Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Vyplatí se jezdit na sezónní práci do zahraničí? O sezónních brigádách jsme si povídali s Gabrielou, která se této práci věnuje téměř čtyři roky a pracovní nabídky i zprostředkovává.
Gabriela se v 19 letech rozhodla vyzkoušet život v zahraničí. Už téměř čtyři roky žije ve Švýcarsku, kde vystřídala sezónní brigády na různých pracovních pozicích. Zkusila práci na ovocné farmě a momentálně pracuje jako servírka a baristka.
Kromě práce v zahraničí zprostředkovává také pracovní nabídky. Na Instagramu si vytvořila komunitu, s níž sdílí pracovní příležitosti v zahraničí. Zaměřuje se zejména na Švýcarsko, Norsko či Rakousko a na jejím profilu najdeš nabídky na práci v gastronomii, hotelech, turismu či na ovocných farmách.
Gabika žije ve Švýcarsku téměř čtyři roky. Zdroj: se svolením respondentky Gabriely
Práci v zahraničí si pochvaluje a jak říká pro Refresher, baristé a servírky jsou v zahraničí dobře zaplacení. V resortech je v plném proudu zimní sezóna. Brigádníci se podle Gabriely v této době pořádně nadřou, ale jí to nevadí. „Práce a volno nejsou úplně vyvážené, ale za mě je to fajn. Hodně práce znamená, že čas utíká rychleji. Sezóna uběhne a člověk má nejen pěkný plat, ale odnáší si i skvělé zkušenosti,“ říká.
Na práci v zahraničí spoustu lidí láká vysoké finanční ohodnocení. Mnozí zaměstnavatelé při takových brigádách zajišťují stravu i ubytování pro zaměstnance, a proto jsou náklady na život v zahraničí během práce minimální.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemčení?
Jaké pracovní pozice si Gabriela v zahraničí vyzkoušela.
Zda zaměstnavatel proplácí také ubytování a stravu.
Které pracovní pozice jsou v zahraničí nejlépe a nejhůře placené.
V jakých zemích zprostředkovává pracovní pozice Gabriela.
Jaké jsou reálné výdělky za sezónu po odečtení nákladů.
Na co si dát pozor při hledání sezónní práce v zahraničí.
„Pokud budeme počítat, že člověk pracuje čtyři měsíce, za každý měsíc si odloží v přepočtu i 60 tisíc korun, protože se stravuje a bydlí v práci. Za čtyři měsíce by si tedy mohl klidně přinést domů přes 240 tisíc korun,“ říká, s jakým ohodnocením může brigádník*brigádnice ve Švýcarsku přibližně počítat.
Jak ses k této práci dostala a proč ses rozhodla pro takovýto „kočovný” životní styl?
Od mala mě lákala představa pracovat nebo žít v zahraničí. Původně jsem si jen šla vyzkoušet brigádu ve Švýcarsku na ovocné farmě. Nakonec se mi tu zalíbilo a rozhodla jsem se zůstat. Jako barista či servírka se člověk zaměstná kdekoliv ve světě. Čím více zkušeností – tím více možností. Tato práce mě baví a kromě toho je v zahraničí dobře ohodnocená. To člověka motivuje.
Kromě práce mám možnost hojně cestovat, což mi vyhovuje. Poznávat lidi, země a kultury. Samozřejmě, je to práce plná výzev a adrenalinu, ale to mě na tom baví. Mám ráda změny a život v pohybu. Tak jako všechno, i takovýto životní styl má své minusy, člověk je často sám a netráví moc času s rodinou.
Nejdřív jsi tedy jen pracovala v zahraničí. Kdy jsi začala pracovní nabídky také zprostředkovávat? Jak vnímáš tuto zodpovědnost?
Před rokem jsem začala tvořit obsah na sociální sítě o svém životě. Začalo to jako koníček, ale profil se rozrostl. Tento rok jsem se rozhodla pomáhat v této oblasti a přidávat pracovní nabídky, protože mám přehled o tom, jak si práci v zahraničí najít a ovládám cizí jazyky. Mluvím anglicky, německy a trochu rusky.
Nejdřív jsem si zprostředkováním pracovních nabídek nebyla jistá, ale po čase mi přišly první zprávy, že si lidé práci našli, takže jsem se rozhodla pokračovat. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem byla na túře a přidala fotky u horského hotelu. Jeden ze sledujících mi napsal, že právě tam díky mně pracuje. To mě velmi potěšilo. Chci, aby to mělo smysl a pomáhalo lidem.
Gabika zprostředkovává pracovní nabídky ve Švýcarsku nebo Rakousku. Zdroj: se svolením respondentky Gabriely
Jak funguje zprostředkování pracovních nabídek? Lidé si vybírají práci i místo, nebo to vybíráš ty jako zprostředkovatelka?
