Oliver Sálus se i přes boj s trémou vypracoval na úspěšného moderátora, který si splnil všechny klukovské sny. Dnes pomáhá dalším a jeho příběh může být inspirací pro mladé.
Dřív bojoval s trémou a bylo mu nepříjemné stát před kamerou, dnes moderuje na těch největších MMA turnajích v Česku. Moderátor Oliver Sálus si svou prací plní sny a jeho působivý příběh může být inspirací pro (nejen) začínající moderátory a moderátorky, kteří by chtěli v této profesi uspět.
Většina lidí jej zná jako moderátora bojové organizace OKTAGON MMA, kde se dříve věnoval i PR. V rozhovoru nám tak mimo jiné prozradil, jak se v zákulisí budují příběhy zápasů, kterými je organizace vyhlášená.
Oliver Sálus ale kromě práce na poli MMA založil i vlastní agenturu Spotlight PR, se kterou pomáhá se zviditelněním osobnostem nejen ze světa sportu. Dříve navíc pracoval jako novinář pro Seznam Zprávy, s novinařinou však začal už ve 14 letech na hokejové Spartě. O tom, jak se nakonec zamiloval do MMA, jak vnímá slávu, o boji s trémou a mnohém dalším, jsme si s Oliverem popovídali v novém obsáhlém rozhovoru.
- Jak začala Oliverova spolupráce s Oktagonem
- Jak pomáhal budovat příběhy zápasů
- Co by se v trash talku nikdy nemělo dělat
- Jak Oliver vnímá svou slávu a jak se staví k inspiraci mladých, kteří chtějí být v moderování také úspěšní
- Jak bojoval s trémou
- Jak založil vlastní agenturu Spotlight PR
- Proč několik měsíců nebyl na Instagramu
- Jak se ve 14 letech dostal ke psaní pro hokejovou Spartu
Na Instagramu máš napsáno, že jsi ministr trash talku. Co to znamená?
To je jen taková recese, něco, z čeho si děláme s nejbližšími kamarády srandu mezi sebou (smích).
Je podle tebe trash talk pro MMA důležitý?
Je samozřejmě hranice, přes kterou by se nemělo jít. Mám třeba rád Conora McGregora, je to můj oblíbenec, ale myslím si, že to, co dělal s Khabibem nebo Mayweatherem, už bylo za tou pomyslnou hranou. Ale ten dřívější Conor byl skvělý. Jak se dokázal dostat do hlavy Alvareze, Alda, Mendeze a dalších, to byl trash talk, který mě na tom bavil. To je trash talk, který přitáhl fanoušky a splnil i svůj psychologický účel. Musí to být ale v mezích.
Trash talk vnímám tak, že se snažíš nalomit sebevědomí druhého. Může to být o tom, že je špatný boxer, špatný bojovník, strefovat se do těch osobních maličkostí, které můžou podrýt psychiku soupeře, ale nemělo by to zacházet do urážek rodiny a podobně.
Patrik Kincl žaluje Karlose Vémolu a zdá se, že půjdou před soud. Je podle tebe tohle ten případ, kdy už trash talk překročil tu hranici?
Já myslím, že ještě ne. Bylo to na hraně. Člověk by na první dojem mohl říct, že mezi nimi to je z obou stran hodně nesportovní, ale když znáš celý příběh jejich vztahu, který se táhne delší dobu, tak si myslím, že je pochopitelné, že mezi nimi je skutečně zlá krev, že je to opravdové. Oni dva už kamarádi opravdu nikdy nebudou.
Poznáš z pozice moderátora, který se s bojovníky stýká, kdy je mezi zápasníky doopravdy zlá krev a kdy to jen dělají kvůli show?
