už lze asi jen těžko představit. Jak to ale vypadá v zemích, kam téměř nikdo nejezdí? Na světě stále existují státy, kam se ročně vydá jen pár cizinců.
I přesto, že by si pod takovým místem člověk rád představil divokou a lidmi nedotčenou přírodu, často je to právě naopak a dolní příčky nejméně navštěvovaných států zabírají ty země, které jsou kvůli lidmi způsobeným klimatickým změnám na okraji zániku. Podívej se na přehled nejméně navštěvovaných států světa a proč některé pomalu mizí z map. Žebříček pochází z roku 2019, aby nebyl ovlivněn covidovou situací.
Tuvalu
Tuvalu je malý ostrovní stát v Oceánii a jde o zcela nejméně navštěvovaný stát na světě. V roce 2019 jej navštívilo pouze 3700 lidí. Pro srovnání, jenom Prahu rok předtím navštívilo 9 milionů lidí. Tuvalu leží mezi Havají a Austrálií. I přesto, že by se z fotografií mohlo zdát, že jde o ráj na Zemi, je to právě Tuvalu, které je smutnou připomínkou toho, jak moc na naši planetu dopadají klimatické změny. Stát uprostřed moře se totiž neustále zmenšuje a nutí tím obyvatele k migraci do okolních zemí, často například na Nový Zéland.
Na čtvrtém nejmenším státě světa žije nyní pouhých 11 000 lidí, z nichž většina bydlí na největším ostrově Fongafale, kde se tísní a bojuje o místo. Celková rozloha Tuvalu představuje necelých 26 km². Podle tamní vlády jsou již dva z devíti tuvalských ostrovů na pokraji zániku, protože je neustále pohlcuje stoupající mořská hladina a pobřežní eroze. Většina ostrovů leží sotva tři metry nad hladinou moře a Fongafale má v nejužším místě šířku pouhých 20 metrů.
Vědci předpovídají, že Tuvalu by se v příštích 50 až 100 letech mohlo stát zcela neobyvatelným. Lidé, kteří nyní na Tuvalu žijí, se ale nechtějí vzdát a věří, že si jich svět přece jen všimne a uvědomí si, jak velký problém klimatická změna představuje.
Fidži opakovaně nabídlo tuvalské vládě půdu k přesídlení obyvatelstva 1200 km na jih, což vláda z tohoto důvodu nepřijala. Bývalý australský premiér Kevin Rudd zase ve své nedávné eseji navrhl, že by občanům Tuvalu mohlo být nabídnuto plné občanství výměnou za námořní a rybolovná práva jejich země. To ale vláda taktéž odmítá s tím, že utíkáním před problémem se nic nevyřeší. Mladí lidé z Tuvalu však ze strachu o své děti čím dál více na klimatickou migraci přistupují.
Marshallovy ostrovy
Podobně ohroženým a druhým nejméně navštěvovaným státem jsou Marshallovy ostrovy, ty v roce 2019 navštívilo 6100 lidí. Marshallovy ostrovy, jež leží uprostřed Tichého oceánu, jsou stejně jako Tuvalu vysoce ohroženy stoupající mořskou hladinou. Podle vědců stačí, aby se planeta oteplila o dva stupně na to, aby byly ostrovy vymazány z mapy a navždy zmizely pod mořskou hladinou. Žádný ze 29 atolů (ostrovních prstenců, pozn. red.) a pěti korálových ostrovů státu nesahá výše než 6 metrů nad úroveň přílivu.
Ničivé dopady stoupající hladiny a s tím spojenými povodněmi jsou pro obyvatele ostrovů součástí každodenního života. Na ostrovech zažívají přívalové povodně jednou za měsíc až dva, což jim život velmi ztěžuje. Hladina moře se v jižním Pacifiku za posledních 30 let zvedla o půl metru, což je rychleji než kdekoliv jinde.
Marshallovy ostrovy jsou ale také důležitým bodem v historii druhé světové války. Nejprve sloužily jako japonská základna a poté se staly místem mnoha jaderných testů americké armády. Raketový program USA patří i dnes mezi hlavní zdroje státních příjmů, a to díky smlouvě o volném přidružení a pronájmu pozemků pro americkou raketovou střelnici na ostrově Kwajalein.
Niue
Třetím nejméně navštěvovaným státem světa je ostrov Niue. Niue je nejmenší nezávislý stát na světě. Leží v Tichém oceánu mezi Fidži a Cookovými ostrovy a je volně přidružený k Novému Zélandu. Jeho populace činí méně než 1500 lidí. Mnohem více původních obyvatel Niue žije díky novozélandskému občanství na Novém Zélandu, a to více než 30 000 lidí.
