Jen naskenuješ a ukáže ti, jestli je tvůj krém nebo sprchový gel bezpečný, nebo ne. Kéž by byla kosmetika tak jednoduchá.
Stále více se těší popularitě aplikace, jež ti rychle řeknou, které kosmetické produkty jsou bezpečné a které ne. Obvykle se spoléhají na systém hodnocení, který bere v úvahu, kolik údajně nebezpečných složek produkt obsahuje. Málokterá aplikace ti však transparentně připomene, že v Unii toxickou kosmetiku legálně prodávat nelze a že to, zda je něco toxické, určuje nejen přítomnost dané látky, ale také koncentrace či způsob, jakým s ní přijdeš do kontaktu.
Aplikace, která má usnadnit výběr, tak paradoxně lidi ve skutečnosti jen vyděsí a donutí je přesedlat na nové produkty, přestože ty staré, které mají doma, jsou v pořádku. Podívali jsme se na to, jak tyto aplikace fungují, jak by vyhodnotily známé japonské SPF a proč není dobré slepě spoléhat jen na analýzu složení.
Více článků o kosmetice, jak si ji vybrat, jak na ní ušetřit a která vůbec stojí za tvou pozornost, najdeš zde. O kosmetice a beauty tématech píšeme často i kriticky, oslovujeme při tom odborníky a snažíme se vyvracet největší mýty a přinášet ověřené informace.
Naskenuješ a rozluštíš za pár vteřin
Aplikací, které ti rychle ohodnotí kosmetiku, je mnoho. Mezi nejznámější patří například Think Dirty se zaměřením na „čistou“ a bezpečnou kosmetiku, CosmEthics, která ti nabídne i alternativu namísto nevhodného produktu, či česká aplikace WeWell, jež dává produktům hodnocení podle úrovně rizika, které by měly jednotlivé složky představovat.
- Think Dirty
- INCI Beauty
- EWG Healthy Living App
- Yuka
- CosmEthics
- WeWell (z České republiky)
Fungují velice jednoduše, ve většině případů ti stačí naskenovat čárový kód produktu nebo můžeš vyhledávat přes název. Usnadňují nákup, protože si můžeš produkt rychle ověřit přímo v prodejně. Při online nákupech zase můžeš využít webstránky jako INCIdecoder, kde jen zkopíruješ celé složení a dozvíš se, jaká je role jednotlivých ingrediencí.
Problém je, že místo recenzí z používání, vůně, konzistence či efektu, které by ti mohly pomoci s výběrem, se tak dozvíš jen jakési číslo. Obvykle je velmi nízké, označené červenou barvou a někdy i poznámkou „toxické“. Proč nebo v jaké míře, se z aplikací ne vždy dozvíš.
Aplikace Think Dirty má na seznamu až 70 tisíc alergenů a ingrediencí, kterým se údajně máš vyhýbat. Podobné aplikace schytávají od chemiků, toxikologů i lékařů kritiku, protože často klamou a vytvářejí marketing založený na strachu. Látky, které mohou škodit zdraví, se totiž v kosmetice prodávané v EU vyskytovat nesmí.
Jelikož v EU platí jiná pravidla pro kosmetiku než jinde, je zároveň důležité vybírat si aplikace, které to berou v úvahu. V současnosti se v Unii nesmí prodávat nic, co je podle vědců opravdu jedovaté či škodlivé.
Clean, natural, non-toxic: marketingová slova
Tato a podobná marketingová slova v kosmetické regulaci nemají jasnou definici. Neexistuje úřad, který dohlíží na to, že jen opravdu čisté produkty dostanou označení čisté: nikdo totiž neví, co je skutečně čisté. Obvykle jde spíše o filozofii firmy, kde je třeba brát v úvahu nejen to, jaké používá ingredience, ale například i to, z jakých jsou zdrojů, zda je výroba produktů udržitelná, zda jsou balení ekologická a zda se firma vůči svým zaměstnancům chová férově.
Přírodní kosmetika automaticky není lepší a žádná kosmetika legálně prodávaná v Evropské unii není ani toxická, ani nebezpečná. Kontrolní orgány přehodnocují, jaké složky mohou být v kosmetice používány, pravidelně, na základě vědeckého pokroku. Seznam zakázaných látek není konečný – reviduje se podle nových vědeckých poznatků a vývoje metod jejich analýzy.
Pokud o tom chceš vědět víc a zajímá tě, jestli máš důvod bát se některých produktů na trhu, přečti si tento článek. Mluvili jsme s expertkami na kosmetickou chemii a kosmetickými formulátorkami, jež nám vysvětlily, podle čeho se rozhoduje, které látky jsou povoleny, a proč není důvod obávat se například sulfátů či parabenů.
