Někdo mikrovlnku přirovnává k jadernému záření, jiní v ní pečou i koláče. Zjišťovali jsme, zda bychom tento spotřebič měli okamžitě vyhodit, nebo je ve skutečnosti naprosto neškodný.
Ohřívat, či neohřívat jídlo v mikrovlnce? Toto téma je i dnes aktuální a lidi rozděluje na dva tábory – ty, kteří účinky mikrovlnky přirovnávají k hrozbě radioaktivního záření, a ty, kteří se do ní neostýchají vložit téměř cokoliv.
Do vášnivé diskuse se zapojili i vědci, kteří za poslední desetiletí prozkoumali tento spotřebič ze všech stran. Ukázalo se, že ve skutečnosti vůbec není tak „zákeřný“, jak si lidé myslí – až na pár výjimek.
Pokud se nebojíš žárovky, neboj se ani mikrovlnky
Mikrovlny využívají nízkofrekvenční elektromagnetické záření – stejný druh, jaký se používá v žárovkách, mobilech, televizorech či rádiích, jen je o trochu silnější. Materiály obsahující vodu, například potraviny, tekutiny nebo tkáně, snadno absorbují mikrovlnnou energii, která se poté mění na teplo.
Po vytažení jídla z mikrovlnky v něm nezůstává žádná mikrovlnná energie. Tento princip je velmi podobný žárovce – po vypnutí světla žárovka nesvítí, je tam zkrátka tma.
Na rozdíl od rentgenových paprsků nepoužívají mikrovlny ionizující záření, což znamená, že nenesou dostatek energie na to, aby zvládly oddělit elektrony od atomů. „Abyste poškodili DNA, musíte nejprve narušit chemické vazby. Takto zabíjí i nebezpečné záření – mutuje buňky a způsobuje rakovinu,“ řekl pro BBC Timothy Jorgensen, docent radiační medicíny ve zdravotním středisku Georgetownské univerzity.
Mikrovlnám jsme vystaveni denně, dokonce si je mezi sebou vyměňují i lidé, tvrdí Juming Tang, profesor potravinářského inženýrství na Washington State University. Mikrovlnné trouby však produkují vlny s relativně nízkou frekvencí, které jsou obsaženy uvnitř mikrovlnné trouby. „Pokud jíte plodiny vypěstované na slunci, neměli byste se obávat ani jídla z mikrovlnky,“ říká profesor.
Zabíjí živiny a vitamíny?
Častým tvrzením odpůrců mikrovlnek je i to, že tento „pekelný spotřebič“ zabíjí všechny vitamíny a živiny v jídle. Jedná se ovšem o velký mýtus.
Jakákoli tepelná úprava má tendenci zničit některé živiny, jelikož vaření do určité míry poškozuje jejich chemickou strukturu. Právě mikrovlnka však v tomto kontextu patří mezi nejlepší metody zahřívání jídla. Čím déle jídlo vaříme, tím více živin se z něj ztrácí – a mikrovlnka zahřeje jídlo velmi rychle, konstatuje Anthony L. Komaroff z Harvardovy lékařské fakulty.
„Způsob vaření, který nejlépe zachovává živiny, je takový, při kterém se potrava uvaří rychle, ideálně bez použití tekutiny. Mikrovlnná trouba tato kritéria splňuje. Co se týče zeleniny, nejhorší je vaření ve vodě, protože se do ní vyluhuje podstatná část živin,“ píše se v blogu Harvardovy univerzity, která jako zdravý příklad přípravy zeleniny uvádí například „napaření“ brokolice v mikrovlnce s malým množstvím vody.
I podle Světové zdravotnické organizace jsou potraviny připravené v mikrovlnce stejně bezpečné a mají stejnou výživovou hodnotu jako potraviny připravené v běžné troubě.
Výzkum ale ukázal, že určité potraviny bychom do tohoto spotřebiče dávat neměli, například takové, které obsahují škrob. Ukázalo se, že při ohřívání brambor v mikrovlnce vznikají malé krystaly s vysokým obsahem chemického akrylamidu, který podle některých studií na zvířatech působí jako karcinogen. Při klasickém vaření však akrylamid nevznikl.
Tato látka ale vzniká přirozeným procesem, kdy se určité potraviny (zejména sacharidy) zahřejí na vysokou teplotu. Najdeme ji v chlebu, mase, či dokonce kávě. Akrylamidu se tedy nikdy úplně nevyhneme.
Podle portálu Reader's Digest bys do mikrovlnky nikdy neměl*a dávat ani natvrdo uvařená vejce, průmyslově zpracované masné výrobky, listovou zeleninu či mateřské mléko.
Pozor na toxické plasty
Přestože mikrovlnná trouba nás sama o sobě neohrožuje, jejím nesprávným používáním si můžeme přivodit vážné zdravotní problémy. Nejčastějším prohřeškem, kterého se dopouštíme, je zahřívání jídla v plastové nádobě či plastovém obalu z donáškové služby.
Ve studii z roku 2011 výzkumníci zkoumali více než 400 plastových nádob určených na potraviny a zjistili, že při zahřívání v mikrovlnce unikly z většiny z nich chemikálie, které mohou narušovat naše hormony. Platilo to i pro nádoby bez obsahu bisfenolu (BPA), chemické látky s toxickými účinky, která se používá k výrobě plastů a může vážně narušit hormonální systém.
Dalším strašákem jsou ftaláty – asi nejpoužívanější změkčovadla, která dodávají plastům pružnost a ohebnost. Dnes je najdeme téměř všude: v plastových lahvích, dětských hračkách, tělovém mléku, či dokonce ve vzduchu.
Když plastový obal s obsahem ftalátů vystavíme vyšším teplotám, tyto chemikálie mohou proniknout do potravin. Jejich nadměrné množství v lidském organizmu dokáže narušit metabolický a hormonální systém, ovlivnit štítnou žlázu, zvýšit inzulínovou rezistenci (což může vést ke vzniku cukrovky), způsobit problémy s plodností, případně vyvolat alergie či astma. Evropská unie částečně omezila jejich používání v červenci 2020.
Do mikrovlnky bys rozhodně neměl*a dávat obaly a nádoby, které již ztratily nebo ztrácejí svůj tvar. U starých a poškozených nádob je větší pravděpodobnost, že se z nich uvolní škodlivé chemikálie.
Jídlo vždy pořádně zahřej
Problémem mikrovlnky je i nerovnoměrné ohřívání. Mikrovlnná energie ne vždy dobře pronikne do hrubších kousků jídla, a tak se může stát, že po zapípání spotřebiče se sice z jídla kouří, ale vnitřek je studený.
Není to jen otravné, ale může to doslova ohrozit tvé zdraví, protože při takovém nedostatečném ohřevu se nezničí všechny potenciálně nebezpečné mikroorganismy. Předejdeš tomu, pokud během ohřívání pokrm vyndáš, promícháš ho a vrátíš zpět do mikrovlnky.
