Lucia Baranová založila v Mexiku organizaci Blue Religion, jejímž cílem je mimo jiné zredukovat odlov žraloků z oceánů.
„Tohle se ti může stát i v Londýně. Dáš si fish and chips, ale mnohdy ani nevíš, že ti naservírovali smažené žraločí maso. Je plné těžkých kovů jako rtuť, což lidé postupem času díky zkoumání zjistili, takže dnes jej nikdo dobrovolně konzumovat nebude,“ říká Slovenka Lucia Baranová, která pochází z Banské Štiavnice, ale od svých 16 let žije v zahraničí a věnuje se potápění s největšími predátory a ochraně oceánů.
V Mexiku před pár lety založila vlastní organizaci na ochranu oceánů Blue Religion, se kterou dnes učí místní rybáře, že živí žraloci mohou mít mnohem vyšší hodnotu než mrtví, i když se v Hongkongu za talíř polévky ze žraločích ploutví platí i 100 dolarů.
Lucia nám v rozhovoru popsala i to, jak se jí žije v Mexiku, jestli jsou tamní drogové kartely tak nebezpečné, jak se říká, a vysvětlila nám, jak vlastně její organizace funguje.
Dnes se věnuješ zejména ochraně žraloků. Měla jsi k oceánu a potápění vztah už jako malá?
Často jsme jezdívali k moři, protože jsem měla alergie a ekzémy, a tak jediné, co mi pomáhalo, byla mořská voda. Jelikož jsem v ní musela být ponořena dlouhou dobu, měla jsem masku a studovala jsem rybičky. První certifikace na potápění se dala udělat ve 12 letech, tak jsem se do ní hned pustila.
Získala jsi tuto lásku k mořskému životu díky dovoleným někde v exotice, kde jsi mohla pozorovat neobvyklé druhy zvířat?
Mě to bavilo už v Chorvatsku, nemusela to být exotika. Doteď mě to tam baví. I když dnes už žiji v destinacích, kde vidím žraloky a velryby, stále mě baví pozorovat každého malého krabíka pod vodou. Jsem velký nadšenec, takže jsem si odchytávala do kbelíku malé medúzky a rybičky, abych se na ně mohla dívat.
Od svých 16 let žiješ v zahraničí, ze Slovenska jsi odešla mladá. Co tě táhlo k tomu, abys to v útlém věku zkusila ve světě?
Na začátku se mi líbil životní styl potápěčů, takže jsem si udělala licenci, abych lidi mohla učit potápění. Byl to pro mě požitek. Ale když jsem byla pod vodou každý den, viděla jsem stále větší změny a začala jsem se věnovat ochraně moří.
Tehdy jsem přestala učit a začala jsem dělat dobrovolnici pro Sea Shepherd. S touto organizací jsem pracovala dlouhou dobu, hodně se naučila a získala kontakty. Uvědomila jsem si, že moje kariéra nebude o tom, abych lidem ukazovala oceán, ale o tom, že musím pracovat přímo s rybáři a biology a řešit ochranářské otázky.
Velryby, které rodí mláďata, jezdíme navštěvovat ve Francouzské Polynésii a Tongu, což je možná největší životní zážitek, jaký jsem sama zažila.
Kam ses vydala jako 16letá dívka, která se chce potápět?
Odešla jsem na Bali do Indonésie, kde jsem si udělala potápěčské kurzy, ale také všechny možné záchranářské či instruktorské kurzy. Když chceš pracovat v oceánech s rybami, nejjednodušší způsob, jak si vydělat, je učit lidi potápět. Instruktorský kurz jsem si udělala hned jako 18letá, ale tehdy jsem ještě nevěděla, co mě čeká.
Nakonec jsi v Mexiku založila vlastní organizaci Blue Religion.
Ano, sídlíme v Mexiku a i zde žijeme. Většina našich aktivit se děje přímo v Mexiku, kde se snažíme bojovat za ochranu oceánů, i tady děláme expedice, ale pár jich máme i v zahraničí. Například ve Francouzské Polynésii chodíme plavat s velrybami, neboť ty v Mexiku moc nejsou.
Běžný člověk zřejmě o ochraně mořského ekosystému moc neví. Kdyby se tě někdo zeptal, co je hlavní náplň tvé práce v každodenním životě, jak bys mu to vysvětlila?
Zaměřujeme se primárně na ochranu žraloků. Jako vrcholový predátor je žralok důležitý pro oceán, ale jejich populace se snižuje tak rychle, že většině druhů žraloků hrozí vyhynutí. Rybolov není dostatečně regulovaný a žralok ani není moc sympatické zvíře, takže se o něj prakticky málokdo stará.
My se snažíme dopracovat k tomu, aby se v Mexiku zavedly přísnější regulace na lov žraloků, pracujeme přímo s rybáři, kteří se lovením žraloků živí, a nabízíme jim alternativní práci s námi v turizmu. Chceme jim ukázat hodnotu těchto zvířat, když jsou ještě živá, místo aby je usmrcovali pro ploutve a maso.
Pracujeme s dobrovolníky, vzděláváme lidi po celém Mexiku, chodíme uklízet pláže od plastů a vysvětlujeme veřejnosti důležitost oceánu.
Turistům nabízíte mořské expedice za největšími žraloky či velrybami, které podle vaší stránky stojí kolem 3 tisíc eur, tedy 70 tisíc korun. Jak se vám v Mexiku žije po finanční stránce? Je to drahá země?
