Juana Barraza vyrůstala v nefunkční rodině. Vlastní matka ji od 12 let prodávala k prostituci a v mladé dívce tak budovala nenávist nejen k sobě, ale také obecně ke všem starším ženám. Juana, neúspěšná zápasnice wrestlingu, později z nenávisti zavraždila nejméně 16 seniorek, které surově uškrtila čímkoli, co měla po ruce. Za několik let by mohla být propuštěna na svobodu.
Juana Dayanara Barraza Samperio se narodila v roce 1957 v Mexiku a již od útlého dětství trpěla. Její otec byl policista Trinidad Barraza a Juanu zplodil se sexuální pracovnicí Justou Samperio. Jen tři měsíce poté, co se dívka narodila, se rodiče rozešli a Justa začala mít poměr s Refugiem Samperiem, svým nevlastním otcem.
Čím víc se Juaně dařilo, tím víc také chtěla. V roce 1995 začala krást v obchodech a vykrádat domy, jenže i to jí brzy bylo málo. Se svojí kamarádkou Aracelou Tapiou Martinez proto vymyslela plán, jak okrádat starší lidi. Ženy se převlékly do bílých šatů a předstíraly, že jsou zdravotní sestry. Když se pak dostaly do domů osaměle žijících starších lidí, okradly je. Jenže Aracela Juanu brzy zradila. Protože měla vztah s tamním policistou, začala Juanu vydírat o 12 000 pesos výměnou za to, že o krádežích nikomu neřekne.
Juana se ocitla v úzkých. Peníze, které vydělávala za wrestling, jí k úhradě 12 000 pesos nestačily, a tak usoudila, že je na čase pověsit zápasnickou kariéru na hřebík a najít jiný zdroj obživy.
Oběti škrtila telefonním kabelem nebo punčochami
Od roku 1998 začala Juana Barraza vraždit seniorky. Své oběti oslovovala na ulici a vydávala se za zdravotní sestru nebo sociální pracovnici. Aby byla její lež důvěryhodná, pořídila si pravou uniformu zdravotní sestry. Oběti pak navštěvovala pravidelně, předstírala, že jim pomáhá s nákupem, nabízela jim masáže, nosila jim léky, a když si ji seniorky dostatečně pustily k tělu, chladnokrevně je zavraždila.
Ačkoli si na návštěvy k seniorkám nosila tašku se zdravotnickým náčiním, oběti obvykle škrtila ručně nebo pomocí telefonních kabelů a punčoch, které našla v domě. Zavražděné pak okradla, a domů si navíc vzala trofej, která mnohdy neměla žádnou cenu, ale připomínala jí její čin.
Zločiny v zemi začaly prudce přibývat a policie koncem roku 2003 věděla, že má co dočinění se sériovým vrahem. Z nasbíraných důkazů usoudila, že se jedná o vysokého muže s drsnými rysy, který se vydává za zdravotní sestru nebo sociální pracovnici. Tyto informace však vyšetřovatelé kvůli politické situaci v zemi a nadcházejícím prezidentským volbám nezveřejnili. Politika zastínila lidské životy a nebohé stařenky umíraly dál.
V polovině roku 2005 Juana navázala vztah s taxikářem Josém Franciscem Torresem Herrerou, který se stal jejím komplicem. Rozsah útoků a jejich četnost se tak okamžitě zvýšily, noční vraždy se proměnily v denní a veřejnost se bála o svůj život. V oblastech, v nichž k vraždám docházelo, zvýšila policie počet policejních hlídek, starším lidem se doporučovalo, aby se měli na pozoru před cizími lidmi, a vyšetřovatelé dokonce platili starším ženám, aby se staly návnadami v parcích a ulicích.
Vraždil nebohé seniorky
Ani to však nepomohlo a pátrání nikam nepokračovalo. Vyšetřovatelé proto poprvé zveřejnili profil údajného vraha, kterým měl být muž se „zmatenou sexuální identitou“, který byl v dětství zneužíván staršími příbuznými. Na základě popisu pak policie zatkla na 49 transvestitních sexuálních pracovníků, avšak protože se jejich otisky neslučovaly s otisky na místech činu, všichni byli propuštěni.
Teorii o „vraždícím transvestitovi“ posilovaly výpovědi svědků, kteří uvedli, že vrahem je muž zavalité postavy, který nosí ženské oblečení, měří zhruba 175 centimetrů, má široké tváře a světlé vlasy. Psychologický profil sériového vraha pak hlásal, že se jedná o homosexuálního muže, jenž byl v dětství fyzicky týrán, žil obklopen ženami a disponuje velkou inteligencí.
Kdyby jen vyšetřovatelé tušili, jak moc se pletou. Juana byla na koni, cítila, že jsou na ni policisté krátcí, a i nadále se oddávala brutálním vraždám, které jí přinášely potěšení.
