Navštívili jsme Arménii a Gruzii. Země, které ukrývají mnohem více zajímavého, než by člověk na první pohled patrně čekal. Text vyšel původně na slovenském webu Refresher.sk.
Gruzie či Arménie nepatří u Čechů ani Slováků mezi nejpopulárnější turistické destinace. Můžeš se tam ale dopravit rychle a levně díky nízkonákladovým spojením z Vídně.
A hlavně: tyto pozoruhodné země ukrývají historické skvosty, nejstarší vinařství světa, pozůstatky sovětské architektury, ale zejména vynikající jídlo a extrémně milé lidi. V Arménii můžeš bez problémů narazit dokonce i na vojáka ruské armády v obyčejných potravinách, když si kupuješ pivo.
Brandy, kterou Sověti tajně vozili Churchillovi
Arménie s Gruzií se odjakživa hádají o to, kde vznikla tradice výroby vína. Tyto regiony patří mezi nejstarší obydlené části světa, a tak není pochyb o tom, že vinařství vzniklo právě zde. V Gruzii je třeba ochutnat hlavně víno s označením kvevri, které se vyrábí tradiční metodou v hliněných nádobách.
Zatímco Gruzínci za poslední desetiletí udělali z vína svůj národní poklad, Arméni zaostali a soustředili se převážně na svou slavnou brandy Ararat. Nicméně archeologické nálezy v jeskynním komplexu Areni-1 před pár lety potvrdily, že nejstarší vinařství světa vzniklo právě zde – na území Arménie.
Mimochodem, při návštěvě Jerevanu doporučujeme prohlídku místní fabriky na výrobu brandy spolu s ochutnávkou. Ve městě jsou dvě hlavní fabriky – novější Yerevan Brandy Factory, kde se dnes vyrábí známá brandy Ararat, a Noy Factory, kde se tato brandy vyráběla po dlouhá desetiletí.
Brandy Ararat si zamiloval například i britský premiér Winston Churchill, který ji poprvé ochutnal na konferenci v Jaltě v roce 1945, krátce před koncem druhé světové války. I když Ararat nebyl na západě dostupný, Stalin Churchillovi ročně posílal 400 lahví tohoto prémiového alkoholu.
My jsme si na základě doporučení místních vybrali k prohlídce Noy Factory, jež se pyšní bohatší historií. Ohledně rezervace stačí zavolat, za necelých 300 Kč tě provedou po fabrice a ochutnáš sběratelské víno i 5- až 10letou brandy.
Na Kavkaze musí kamiony zdolat výšku 2 379 metrů
Nejvyšší vrch Kavkazu Elbrus, který leží nedaleko gruzínských hranic, má 5 642 metrů. Jen samotná Gruzie má hned čtyři vrchy vyšší než Mont Blanc, což svědčí o tom, že pokud tě fascinují hory, na severu Gruzie jsi na správné adrese.
Kavkaz nás přitahoval hned od začátku, a tak jsme se rozhodli navštívit horské městečko Gudauri, které před pár lety znal jen málokterý Čech, ale dnes tam pravidelně jezdí zájezdy českých lyžařů díky místnímu lyžařskému středisku. Levné skipasy a sjezdovky, začínající ve výšce 3 000 metrů, jsou velkým lákadlem.
My jsme sice nelyžovali, ale zajímala nás Georgian Military Road. Tato horská cesta má 212 kilometrů a vede z Tbilisi přes horské přechody ve výšce 2 300 metrů až do ruského města Vladikavkaz. V nejvyšším bodě průsmyku Jvari Pass dosahuje 2 379 metrů.
Tato cesta je momentálně jedinou cestou mezi Ruskem a Gruzií (mimo okupovaných území), a tak jí denně projedou tisíce všemožných kamionů. Najdeš na ní i významný památník rusko-gruzínského přátelství z roku 1983 s krásnými mozaikami, který však dnes žádné přátelství nereprezentuje, protože Rusové v roce 2008 rozpoutali s Gruzií válku a dodnes okupují dva místní regiony.
Místo, kde tě pustí do Stalinova rodného domu
Malému městečku Gori na cestě mezi Tbilisi a Kutaisi dominuje Stalinovo muzeum. Sovětský diktátor se narodil v Gruzii právě ve městě Gori, a tak tam Sovětové vybudovali velké muzeum. Před budovou muzea dokonce najdeš originální dům, ve kterém se Stalin narodil, zatímco na druhé straně areálu stojí Stalinův osobní železniční vagón.