Na Niue a zpět létá pouze jeden let týdně z Aucklandu. Niue je také první zemí na světě, která se stala „státem tmavé oblohy“. Tmavá obloha umožňuje lidem jasný a neznečištěný výhled na hvězdy a je velmi vzácná, protože 80 % pevniny Země trpí fenoménem zvaným světelný smog.
Kiribati
Tento tichomořský ostrovní řetězec je jedinou zemí na světě, která se dotýká všech čtyř hemisfér. V roce 2019 se na Kiribati přijelo podívat 12 000 turistů. Mezi oblíbené aktivity na ostrovech Kiribati patří rybaření, surfování, návštěva mnoha památek z dob druhé světové války, potápění, šnorchlování v chráněné mořské oblasti Phoenix Island, což je největší chráněná mořská oblast na světě, nebo prosté poznávání 33 ostrovů, ostrůvků a atolů.
„Kiribati je pro cestovatele: pro ty, kteří mají vášeň pro poznávání a objevování, pro lidi, kteří mají rádi dobrodružství mimo turistické stezky na místech, kde byl jen málokdo, a pro lidi, kteří chtějí zemi pochopit – ne ji jen vidět,“ prohlašuje kiribatský národní úřad pro cestovní ruch.
Mikronésie
Mikronésie je stát v západním Tichém oceánu. Skládá se z více než 600 ostrovů a ostrůvků v souostroví Karolinské ostrovy. Mikronésie, jež leží mezi Marshallovými ostrovy, je další tichomořskou ostrovní zemí plnou památek z druhé světové války. Vraky lodí z druhé světové války můžeš vidět i při šnorchlování. Mikronésie jinak místy připomíná Pandoru z filmu Avatar. Miniaturní ostrovy, které leží ve vodě, můžeš prozkoumávat třeba na kajaku. V roce 2019 se do Mikronésie dostalo 18 000 turistů.
Montserrat
Ostrov Montserrat je první málo navštěvovanou zemí, která se nachází jinde než v Tichém oceánu. Je totiž ostrovním státem v Karibiku. Ostrov Montserrat byl kdysi oblíbenou turistickou destinací, v roce 1995 však došlo k výbuchu sopky, která zdevastovala velkou část ostrova včetně hlavního města Plymouth. Následně zhruba 2/3 obyvatel ostrova emigrovaly do jiných zemí, především do Spojeného království. Montserratská sopka je stále aktivní, od roku 2010 je ale většinou v klidu. Velká část jižní oblasti ostrova stále spadá do zakázané zóny. V roce 2019 stát navštívilo 19 300 lidí.
Šalamounovy ostrovy
Šalamounovy ostrovy jsou státem v jihozápadním Tichém oceánu. Tvoří jej dvojitý řetěz sopečných ostrovů a korálových atolů v Melanésii. Šalamounovy ostrovy byly kdysi britským protektorátem a v roce 1978 získaly nezávislost jako republika.
Hlavním a největším městem Šalamounových ostrovů je Honiara na severním pobřeží ostrova Guadalcanal. V roce 2019 je navštívilo 29 000 lidí. Vláda Šalamounových ostrovů letos podepsala bezpečnostní dohodu s Čínou, která se snaží výrazně rozšířit svůj vliv v tichomořské oblasti. Kvůli ní potom zakázala lodím amerického námořnictva vstupovat do přístavů země.
Svatý Tomáš a Princův ostrov
Svatý Tomáš a Princův ostrov je ostrovní stát ve střední Africe ležící na rovníku v Guinejském zálivu. Skládá se, stejně jako jeho název, ze dvou hlavních ostrovů – Svatého Tomáše a Princova ostrova – a několika skalnatých ostrůvků, včetně ostrova Rôlas jižně od Svatého Tomáše a ostrovů Caroço, Pedras a Tinhosas jižně od Princova ostrova. Hlavní město země má stejný název jako země samotná a nachází se v severovýchodní části ostrova.
V minulosti ostrov objevili Portugalci během zámořských výprav 21. prosince 1470, což připadá na den svatého Tomáše, podle kterého země nese svůj název. Ostrov díky své poloze sloužil nejen jako obchodní křižovatka, ale také jako přístav pro zásobování lodí na dlouhých plavbách oceánem. V roce 2019 jej navštívilo jen 34 900 lidí.
