Největší díru do světa udělal na nové desce Amonit od Paulieho Garanda, cesta na dosavadní pomyslný vrchol ale trvala mnohem déle. Máme tu příběh mladého producenta s alter egem Under My Pillow, který jste si přáli.
Jsme rádi, že můžeme začít druhý ročník seriálu FRESH BEATS příběhem, o který jste si sami řekli. Není to tak dlouho, co liberecký rodák Paulie Garand vydal svou desku Amonit. Tento projekt je jistým způsobem unikátní v tom, že je z podstatné části produkován či spoluprodukován člověkem, který se do Garandovy blízkosti dostal díky působení v remixové soutěži. Navíc to vypadá, že nepůjde o spolupráci ojedinělou.
Jeho umělecké jméno je UMP, což je zkratka pro Under My Pillow. Vystupuje pod ním třiadvacetiletý Matěj Soukup, jehož cílem je nyní, poté co si s pomocí předního českého rapového interpreta vyzkoušel práci na nejvyšším tuzemském levelu, pokračovat v tvorbě a dovést ji do co nejdokonalejšího stavu.
Sympatický umělec vystoupáním ke Garandovi neusnul na vavřínech, ale jak se zdá, spíše získal motivaci k tomu být ještě lepší. Takové lidi abychom pohledali. Přitom ale stačilo málo a o UMP jsme nemuseli vůbec vědět. Od dětství měl nakročeno k tomu stát se hokejovou hvězdou.
Hokej v Americe paradoxně pomohl ke změně
Rodák z Třenice u Berouna nám své dětství vylíčil jako velkou přípravu na hokejovou kariéru. Od svých sedmi let vlastně neznal skoro nic jiného než hokej. „Je ale pravda, že spíš než na trénink jsem se vždycky těšil na 40 minut dlouhou cestu na stadion, která pro mě byla denním chlebem. Dal jsem si do uší sluchátka, zapomněl na všechen stres a byl ve svém vlastním světě,“ vzpomíná na vztah ke sportovní kariéře.
Rap však není pouze o slovech, nýbrž i o melodiích. Proto ti také jednou za měsíc přinášíme story tuzemských producentů v rámci seriálu FRESH BEATS.
O tom, co se aktuálně děje ve vodách mladého českého hip hopu, vydáváme i dvoutýdenní updaty. Proto pokud ještě nesleduješ FRESH RELEASE, klikni sem.
Tvrdí, že vždy cítil silný vztah k hudbě, přestože se dříve jednalo spíše o hudbu rockovou. „Co se ale týče hraní na nástroje nebo zpěvu, k tomu jsem se sám od sebe nikdy moc neměl,“ konstatuje vzápětí. „Asi jsem nechtěl přijít o zbytek svého volného času, který prostě nebyl. Mamka ale chtěla, abych dělal i něco jiného než hokej, tak jsem pár let chodil na kroužek kytary,“ upozorňuje s dodatkem, že se na ni stejně moc nenaučil hrát.
Jak šel čas, vyzkoušel si Matěj hokej v Příbrami i extraligu mládeže v Kladně. Na střední škole byl součástí výměnného hokejového pobytu v Americe, kam se dostal ve třeťáku. Údajně tušil, že hokej pro něj nebude to pravé ořechové, jenže do té doby neměl žádnou jistotu, za co jej vyměnit.
Tohle jsou nejlepší české stavby za poslední rok. Souhlasíš s výběrem?
9. listopadu 2024 v 8:30
„V zámoří jsem díky kamarádce objevil umělce, který se jmenuje Jon Bellion. Začal jsem hltat jeho hudbu. Taky jsem si všiml, že dává na YouTube videa, v nichž ukazuje, jak jeho hudba vzniká. Bylo neskutečné vidět člověka, který je do něčeho tak ponořený a dokáže od základu vytvořit kompletní track úplně sám,“ popisuje svou fascinaci.
Takže bylo rozhodnuto. „Stáhl jsem si FL Studio a začal zkoušet. Vždycky jsem ho pak zase odinstaloval, když jsem zjistil, že všechno, co udělám, je trash,“ směje se při pomyšlení na začátky.
„Ale pokaždé, když jsem jej zase nainstaloval, zůstalo FLko na mém kompu trochu dýl a beaty začaly znít míň jako trash. Začal jsem do těch beatů i zpívat, přičemž jsem je pak pouštěl kámošům. Jejich reakce, ať už pozitivní, nebo negativní, mě motivovaly tvořit dál a zlepšovat se. Ale hlavně mě to prostě bavilo, to byla ta největší motivace,“ říká, že vnímal hudbu jako terapii.
Když se zmínil rodině, že je toto koníček, který ho baví, tak jej podpořila a pomohla mu nakoupit vybavení. „Začal jsem tvořit alba, která jsem dával na streamovací platformy, ale posluchačů jsem měl pár. Pak jsem chvíli dělal jenom beaty a snažil se je prodávat na Beatstars, ale těch prodaných beatů taky moc nebylo,“ pokračuje.
Chtěl i zpívat. Nejprve v angličtině. „V angličtině jsem se totiž cítil sebejistější. Po roce v Americe jsem měl dobrý přízvuk a z nějakého důvodu mi šlo skládání v angličtině líp,“ dodal. U ní ale nezůstal a ani to neplánuje do budoucna.
No, a ve dvaceti letech hokejku odložil úplně. Od té doby v současné době student ekologie na České zemědělské univerzitě v Praze pracoval na hudebním umu. Jenže přišla krize. „Když začalo moje vysokoškolské studium, měl jsem takové to období, kdy jsem pořádně nevěděl, co chci v životě dělat. Chci to risknout a opřít se víc do té hudby, nebo se víc soustředit na studium? Nějakou dobu jsem se v tom plácal,“ přiznává.
