Láká tě pracovat jen čtyři dny v týdnu a pobírat za to stejné peníze jako doposud? Ve Velké Británii si to nedávno vyzkoušeli na půlroku. Podobný režim v Česku však podle odborníků aktuálně fungovat nemůže.
Po kratší pracovní době beze změny mzdy volá řada zemí Evropy. Pracovat jen čtyři dny v týdnu si loni již vyzkoušelo několik desítek firem ve Velké Británii. Výsledky údajně „největší světové studie“ odborníci vyhodnotili minulý týden.
O britském experimentu, který probíhal loni od června do prosince, jsme tě v Refresheru dříve informovali. Během půlroku došlo ke zkrácení pracovní doby na 34 hodin v týdnu místo standardních 40 hodin. Jak to zaměstnavatelé ve Velké Británii pojmou, bylo jen na nich. Někteří se rozhodli pro šestihodinovou pracovní dobu, další zavedli volno navíc v každou středu. Většina firem ale pojala pracovní dobu od pondělí do čtvrtka s tím, že lidem zbyl třídenní volný víkend.
Projekt dokončilo 91 společností s přibližně 3 500 zaměstnanci v oblasti bank, marketingu, zdravotnictví, finančních služeb, maloobchodu či pohostinství. Studii zaštiťovala neziskovka 4 Day Week Global ve spolupráci s think-tankem Autonomy. Výsledky vyhodnocovali také odborníci z univerzit v Oxfordu, Cambridgi a z Boston College.
Méně výpovědí a lepší „work-life“ balanc
Jak to dopadlo? Až 90 procent všech firem se po ukončení experimentu rozhodlo změněnou pracovní dobu zachovat. Zaměstnavatelé si většinou pochvalovali, že se podařilo zachovat produktivitu na běžné, ne-li lepší úrovni. Produktivitu a výkon lidí ohodnotily zkoumané firmy 7,5 bodu z celkových 10 bodů. Společnosti také deklarovaly, že jejich tržby během experimentu stouply o zhruba třetinu oproti stejnému období v předchozím roce. Stoupl nábor nových lidí a naopak klesl počet dovolených a podávání výpovědí.
Výstupy z experimentu napříč firmami přitom byly konzistentní, uvedla profesorka a výzkumnice Juliet Schor z Boston College. „Výsledky na pracovištích různých velikostí byly většinou stabilní, což dokazuje, že jde o inovaci, která funguje pro mnoho typů organizací,“ komentovala Schor studii.
Zaměstnanci a zaměstnankyně zase ocenili, že se jim zlepšila rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, což se promítlo do fyzického a duševního zdraví. Klesla míra stresu, vyhoření a únavy, včetně problémů se spánkem. Čas strávený cvičením výrazně narostl. „Zjistili jsme, že zaměstnanci v neziskových organizacích zaznamenali vyšší průměrný nárůst času stráveného cvičením, zatímco zaměstnanci ve stavebnictví a ve výrobě se těšili největšímu snížení syndromu vyhoření a problémů se spánkem,“ dodala výzkumnice.
Kratší pracovní doba již od „šedesátek“
O kratším pracovním týdnu se diskutovalo již od roku 1956, kdy ji tehdejší viceprezident Richard M. Nixon předvídal v „nepříliš vzdálené budoucnosti“. Tehdy šlo o přechod z šestidenního pracovního týdne na pětidenní. V Česku se do praxe uvedl po roce 1968.
Vážnější „zárodky“ o dalším zkrácení, tentokrát na čtyři pracovní dny v týdnu, se ve veřejném prostoru objevily až o zhruba 50 let později. Obzvlášť pandemie koronaviru a s ní související práce na dálku vyvolaly řadu otázek o aspektech práce: pracujeme pět dní v týdnu, protože tento způsob je pro naši produktivitu a výkonnost nejlepší, nebo jsme na to jen naučení?
S tím souhlasí také odborník Jiří Halbrštát z náborové firmy ManpowerGroup. „V průběhu pandemie se výrazně zvýšil počet lidí s duševními poruchami, jako například syndromem vyhoření. Výrazně více chtějí nyní pečovat o své fyzické a duševní zdraví a očekávají, že se to stane prioritou i pro jejich zaměstnavatele, kteří toto řeší různými způsoby,“ vysvětlil Halbrštát pro Refresher.
Jiné zahraniční úspěchy
Podobné experimenty jako ve Velké Británii dosud proběhly i v jiných zemích. Mezi nimi byly Spojené státy, Kanada, Nový Zéland nebo Austrálie. Pokud to ale zúžíme na Evropu, průkopníkem čtyřdenní práce byl islandský Reykjavík, kde pilotní projekt probíhal v letech 2015 až 2019.
