Finsko se oficiálně stalo 31. členem Severoatlantické aliance.
Před sídlem Severoatlantické aliance v Bruselu od úterý vlaje 31 vlajek členských zemí, nově i ta finská. Původně chtěla severská země vstoupit do Aliance společně se sousedním Švédskem, jeho žádost o členství ale komplikuje nesouhlas Turecka a Maďarska.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga finské členství posílí obranyschopnost NATO a zvýší bezpečnost Finska, které má s Ruskem společnou hranici dlouhou více než 1300 kilometrů. Hranice, kterou země NATO sdílí s Ruskem, se však téměř zdvojnásobí. K přijetí se na Twitteru vyjádřila i končící premiérka Sanna Marin, jejíž vláda dovedla zemi k členství.
„Finsko vstupuje do nové éry jako člen NATO. Jsem hrdá na Finsko a finský lid. Jako národ jsme byli v tomto historickém procesu jednotní. Děkujeme našim spojencům za důvěru. Společně budeme ještě silnější,“ napsala Marin.
Od oznámení záměru Finska vstoupit do NATO do úterního přijetí neuplynul ani rok – bylo to nejrychlejší přijetí do Aliance v historii a ještě nedávno prakticky nemyslitelný konec dlouholeté finské neutrality.
Vstup do NATO podpořila ve Finsku i široká veřejnost. Ukázaly to i víkendové volby, ve kterých strany zpochybňující členství v Alianci zcela propadly. I když se teď ve Finsku změní vláda, na vztazích k NATO se nic zásadního měnit nejspíš nebude.