Zaměřuji se primárně na Švýcarsko, Rakousko, Norsko. Dále mám nabídky do Francie a na Island. Nabídky jsou tedy pro sezóny, převážně do hotelů, restaurací, na farmy nebo pro turismus. Dostupné nabídky si může každý veřejně prohlédnout přes odkaz na mém profilu a podle toho se rozhodnout, zda jsou pro něj zajímavé a zda má zájem využít mou službu nebo ne.
O jaké země je v zimě největší zájem?
Mnoho lidí mě poprvé zaregistrovalo, když jsem začala tvořit obsah ohledně práce a života ve Švýcarsku, takže zájem je stále o práci ve Švýcarsku. Obecně jsou platy na sezónní brigády ve Švýcarsku vysoké, takže to přirozeně lidi láká. Dostat se do Švýcarska nebo si najít dobře placenou práci ale není vždy snadné. Dost závisí na tom, zda uchazeč ovládá jazyk nebo zda má zkušenosti.
Jaké pozice jsou v zimě nejžádanější a které je naopak nejtěžší obsadit? Je těžší najít dobrého kuchaře, nebo spolehlivou pokojskou?
Těžší je určitě najít dobrého kuchaře. V každé restauraci je profesionální a zodpovědný kuchař velmi důležitý. Zaměstnavatelé si dávají záležet na tom, koho přijmou. Naopak v úklidu se dá začít kdykoliv, není tolik potřebná znalost jazyka, někdy ani zkušenosti, takže tuto pozici je snazší obsadit.
Lidé milují zimní dovolené – během dne lyžují, večer vysedávají u vína a v restauracích. Jaká je realita, když tam člověk přijde pracovat, například jako číšník nebo pokojská? Kolik času reálně strávíš prací a kolik času máš pro sebe?
Pokud člověk přijde pracovat na sezónu, je zvykem, že si chce co nejvíc vydělat, takže co nejvíc pracuje. Záleží samozřejmě na zemi, pozici a dohodě se zaměstnavatelem. Někde se pracuje pět dní v týdnu, jinde šest.
Samozřejmě volné dny se dají využít například na lyžování, cestování nebo wellness. Mnoho zaměstnavatelů poskytuje i výhody pro zaměstnance jako ski-pass, vstupy do hotelového wellnessu nebo různé cestovní karty a tak dále. Práce a volno nejsou úplně vyvážené, ale za mě je to fajn. Hodně práce znamená, že čas utíká rychleji. Sezóna uběhne a člověk má nejen krásný plat, ale i skvělé zkušenosti. Prací v zahraničí poznáváš nové lidi, místa, máš zase o trochu více procestováno, něco nového se naučíš a dobře se pobavíš.
Gabika pracuje jako novinářka a baristka. Na snímku je se svým kolegou a šéfem. Zdroj: se svolením respondentky Gabriely
Při jaké práci se brigádník nejvíce nadře?
Jak říkám, osobně jsem pracovala jen jako servírka nebo baristka, takže to nemohu úplně porovnat. Ale samozřejmě na sezóny je té práce vždy dost, v kuchyni i v úklidu to platí také. Člověk se určitě nenudí. Ale čas plyne rychle.
Je platové ohodnocení úměrné náročnosti práce?
Za mě určitě ano. Samozřejmě záleží na tom, jaký je plat. Je třeba si dát pozor, někteří zaměstnavatelé nabízejí nízké mzdy a chtějí využít mladé lidi bez zkušeností. Je potřeba si vždy zjistit, jaké jsou platové podmínky v zemi. Mzda se kromě toho liší i podle toho, jaké jazyky uchazeč ovládá, jaké má zkušenosti, kolik mu je let a tak dále.
V jakém předstihu je třeba řešit brigádu, pokud mám zájem o zimní sezónu? Nejlépe je i šest měsíců dopředu, protože je nízká konkurence uchazečů. Nebo hned po skončení jedné zimní sezóny se přihlásit na další. Většina lidí hledá přibližně tři měsíce před začátkem sezóny. Tehdy je nejvíce nabídek, avšak i nejvíce uchazečů. Je to trochu taková loterie. Může se stát, že práci najdeš za týden. Může se stát, že to bude trvat i celé tři měsíce. Opět záleží na mnoha okolnostech. I na tom, jak vypadá tvůj životopis a zda je v něm dobrá fotografie.
Jaké jsou jazykové požadavky? Stačí dnes angličtina, nebo musí zájemci ovládat i jazyk země, do které vycestují?
Do Švýcarska či Rakouska je nejvíce nabídek s požadovanou němčinou. Ale najdou se i nabídky, kde vyžadují angličtinu, francouzštinu či italštinu a německý jazyk není třeba. Někteří zaměstnavatelé jsou otevření i anglicky mluvícímu personálu, ale pokud se ozve někdo, kdo mluví německy, upřednostní ho.
Totéž platí i v severských zemích. Angličtina na sezóny postačí ve vyhledávaných turistických lokalitách. Někteří zaměstnavatelé však také upřednostní zájemce, který ovládá i jazyk, kterým se mluví v zemi.