Tehdy se doba nekrátila o celých osm hodin, nýbrž jen o půlku dne. I přesto se výzkum dočkal úspěchu. Ve výsledcích studie se promítalo zlepšení kvality života, optimalizace pracovního procesu, zvýšení produktivity a bližší spolupráce mezi kolegy a kolegyněmi. Nové postřehy účastníků pokusu vedly k tomu, že k roku 2021 mělo kratší pracovní dobu 86 procent islandských zaměstnanců.
Dalším příkladem je švédský Göteborg, kde v letech 2015 až 2017 sledovali sestřičky v domovech důchodců. Pracovní dobu zde nastavili na 6 hodin denně. Výsledkem bylo méně nemocí a zároveň lepší zapojení zaměstnankyň do pracovního procesu.
O rozhýbaní pracovního trhu se mohou pokoušet nejen firmy, ale i tamní vlády prostřednictvím legislativ. Na čtyřdenní pracovní týden má nárok nejen již zmíněný Island, ale od roku 2022 také Belgie. Pokus čtyřdenního režimu loni schválily také vlády ve Španělsku nebo v Portugalsku. Zkrácený pracovní týden o osm hodin nedávno nabídla také Litva, a to konkrétně státním zaměstnancům a zaměstnankyním, kteří mají dítě mladší tří let.
Změnu podporuje i finská premiérka Sanna Marin, která v minulosti připustila, že by čtyřdenní pracovní týden stál za zvážení. Její vláda však dosud neučinila patřičné kroky.
A co na to Česko?
Přechod na čtyřdenní pracovní týden lze podle odborníků poměrně snadno vyřešit dodatkem k pracovní smlouvě. Nicméně kratší týden v práci je podle Halbrštáta z ManpowerGroup v současnosti atraktivní spíše pro ty zaměstnance, kteří chtějí zvýšit podíl volného času a už se nesoustředit na maximální výdělek. Takových lidí v Česku je ale zatím málo. „Tento model není aktuálně v české veřejnosti ani ve firmách zásadním tématem. Zaměstnanci spíše volají po pracovní flexibilitě, možnosti upravovat si pracovní dobu podle potřeby a pracovat částečně vzdáleně z domova,“ míní odborník.
Čtyřdenní pracovní týden dosud zavedlo jen pár tuzemských firem, většinou se nachází ve fázi testování. Příkladem je farmaceutická firma Novartis, kde po dohodě mohou její zaměstnanci pracovat čtyři dny v týdnu dvakrát měsíčně. Jen čtyři dny v týdnu od nového roku zkouší také lidé v brněnské technologické firmě Phonexia, aniž by se jim změnila mzda.
Hledá se efektivita práce
Mezi výhody práce čtyři dny v týdnu patří více volného času na rodinu, koníčky, přátele a sportovní nebo kulturní aktivity. U kritiků však převládají obavy, že výkon firem poklesne. Může se tedy stát, že zaměstnavatelé sice zavedou zkrácený pracovní týden, ale objem odvedené práce zůstane stejný. „To však může zaměstnance stresovat, protože agenda se obvykle lidem nijak nemění a najednou mají vše stihnout v době, která je o pětinu kratší,“ říká pro Refresher Milan Rataj, HR expert a spoluzakladatel personálního start-upu Sloneek.
Jako řešení se jeví odstranění zbytečných schůzek, administrace nebo cestování mezi domovem a kanceláří. V praxi to však nemusí přinést kýžený efekt. „Zkrácení či redukce schůzek nebo digitalizace určitě uspoří mnoho času, ne vždy je to však osm hodin. Jsou potom případy, kdy zaměstnanci raději několik hodin během pátku nadále pracují, aby odbavili nejnutnější úkoly a nemuseli si je převádět do následujícího týdne, ve kterém už je bude čekat fůra další práce,“ dodává Rataj.
Mzdová expertka poradenské sítě RSM Jiřina Kovaříková k tématu čtyřdenního pracovního týdne dodává, že v Česku dostatečně dobře a pružně nefungují ani zkrácené pracovní úvazky. Jak vyplývá z dat Eurostatu, Česko patří k zemím s jejich nejnižším podílem. Zkrácené úvazky využívá zhruba 5,5 procenta české populace, nejčastěji jde o ženy po mateřské dovolené. Průměr v Evropě přitom činí přes 20 procent.
Odborníci také upozorňují na to, že velká část českých firem patří do kategorie průmyslové nebo zpracovatelské výroby. Ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu je zde proto mnohem méně prostoru i vůle. „Neočekávám proto, že v budoucnu půjde o běžný standard, ale spíše o benefit, který v některých firmách půjde uskutečnit a jinde ne, což se momentálně docela dobře ukazuje i na příkladu tzv. home-officů,“ dodává Kovaříková na závěr.