Vstupné do muzea tě vyjde na cca 130 Kč, přičemž prohlídka s průvodcem je v ceně. Stalinovu muzeu mnoho lidí vyčítá, že sovětského diktátora vykresluje pouze v pozitivním světle a obsahuje příliš málo informací o tom, kolik lidí dal zavraždit či nechal vyhladovět k smrti.
Ani naše průvodkyně o Stalinově temné stránce nechtěla moc mluvit, když se jí někdo ze skupiny začal vyptávat na vraždy diktátorových nejbližších spolupracovníků. „Zemřelo jeho vinou opravdu mnoho lidí,“ konstatovala se slovy, že přesné detaily z historie dnes neznáme.
Samotné muzeum je přesto fascinující. Najdeš v něm originální Stalinovu pracovnu, jeho první cestovní kufr, autentickou červenou hvězdu, kterou vždy nosil na uniformě, ale také jeho posmrtnou masku.
Při odchodu z muzea nás zaskočil místní důchodce, který u něj prodával suvenýry. Když jsme si od něho kupovali magnetku, najednou z kapsy vytáhl pamětní mince se Stalinovou či Leninovou podobiznou. To se dalo čekat, ale když nám do rukou cpal mince s hákovým křížem a Hitlerovou tváří, raději jsme si vzali magnetku a šli po svém.
Když v potravinách potkáš ruského vojáka s holubicí míru
Nakupuješ takhle v potravinách na jihovýchodě Arménie, přijdeš k pokladně a před tebou právě platí uniformovaný voják Ruské federace, který má na rameni připevněnou širokou modrou pásku s nápisem „mírotvůrce“ v azbuce a s velkým obrázkem bílé holubice míru. To není fikce, ale realita v arménském městě Goris, kde působí stovky ruských vojáků.
Ve městečku Goris jsme se zastavili cestou do kláštera Tatev, kam jsme se svezli nejdelší lanovkou na světě. Goris leží pouhých 25 kilometrů od hranice s Náhorním Karabachem, kde se v roce 2020 odehrála krvavá válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií a do dnešních dnů tam na hranicích umírají vojáci po vzájemných přestřelkách.
Situaci monitoruje ruská mise mírotvorců, nicméně stát v potravinách za ruským vojákem hlídajícím mír, zatímco stejná armáda bombarduje civilní cíle na Ukrajině, v člověku zanechá hodně zvláštní pachuť.
Dominantou regionu je klášter Tatev, vedle něhož vyrostla nejdelší lanovka světa s názvem Wings of Tatev. Obousměrný lístek stojí cca 400 Kč, ale utracených peněz rozhodně litovat nebudeš. Lanovka je zapsána v Guinnessově knize rekordů díky délce 5,7 kilometru, přičemž v nejvyšším bodě budeš stát v kabině ve výšce 320 metrů s roklinou pod sebou. Dalším plusem je, že lanovou dráhu postavilo rakousko-švýcarské konsorcium, takže se nemusíš bát o její bezpečnost.
Jerevan vznikl 30 let před založením Říma
Arménie oproti Gruzii sice zaostává v cestovním ruchu, ale co se historie týče, svého severního souseda v mnoha směrech předstihuje. Nemusíš být ani věřící k tomu, abys při návštěvě této země dokázal*a ocenit obrovskou křesťanskou tradici.
Arménie se v roce 301 stala vůbec první zemí, která přijala křesťanství za své státní náboženství. Na tento titul jsou dnes Arméni patřičně hrdí a po prvních křesťanech tam zůstalo množství historických památek a klášterů.
Pokud zůstaneš pouze v Jerevanu, můžeš navštívit několik významných kostelů, ale skutečná krása Arménie se nachází v odlehlejších regionech. V hlavním městě je možné vidět například kostel Katoghike, který je považován za nejstarší kostel země, nebo největší katedrálu v zemi – sv. Řehoře Iluminátora.
Před přijetím křesťanství Arméni věřili v různé pohanské bohy, čehož je pozůstatkem chrám v Garni nedaleko Jerevanu. Z křesťanského období patří mezi nejkrásnější a nejpůsobivější kláštery Geghard, Tatev, Noravank, Sevanavank či Chor Virap.
