Poklidná túra se může změnit v noční můru. Appalačská stezka je přesto jednou z nejpopulárnějších turistických tras ve Spojených státech.
Appalačská stezka je jednou z nejdelších a nejpopulárnějších turistických tras ve Spojených státech. Stezka dlouhá 3 500 km zavede turisty a turistky do populárních oblastí i na opuštěná místa hluboko v lese, kde se podle senzacechtivých příběhů setkávají živí s mrtvými. Rozsáhlá trasa se stala útočištěm těch, kteří se snaží v životě najít nový směr, ale i těch, kteří se rozhodli někoho připravit o život.
Stezka dlouhá 3 500 km
Appalačská stezka je jednou ze tří nejvyhledávanějších turistických tras ve Spojených státech. Rozkládá se na východě země, začíná v Georgii, pokračuje přes Severní Karolínu, Tennessee, Virginii, Maryland, Pensylvánii, New Jersey, New York, Connecticut, Massachusetts, Vermot, New Hampshire a končí na hoře Katahdin v Maine.
Stezka byla vybudována již ve 20. letech 20. století a její délka je zhruba 3 500 kilometrů. I přesto, že je trasa takto dlouhá, jí návštěvníci mohou projít během jedné turistické sezóny. Stačí, když vyrazí začátkem dubna, a v září již mohou být v cíli.
Ročně stezku navštíví zhruba 3 miliony lidí, avšak pouze 3 000 z nich se odhodlají k tomu projít ji celou. Z těch, kteří to zkusí, pak do cíle dorazí jedna třetina. Absolvováním Appalačské stezky si totiž mnozí sáhnou až na dno – měsíce jdou pustou přírodou, jsou jen sami se svými myšlenkami, a ne vždy jsou úplně v bezpečí.
Obklopeni samotou. A medvědy
Appalačská stezka vede několika zajímavými turistickými oblastmi a má velkou historii, v níž nechybí legendy i strašidelné příběhy. Některé historky jsou skutečné, jiné zase pravděpodobně způsobené halucinacemi. Jedno je ale jisté – většina úseků Appalačské stezky je pustá, odlehlá a vede přes hory a husté lesy, v nichž turisté a turistky mohou zažít mrazivá setkání.
Některé děsivé příběhy zažili turisté a turistky, kteří již absolvovali velkou část stezky, a veřejnost je proto přikládá jejich vlastní fantazii. Být měsíce bez kontaktu s jakýmkoli člověkem donutí jedince myslet i na věci, které se možná nestaly. Jak ale ukázalo vyšetřování, některé příběhy mohou být skutečné. Třeba ty, kdy se turisté a turistky setkali tváří v tvář s medvědem nebo únoscem.
Trail rozmanitou a opuštěnou krajinou ti může pomoci uspořádat si myšlenky, najít v životě cíl, ale také v tobě může vyvolat vnitřní strach i představu, že tě pronásledují mrtví.
Legendy radí vyhýbat se určitým místům
O Appalačské stezce se vypráví mnoho legend. Trasa vede přes obydlená místa, ale i přes taková, která jsou již léta opuštěná, a pověrčiví lidé radí, aby se turisté a turistky takovým místům vyhnuli velkým obloukem. Jedním z takových je městečko Dudley, kterému se také přezdívá město „prokletých“.
Dudley bylo založeno potomky Edmunda Dudleyho, muže, který byl Jindřichem VIII. sťat za zradu a o němž se povídá, že měl prokletou rodinu. Právě ta měla v 18. století vybudovat město Dudley, ale život v něm příliš dlouho nezůstal. Obyvatelé jej opustili v 19. století.
Podobnou legendou je i příběh o Spearfinger, zlé čarodějnici, která se podobá ježibabě a údajně na sebe dokáže vzít podobu staré babičky, která je velmi přátelská. Ona legenda pochází od prvních domorodých obyvatel této oblasti, od indiánů kmene Čerokí, a děti jsou jí strašeny dodnes. Spearfinger prý pobývá ve vrcholcích Smokey Mountains a číhá tam na děti, které se zatoulaly svým rodičům. Jako hodná babička se nabídne, že jim pomůže rodiče najít, ale ve skutečnosti děti uspí, prsty jim vydloubne játra a ta pak před nimi sní.
Appalačská stezka vede také přes Maryland. V roce 1862 tam proběhly tři různé bitvy, v nichž zahynulo mnoho vojáků, a jak legenda praví, jejich duše jsou na onom místě dodnes. Turisté a turistky, kteří procházeli průsmyky, v nichž došlo k bojům, tam zaznamenali hned několik strašidelných setkání. Někteří prý viděli duchy vojáků, jiní podivné ohně, a další dokonce slyšeli zvuky děl.