Populární krém dostal hrozivé hodnocení, ani aplikace ale neumí říct proč
Fakt, že není jednoduché na první dobrou prohlásit, jestli je něco bezpečného, nebo ne, dokazuje i to, že samotné aplikace v tom nemají jasno. Své výsledky ne vždy opírají o fakta a málokdy najdeš jasnou zmínku o tom, že hodnotící komise v Unii či Spojených státech a jinde označily ingredienci za bezpečnou v konkrétních případech. Kosmetická chemička a doktorandka v této oblasti Michelle Wong (@labmuffinbeautyscience) opakovaně upozorňuje, že aplikace dělají i základní chyby a poskytují nejednotné informace.
Aplikace obvykle preferují přírodní kosmetiku (často na ni mají i reklamy či nabízejí možnost koupit ji přímo v apce) a soustřeďují se na potenciální rizika při jiném použití (například při konzumaci místo použití na kůži) nebo v jiné, nereálně vysoké koncentraci. Riziko, které popisují, ti vlastně ani nehrozí. Jedině, že by sis krém namazal*a na chleba.
Když jsme si takto vyhledali SPF značky Bioré (patří mezi nejprodávanější asijské SPF produkty), v aplikaci WeWell obdrželo hodnocení 18/100. Spadlo do červené zóny a tři složky jsou označené jako představující vysoké riziko.
Je mezi nimi BHT, syntetický antioxidant, který slouží jako konzervant v kosmetice. V Evropské unii je povolený v koncentraci, v níž jej vědecká obec v současnosti považuje za bezpečný. Tyto detaily se však v apce nedozvíš, a tak možná SPF z košíku vyhodíš v domnění, že je „toxické“.
V aplikaci Think Dirty má SPF od Bioré docela dobré hodnocení, jen čtyři ingredience (včetně BHT) jsou označeny žlutou jako „někde mezi“. Ve vysvětlení mají alespoň zdroje a také dodávají, že látka je riziková při konzumaci a ve velmi vysokých dávkách, ne v kosmetice.
Jak ale upozorňuje autorka kosmetického webu a podcastu The Eco Well, v minulosti bylo v Think Dirty několik nesprávných a nepravdivých tvrzení, která klamala a z bezpečných látek dělala toxické. Často argumentují starými či malými, nekvalitními studiemi nebo výzkumy nesprávně interpretují.
Spolehnout se tak na rychlou kontrolu přes podobnou aplikaci před nákupem se ti nemusí vyplatit: vyhodíš z košíku i dobré věci, které by ti mohly sednout, kvůli obavě z otravy, jež ti při dodržení předpisů nehrozí. A legálně se prodávat bez dodržení předpisů nedají.
Aplikace ti neřekne, jestli je daný krém dobrý
Samozřejmě že si lidé s alergií či citlivou pletí dávají při kosmetice extra pozor a dělají dobře. Podráždit tě však může také rostlinný výtažek či příliš velká koncentrace aktivních látek, na které tvoje kůže není připravena. Navíc kosmetika může být „nebezpečná“ v případě, že ji nesprávně skladuješ (jinak, než doporučuje výrobce), nesprávně ji používáš (například na místech, kterým se výrobce doporučuje vyhýbat) nebo ji používáš jinak, než je určeno.
Například si antiperspirant naneseš těsně po holení nebo voskování a divíš se, že to štípe.
Pravda je taková, že ze složení se kromě složek nic jiného nedozvíš. Nedokážeš z něj vyčíst, zda je produkt příjemný na dotek, a nezjistíš z něj, odkud ingredience pocházejí, zda je produkt udržitelný nebo zda stojí za cenu, za jakou je k prodeji. To, že něco produkt neobsahuje, nemusí být výhoda a ani vyšší koncentrace aktivní látky neznamená, že zaúčinkuje dříve.
Hlavní věc, ve které ti aplikace pomohou, je vyfiltrování produktů podle tvých zásad a preferencí. Můžeš ověřit, zda má krém veganské složení nebo obaly, které jsou rozložitelné v přírodě. Ale to je asi tak všechno. Ani kosmetičtí chemici, kteří se výrobou kosmetiky živí, neumí z ingrediencí zjistit všechno.
Kosmetiku je prostě třeba vyzkoušet a používat (dle instrukcí). Sedět ti musí nejen složení, ale také to, jaký máš pocit při používání, zda ti náhodou nesmrdí, zda dobře na pleti sedí a líbí se ti výsledek, kterého s produktem dosáhneš.