O historické důležitosti Jerevanu svědčí i fakt, že vznikl přibližně o 30 let dříve, než byly postaveny základy Říma. Jerevan byl postaven v roce 782 před naším letopočtem, zatímco Řím vznikl kolem roku 750 před naším letopočtem.
Země, kde je technická kontrola neznámý pojem
Před cestou do Arménie či Gruzie se na internetu dočteš, že místní řidiči běžně ignorují dopravní předpisy, řídí jako šílenci a taxikáři si za volantem rádi zapálí cigaretu. Z osobní zkušenosti můžeme konstatovat, že je to do velké míry pravda.
Arméni si nedělají těžkou hlavu s údržbou silnic, a proto při rychlosti kolem 90 km/h na hlavní silnici z Jerevanu směrem na jih země každých pár stovek metrů natrefíš na obrovský půlmetrový výtluk, takže pokud nedáváš dobrý pozor, docela snadno můžeš utrpět defekt nebo si poškodit celý disk. Pozor je si třeba dát také na toulající se hospodářská zvířata či přesuny vojenské techniky, kterou potkáš i na horských silnicích ve výšce téměř 2 500 metrů nad mořem.
V hlavním městě Jerevan se provoz řídí pocity a ve většině případů naštěstí i semafory, ale ostatní dopravní předpisy místní vnímají výlučně jako doporučení. Na přesun po Jerevanu se vyplatí využívat taxi aplikaci Yandex, ve které si můžeš odvoz napříč celým městem objednat za méně než 40 Kč.
Pokud by tě lákalo podívat se na arménský venkov, není třeba se bát výpůjčky auta. Z vlastní zkušenosti doporučujeme půjčovnu Caravan Rent a Car, kde sice za auto zaplatíš na evropské poměry trochu vyšší cenu, ale dostaneš udržovaný vůz ve skvělém stavu. Je však třeba se připravit na to, že ti na kartě zablokují vratný depozit, který byl v našem případě až 8 000 Kč, s návratností až o měsíc později.
Legendární Ararat, který smutně kouká z Turecka
Osmanská říše rozpoutala na přelomu 19. a 20. století sérii masakrů, které vyústily až v arménskou genocidu. V rámci masového vyvražďování Arménů v Osmanské říši přišlo o život téměř 1,5 milionu lidí. Osmané posílali tisíce Arménů na smrtící pochody do pouště, deportovali je z domovů a vyvražďovali přímo ve vesnicích.
Turecko coby nástupnický stát Osmanské říše tuto genocidu dodnes nepřiznalo, ba dokonce tvrdí, že se nikdy nestala. I proto jsou hranice mezi Arménií a Tureckem zavřené již celá desetiletí. Velkou národní tragédií je pro Armény fakt, že jejich posvátná hora Ararat dodnes patří Turecku, které ji získalo ve válce v roce 1920.
Tento paradox můžeš pozorovat například z kláštera Chor Virap, který leží jen pár stovek metrů od turecké hranice. Za úchvatným klášterem se tyčí majestátní Ararat, přičemž z historické památky dohlédneš i na řeku Araks, která tvoří hranici mezi Arménií a Tureckem.
Pro Armény je Ararat důležitým symbolem historie a kultury. Hora je podle křesťanské tradice místem, kde se svou archou přistál Noe poté, co na světě opadla voda z velké potopy.
Mimochodem, nad Jerevanem od roku 1967 stojí velký památník arménské genocidy Cicernakaberd. K němu se můžeš nechat odvézt taxíkem přes Yandex za ani ne 40 Kč a prohlédnout si rozsáhlé muzeum uvnitř komplexu.
Za stovku dostaneš kebab v omáčce, chléb i pivo
Obrovským lákadlem při cestě do Arménie a Gruzie je jídlo. Gruzie se se svou kuchyní řadí mezi gastronomické ráje světa, zatímco Arménie skrývá utajované poklady.
Patrně málokterý Čech ví, že Arméni mají vlastní pizzu, která se jmenuje lahmadžun a má místo vláčného italského těsta křupavý základ, nahoře doplněný o mleté vepřové maso, rajčata, česnek, cibuli, bylinky a citrónovou šťávu. Ochutnat tuhle pochoutku můžeš například v podniku Lahmajun Gaidz.