Appalačská stezka jako místo, kde se živí potkávají s mrtvými
Legendy však nejsou to jediné, co Appalačskou stezku zahaluje tajemstvím. Děsivé jsou příběhy turistů a turistek, kteří se na túře setkali s nadpřirozenem. K jednomu takovému setkání došlo v roce 2011, kdy se jistý muž vydal na túru sám, aby si odpočinul od práce.
Zpočátku vše probíhalo podle plánů, procházel malebnou krajinou, až se dostal hlouběji na stezku a den se změnil v noc. Rozhodl se tedy utábořit, avšak když se snažil usnout ve svém stanu, uslyšel kroky, které se blížily k jeho stanu. Domníval se, že se jedná o další turisty, tak jim nevěnoval pozornost a usnul.
Následujícího dne opět pokračoval v túře, a když se utábořil, sedl si k ohni a odpočíval. V tu chvíli uviděl muže, který stojí poblíž ohně a je celý popálený. Vyděšený turista okamžitě popadl, co mohl, a z místa utekl. Když stezku opouštěl, narazil na vyhořelý dům, u kterého stál šerif. Svěřil se mu se svým zážitkem, načež mu šerif sdělil, že dům, u kterého stojí, shořel teprve před čtyřmi dny a zaživa v něm uhořela celá rodina.
S „duchem“ se na Appalačské stezce setkala také mladá dívka, která túru absolvovala se svými rodiči. Mrtvý, kterého spatřila, nehořel, byl mlhavého zjevení, stál opřený o strom a v tichosti ji pozoroval. Byl klidný, smutný a nepůsobil nebezpečně.
Podobnou zkušenost má také muž, který Appalačskou stezkou procházel v květnu roku 1972. V určité pasáži túry si všiml silné mlhy, která jej začala obklopovat, a z čista jasna se z ní vynořil obrovský muž v kabátě a klobouku. Pomalu se potácel, jeho oči směřovaly k zemi a zdálo se, jako by hledal něco, co ztratil. Když turistu míjel, podíval se na něj zakalenýma modrýma očima, ale více nereagoval. Vyděšený turista zůstal stát na místě, dokud přízrak nezmizel.
Říká se, že na Appalačské stezce se setkávají živí s mrtvými, a pokud se ji rozhodneš absolvovat, měl*a bys být připravený*připravená na to, že i ty se můžeš setkat s přízrakem.
Další strašidelný příběh spojený se stezkou vypráví o dětech, které potkala skupina turistů*turistek. Ta se během putování utábořila v lese, a když se probudila, její tábořiště bylo obklopeno hustou mlhou. Začala proto balit, aby se vydala na cestu, a v tom uslyšela dětský smích. Z mlhy pak vyšla skupinka dětí vedená jedním rodičem. Děti se turistů*turistek zeptaly, kam jdou, a na odpověď, že jdou po Appalačské stezce, se děti začaly smát a odpověděly: „Tohle není Appalačská stezka.“ Turisté*turistky pak po zbytek dne slyšeli dětský smích všude kolem sebe.
O pronásledování „neznámými silami“ něco ví i mladý pár, který na Appalačské stezce zažil tu možná nejhorší zkušenost. Dvojice stanovala v jižní části Virginie, když ji probudilo šustění a divné zvuky vycházející zvenčí stanu. Mladík vyšel ven, aby prozkoumal, co se venku děje, a přistihl u stanu nějaké postavy, které se rozutekly, ale zároveň jako by jej vyzývaly k tomu, aby je sledoval. To muž neudělal. Následujícího dne se dvojice utábořila zády ke skále, ale by byla více kryta, a jakmile usnula, postavy se vrátily. Pár neváhal, vytáhl zbraně a po postavách začal střílet. Místo se okamžitě rozhodl upustit a v dáli pak jen zahlédl, jek jej pozoruje podivná postava.
Děsivé setkání s neznámými postavami zažil údajně také muž, který po Appalačské stezce procházel v roce 1988. Během putování si všiml, že z lesa vychází jasné světlo, ale nevěnoval mu více pozornosti a utábořil se kousek od něj. V noci jej pak probudil pronikavý pohled, a když otevřel oči, zjistil, že nad jeho houpací sítí stojí muž. Onen stojící muž se polekal a na další osoby zakřičel, že je vzhůru, a všichni zmizeli. Turista se domníval, že měl možná halucinace, a tak následující dny pokračoval ve své túře. Jedné noci byl však náhle přepaden, zabalen a odvlečen neznámo kam. Jako zázrakem se mu podařilo utéct a celý incident nahlásil na policii. Ta však pachatele nikdy nedopadla.
V roce 2019 se s pronásledováním setkala i jiná skupina turistů*turistek na Appalačské stezce. Tento případ však neskočil dobře. Skupinu terorizoval James L. Jordan v úseku v jihozápadní Virginii a během jednoho večera pobodal dva lidi. Jeden v důsledku zranění zemřel.