Také záleží i na pozici. Například, na pozici recepčního jsou znalosti různých jazyků důležité. To obvykle platí i pro hlavního číšníka či kuchaře. Pomocné pozice a úklid jsou nejjednodušší, co se týká jazykových požadavků. Umývači nádobí nebo úklidové osoby mohou komunikovat i anglicky a nezáleží, jakým jazykem se mluví na provozovně.
Jazykové požadavky se u jednotlivých pozic liší. Zdroj: se svolením respondentky Gabriely
Mnozí cestují za prací do zahraničí zejména pro peníze. Jaká pozice se nejvíce vyplatí?
Nejvíce placené jsou pozice manažerů provozu, hlavních číšníků, hlavních kuchařů, či recepčních. Pochopitelně, pokud se jedná o zkušené lidi. Nejmenší výdělek má asi umývač nádobí nebo takzvaný „runner” (číšník, který nepřebírá objednávky, jen nosí jídlo na stoly). Ten nemusí ovládat jazyky. Tyto pozice jsou proto vhodné například na první sezónu, pro mladého člověka, který se chce naučit jazyk a získat první zkušenosti v zahraničí.
Inflace zasáhla celou Evropu, zvýšily se i platy během zimních sezón oproti minulým rokům?
V zahraničí pracuji zatím jen tři zimy, takže na to nemohu odpovědět. Ale za tu dobu, co jsem tady, jsem nepostřehla například velký nárůst nástupních platů.
Dá se nějak odhadnout, kolik si šikovný zaměstnanec, například číšník, přinese domů v čistém po čtyřměsíční zimní sezóně?
Záleží na tom, v jaké zemi pracuje. Pokud jde o Švýcarsko, číšník, který ovládá jazyk, si tu vydělá plus minus 70 tisíc korun v čistém (po odečtení ubytování, stravy a pojištění) + spropitné. Pokud budeme počítat, že pracuje čtyři měsíce, za každý měsíc si odloží i 60 tisíc korun, protože se stravuje a bydlí v práci. Za čtyři měsíce by si tedy klidně mohl přinést domů 240 tisíc korun.
V zahraničí se dají vydělat slušné peníze, a pokud najdete dobrou nabídku, můžete si po sezóně odvézt domů tisíce eur. Zdroj: se svolením respondentky Gabriely
Platy zaměstnanců se tedy v posledních letech moc nezměnily. Co však chování hostů v resortech? Je to cítit na spropitném, že lidé více šetří?
Myslím si, že ne. Tady u nás jsou návštěvníci rozdělení do několika kategorií. Místní jsou sami o sobě „šetřílkové” a nechávají přibližně pět procent spropitné.
Potom tu jsou zahraniční low-cost turisté, kteří šetří, kde se dá. Ti spropitné nenechávají a někdy ještě vyjednávají cenu za oběd. (smích) Dále bohatí turisté, kteří se neohlížejí na cenovky a přijeli si užít dovolenou. Záleží, odkud přijeli, ale obvykle nechají spropitné.
A nesmím zapomenout na bohaté místní. Ti nechají klidně i přes dva tisíce spropitné za večeři pro čtyři osoby, pokud jsou spokojeni se servisem. Myslím, že inflace tu není tolik cítit.
Na druhou stranu – zvýšily se náklady pro brigádníky? Kdysi bylo ubytování a strava v gastronomii samozřejmostí zdarma. Začínají si zaměstnavatelé za tyto benefity žádat peníze?
Opět záleží na zaměstnavateli a zemi. Ve Švýcarsku strhávají z výplat předem dohodnutou sumu. Na severu jsou i nabídky, kde zaměstnavatel poskytuje ubytování nebo stravu zdarma bez poplatku. Ale není to pravidlo. Nejčastější je to v Rakousku, tam se často poskytuje bez poplatku ubytování i strava.
Na co si musí člověk nejvíce dávat pozor, než někam vycestuje? Jaké jsou nejčastější „red flags”, které upozorňují, že je nabídka podvod nebo vykořisťování?
Toto je typické zejména pro agentury. Často od lidí požadují vysoké částky za zprostředkování práce a nakonec nesplní, co slibují. Proto si je potřeba dávat si pozor a raději jít na vlastní pěst.
Co se týká přímo nabídky od zaměstnavatele, mně osobně se nic takového nestalo, ani naštěstí nikomu, komu jsem pomohla najít práci, avšak slyšela jsem o takových případech. Je potřeba si pořádně přečíst smlouvu a dohodnout se na všech detailech. Pokud zaměstnavatel začne překrucovat nebo je neohleduplný, raději do toho nejít. Stejně tak, pokud jde o peníze – to platí zejména pro lidi, kteří jedou do zahraničí poprvé – je potřeba si dobře předem zjistit informace o tom, kolik se v zemi vydělává a zda se ta nabídka vůbec vyplatí.