V Arménii musíš vyzkoušet tradiční chléb lavaš, který ti v obrovských velikostech zabalí v každém dobrém supermarketu, sladké pečivo gata, ale také pokrmy z lilku, který Arméni milují a považují ho za nedílnou součást své národní identity.
I když arménskou kuchyni by u nás člověk pohledal, vliv gruzínské gastronomie je minimálně v Bratislavě patrný. Aniž bys tedy musel*a vážit dlouhou cestu, můžeš si vychutnat gruzínské dobroty, mezi něž patří charakteristická klasika chačapuri, jež vypadá jako loďka plněná sýrem s vajíčkem nahoře, anebo zatočené taštičky chinkali, ze kterých musíš po prvním ukousnutí nejprve vypít vývar a až následně se můžeš pustit do jídla (chinkali doporučujeme vyzkoušet v restauraci Café Daphna v Tbilisi).
V Gruzii existuje minimálně 9 různých typů chačapuri rozdělených podle regionů a ingrediencí, přičemž ne každý vypadá jako loďka. Pro svou vynikající chuť je známý i fazolový pokrm lobio nebo jemně pálivá kořeněná pasta adžika. Za ochutnání stojí i všude visící ořechy obalené v těstíčku z hroznové šťávy a mouky zvané čurčchela. Někteří místní jim říkají „gruzínské snickers“. Abychom nezapomněli, v Kutaisi musíš ochutnat místní Bikentia’s kebab v pikantní omáčce s chlebem a pivem. Jeho koupě se vyplatí už jen proto, že tě v takovém combu dohromady vyjde na 100 Kč.
Kardashianky, ale i zakladatel Las Vegas
Arménie má 2,8 milionu obyvatel, avšak arménskou diasporu po celém světě tvoří podle odhadů až 7 milionů lidí. V zahraničí tedy žije výrazně více Arménů než doma. Většina lidí přitom netuší, kolik známých osobností má arménský původ, jejž prezentují ať už otevřeně, nebo jen okrajově.
Nejznámější celebritou s arménským původem je nepochybně Kim Kardashian. Její otec pocházel z arménské rodiny, která se před desítkami let přestěhovala do USA. Kim o svém arménském původu mluví otevřeně, a před pár lety Jerevan dokonce navštívila.
Arménský původ má i legendární zpěvačka Cher, jejíž rodné jméno zní Cherilyn Sarkisian, světoznámý tenista Andre Agassi, herec Andy Serkis, šachový velmistr Garry Kasparov, francouzský zpěvák Alain Prost či byznysmen Kirk Kerkorian, jenž stál za zrodem Las Vegas.
Nejde však pouze o celebrity. Hovannes Adamian vymyslel princip, na kterém vznikla barevná televize, a Raymond Vahan Damadian vytvořil první přístroj magnetické rezonance.
Až 12 různých podnebných pásem
Možná bys netipoval*a, že Gruzie je mimořádně klimaticky rozmanitá země, ale je to tak. Celý stát má až 12 různých podnebných pásem. V horách Kavkazu průměrná teplota v zimě místy klesá pod –10 stupňů Celsia, zatímco pár stovek kilometrů na jih v Kutaisi ani v prosinci průměrná teplota neklesne pod 7 stupňů.
Zatímco na Kavkaze žijí Gruzínci ve výškách 2 000 metrů nad mořem ve studeném alpinském podnebném pásmu, na pobřeží Černého moře v metropoli Batumi si místní obyvatelé mohou užívat subtropického podnebí.
Z naší osobní zkušenosti jsme na konci dubna po příjezdu do města Kutaisi, kam se létá přímo z Vídně, měli pocit, že jsme se ocitli v oblasti s klimatem, jaké známe z italského či chorvatského pobřeží. Zima na většině území Gruzie bývá krátká a mírná, což do země láká množství expatů ze zahraničí.
Zajímavostí je, že název hlavního města Tbilisi v překladu znamená „teplé místo“. V tomto případě však nejde o souvislost s podnebím, ale o horké sirné prameny, které místní našli pod městem již v 5. století našeho letopočtu. Ty si je můžeš v různých tradičních lázních vyzkoušet na vlastní kůži i dnes. Pokud nechceš přehnaný luxus, ale zajímá tě, jak to v lázních vypadá, z vlastní zkušenosti doporučujeme Bohema Sulfur Bath s přívětivými cenami.