Kriminalita je nízká, nikoli nulová
I přes tyto podivné příběhy, které se turistům a turistkám staly na Appalačské stezce, je prý kriminalita na trase velmi nízká. I přesto by si ale kolemjdoucí měli dávat pozor. Bob Proudman, ředitel tamní organizace ochranářů, uvedl, že ochránci přírody sledují všechny incidenty, o kterých se dozvědí.
„Nějaká kriminalita tu je. Jeden z našich dobrovolných správců byl před měsícem okraden útočníkem se zbraní v ruce v přístřešku na stezce poblíž Eckville v Pensylvánii,“ řekl s tím, že ročně je na stezce hlášeno 200 až 300 incidentů. „V poslední době nás nejčastěji volají kvůli graffiti na přístřešcích na stezkách,“ doplnil.
Pravděpodobně nejznámějším zločinem, k němuž na Appalačské stezce došlo, byla vražda turistky Meredith Emerson v roce 2008. Čtyřiadvacetiletá absolventka tehdy na túru vyrazila spolu se svým psem, avšak o čtyři dny později ji napadl, unesl a zabil sériový vrah Gary Michael Hilton.
Takové zločiny jsou podle ředitelky jižní Appalačské stezky Morgan Sommervill vzácné. Turisté a turistky by však i přesto měli dodržovat bezpečnostní opatření. „Hlavní je plánovat dopředu, připravit se a vědět, kam jdete. Pokud se chystáte na noční výlet na travnatou jižní appalačskou holinu, pamatujte, že tam mohou být bouřky, a pokud budete tábořit na vrcholu hory, může do vás udeřit blesk nebo vás prostě může z hory odfouknout,“ popsala.
Vždy je pak nutné mít s sebou mapu stezky, kompas a na túru nejlépe vyrazit s parťákem*parťačkou. „Něco tak banálního, jako je podvrtnutý kotník, se může změnit v ohrožení života, pokud nemáte nikoho, kdo by vám pomohl. Je nutné si všímat svého okolí, a to nejen vpředu a vzadu, ale i toho, co se děje nahoře,“ dodala.
Na stezce ročně zemřou dva až tři lidé
Právě neopatrnost stojí za tím, že ročně na Appalačské stezce zemřou dva až tři lidé. V roce 2015 celou zemí otřásla smrt šestatřicetiletého Jasona Parishe, na kterého se v marylandském úseku stezky zřítil strom, který padl v důsledku silného větru. Strom byl prý mrtvý, měl na sobě růžovou stuhu, která značí, že bude pokácen, ale než tak ochranáři stihli učinit, vyhasl jeden lidský život.
„Nestává se to často, ale vyskytují se případy, kdy jsou turisté Appalačské stezky zasaženi padajícími stromy,“ uvedla Sommerville. Častější příčinou úmrtí jsou pak prý blesky nebo podchlazení v důsledku studeného počasí. „Nejčastěji se jedná o potíže starších lidí, například infarkt nebo dýchací potíže. Další by bylo podchlazení nebo pády, které však nebývají smrtelné,“ dodala.
> Nikdy na túru nechoď sám*sama. Nejbezpečnější je pohybovat se ve skupině lidí, protože ani pes není zárukou bezpečnosti.
> Své plány a trasu sděl někomu blízkému, kdo je doma. Pokud je to možné, pravidelně mu podávej hlášení a domluvte se, že pokud tak neučiníš, bude lepší vyhlásit pátrání.
> Dávej si pozor na cizí lidi. Buď přátelský*přátelská, ale stále obezřetný*obezřetná. Nikomu na stezce neříkej své plány a vyhýbej se lidem, kteří se chovají podezřele.
> Nikdy netáboř blízko cest. Všude tam, kde se shromažďuje více lidí, může také hrozit větší riziko. Raději si najdi místo, které není z cesty snadno viditelné.
> Eliminuj příležitost ke krádežím. Nenos s sebou šperky, peníze měj dobře uschované a nikdy neopouštěj svůj batoh.
> Pokud vyrazíš na stezku, kde je to možné, používej její registry (zápisníky uložené v přístřešcích). V případě problému tě bude snazší najít.
> Jakoukoli nouzovou situaci, v níž se ocitneš, nahlas na příslušné orgány.
> Buď psychicky připravený*připravená na rizika, se kterými se můžeš setkat.
> Vždy u sebe měj aktuální mapy a nauč se, jak je používat.
> Buď ve střehu. Všímej si detailů ve svém okolí a lidí, které potkáš. Důvěřuj svým instinktům, a pokud se ti zdá někdo podivný, raději se od něj vzdal.
> Nestopuj a nejezdi autem s lidmi, které neznáš. Raději využij kyvadlovou dopravu nebo taxi služby.
> Věnuj pozor měnící se obloze, která tě zavčasu upozorní na změnu počasí.