Juana Barraza měla mezi roky 1995 a 2006 zavraždit tyto osoby:
> María de la Luz González Anaya, 64 let, ubita a uškrcena rukou
> Guillermina León Oropeza, 84 let, uškrcena rukou
> María Guadalupe Aguilar Cortina, 86 let, uškrcena
> María Guadalupe de la Vega Morales, 87 let, zlomené ruce, svázaná a uškrcená
> María del Carmen Muñoz Cote de Galván, 78 let, uškrcena stetoskopem
> Lucrecia Elsa Calvo Marroquín, 85 let, uškrcena šňůrou
> Natalia Torres Castro, 85 let, uškrcena škrtidlem
> Alicia Cota Ducoin, 76 let, uškrcena škrtidlem
> Alicia González Castillo, 75 let, ubita a uškrcena
> Andrea Tecante Carreto, 74 let, ubita a uškrcena
> Carmen Cardona Rodea, 76 let, ubita a uškrcena šňůrou
> Socorro Enedina Martínez Pajares, 82 let, ubita a uškrcena provazem
> Guadalupe González Sánchez, 74 let, zbita, udeřena a uškrcena dvěma provazy
> Esthela Cantoral Trejo, 85 let, uškrcena stetoskopem
> Delfina González Castillo, 92 let, ubita a uškrcena
> María Virginia Xelhuatzi Tizapán, 84 let, uškrcena
> María de los Ángeles Cortés Reynoso, 84 let, ubita a uškrcena páskem
> Margarita Martell Vázquez, 72 let, uškrcena provazem
> Simona Bedolla Ayala, 79 let, zbita, udušena polštářem a uškrcena
> María Dolores Martínez Benavides, 70 let, zbita a uškrcena stetoskopem, až se jí zlomil vaz
> Margarita Arredondo Rodríguez, 83 let, ubita a uškrcena
> María Imelda Estrada Pérez, 76 let, ubita a uškrcena
> Julia Vera Duplan, 60 let, uškrcena punčochou
> María Elena Mendoza Vallares, 59 let, zabita z neznámých příčin
> María Elisa Pérez Moreno, 76 let, uškrcena punčochou a poté ubita
> Arturo Patiño Barranco, 74 let, uškrcen
> Carolina Robledo, 79 let, ubodána
> Ana María Velázquez Díaz, 62 let, uškrcena drátem
> Celia Villaliz Morales, 78 let, ubita a uškrcena drátem
> María Guadalupe Núñez Almanza, 78 let, uškrcena stetoskopem
> Julia Vargas, 64 let, zabita z neznámých příčin
> Mario Cruz Flores, 84 let, zabit z neznámých příčin
> Emma Armenta Aguayo, 80 let, ubita a uškrcena páskem od županu
> Emma Reyes Peña, 72 let, ubita a uškrcena škrtidlem
> Carmen Sánchez Serrano, 76 let, umlácena
> Dolores Concepción Silva Calva, 91 let, uškrcena šátkem a posmrtně zapálena
> María del Carmen Camila González Miguel, 82 let, ubita a uškrcena
> Guadalupe Oliver Contreras, 85 let, ubita a uškrcena punčochou
> María de los Ángeles Repper Hernández, 92 let, ubita a uškrcena šátkem
> Ana María de los Reyes Alfaro, 84 let, uškrcena stetoskopem
Spadla klec
V roce 2006 však narazila. Stetoskopem tehdy uškrtila 82letou seniorku, a když opouštěla její byt, spatřil ji jeden z nájemníků. Okamžitě zavolal policejní hlídku, která stála opodál, a Juana jen po pár minutách skončila v poutech.
Juana Barraza obvinění z vražd odmítala, avšak při prohlídce jejího domu byla nalezena místnost, v níž si uchovávala trofeje, které ukradla svým obětem, a také novinové výstřižky, v nichž se o skutcích psalo. V místnosti policie navíc našla dva oltáře věnované světcům Jesusi Malverdemu a Santu Muertovi, mužům, kteří jsou běžně uctíváni mexickými zločinci.
Žena se k vraždám nakonec doznala a v roce 2008 byla souzena za třicet vražd. Vinnou byla shledána ze šestnácti z nich a dvanácti loupeží. Juana Barraza byla odsouzena k 759 letům vězení, avšak pokud se dožije věku 100 let, bude v roce 2058 podmínečně propuštěna.
Motiv? Nenávist k matce
Jedna věc však policisty stále trápila. Co bylo Juaniným motivem? Během výslechu uvedla, že čin spáchala z hněvu vůči starším ženám. Její nenávist prý pramenila z pocitů, které chovala ke své matce, alkoholičce a ženě, která ji již od 12 let prodávala na sex.
Před soudem uvedla, že na vraždy nebyla sama. „Při vší úctě k úřadům, do vydírání a zabíjení lidí je nás zapletených několik. Proč policie nejde i po těch ostatních?“ řekla Juana. Vyšetřovatelé si však stojí za tím, že Juana jednala sama, čemuž nasvědčovaly i otisky prstů nalezené na místech činu.
