Nová studie ukázala, že lidé trpící poruchou osobnosti mají větší sklon k tomu, aby uvěřili konspiračním teoriím. Boří to dosavadní předpoklad, jenž se zakládal na ideologickém přesvědčení jedince.
Sklony ke konspiračnímu myšlení nemá jen jedinec s vyhraněným ideologickým přesvědčením. Vliv na to má mít i potenciální porucha osobnosti. Vyplývá to ze studie zveřejněné v odborném časopise PLOS One.
Lobotomie kradla lidem osobnosti, dělala z nich „slintající zombie“
10. dubna 2023 v 11:00
Konspirační teorie je přesvědčení o tom, že se určité významné světové události tajně udály úplně jinak, než jak je prezentováno veřejnosti vyšetřovateli, vládou a médii, a to ať už z politických důvodů, nebo za účelem osobního zisku. Bylo zjištěno, že víra v konspirační teorie souvisí s různými faktory, jako je úroveň vzdělání, politická příslušnost, socioekonomický status, věk a pohlaví. Informuje o tom PsyPost.
Autoři článku Jan Ketil Arnulf, Charlotte Robinson a Adrian Furnham pro svou studii použili vzorek 397 dospělých lidí. Šlo převážně o britské státní příslušníky ve věku od 19 do 71 let. Všichni z dotazovaných byli v té době zaměstnáni. Vědecký tým je podrobil sadám různých dotazníkových šetření, včetně všeobecných znalostí či testu osobnostních poruch. Během několika dotazníkových šetření také museli ohodnotit konspirační teorie na škále „rozhodně lež“ po „rozhodně pravda“.
Polovina mužů je ve vztahu šťastná i bez sexu. Co dalšího ukázal průzkum?
10. dubna 2023 v 14:24
Osm z korelací mezi výsledky bylo významných. Vyšší víra v konspirační teorie byla spojena s absencí titulu, vyšší religiozitou, politickým konzervatismem, extravertností či neurotičností. Dále taky se zvláštními a výstředními přesvědčeními či dramatičností a nevyzpytatelným chováním.
Výsledky je potřeba brát s rezervou
„Výsledky, které nám vyšly, by neměly být považovány za důkaz toho, že všichni lidé, kteří věří konspiračním teoriím, také vykazují poruchu osobnosti,“ vysvětlují autoři a berou na vědomí i to, že by bylo vhodné provést testování na více různorodé skupině lidí či některá individuální přesvědčení zkoumat hlouběji.
„Spíše je pravděpodobné, že osobnostní faktory, úroveň vzdělání a ideologicky příznivé prostředí přispívají k přijetí konspiračních teorií. V takovém případě jejich plnohodnotné přijetí může nabýt charakteru poruch osobnosti nebo může být umocněno tendencemi jedince k takovým poruchám,“ dodali. Hledání individuálních rozdílů, které vysvětlují víru v konspirační teorie, tak zdaleka nekončí.
