Češi našli unikátní ekologická řešení, která se používají i ve světě.
Hra, ve které se snažíš zabránit klimatické krizi, tržiště s odpadem nebo energeticky pozitivní budova školy v Praze. To jsou projekty budoucnosti z dílen talentovaných českých podnikatelů, které podporují známé osobnosti jako moderátor Tomáš Zástěra nebo skateboardista Maxim Habanec.
Tyto nápady baví lidi a zároveň pozitivně přispívají k řešení klimatické krize. A ty můžeš rozhodnout, který z nich získá ocenění E.ON Energy Globe. Prestižní soutěž oceňuje už 15. rokem ekologické projekty, které pomáhají měnit svět k lepšímu, s cílem nacházet inovativní přístupy k péči o životní prostředí a představit je světu. Vyhlášení letošních vítězů proběhne 9. září 2023 na Ekofestivalu v Praze. O tom, který projekt si odnese půl milionu korun na svůj další rozvoj, rozhoduje veřejnost a zapojit se můžeš i ty. Který z následujících nápadů si získá tvoje sympatie?
Beecarbonize: Hra, která snad zůstane jen ve virtuálním světě
Zmírnit klimatickou krizi je obrovská výzva a ty si ji můžeš vyzkoušet na vlastní kůži. Ve hře Beecarbonize bude tvým úkolem zachránit planetu před ekologickou katastrofou. Zajímavé je, že simuluje reálné podmínky a překážky, které se vyskytují ve skutečném světě. Takže když už si budeš myslet, že máš vyhráno, přijdou občanské nepokoje nebo havárie jaderné elektrárny. Na tobě bude vyrovnat se s takovou situací a upravit svou strategii. Nástrojů budeš mít k dispozici hned několik, od legislativních nařízení až po nové technologie. Použití každého z nich však nese své důsledky.
Hra Beecarbonize otestuje tvou schopnost pružně a správně se rozhodovat. Stojí za ní přední klimatičtí experti z neziskové organizace Člověk v tísni. Ti vytvořili hned několik scénářů, se kterými si možná bude muset lidstvo doopravdy poradit. Můžeš si ji zdarma zahrát na počítači, mobilu i tabletu.
Cirkulární oblečení NIL Textile
Negativní dopad na životní prostředí má v řadě ohledů také produkce textilu. V celosvětovém měřítku tvoří textilní průmysl 10% podíl na emisích CO2 a 20% podíl na znečišťování vody. Nemluvě o milionech tun starého oblečení, které ročně skončí na skládkách. Na tento problém se zaměřila ostravská společnost NIL Textile.
Svým unikátním systémem přispívá k udržitelnosti hned v několika ohledech. Nejen že oblečení vyrábí z recyklovaných materiálů, ale také ho umožňuje zákazníkům vracet potom, co už ho nenosí. Následně z něj pomocí technologie molekulární recyklace vyrobí nové.
Tato technologie zaručuje, že během procesu nedochází ke ztrátě kvality materiálu. Nově vzniklé oblečení tak vydrží delší dobu a zároveň se dá recyklovat stále dokola. Vzniklé materiály mají až o 75 % menší uhlíkovou stopu než polyester a při jejich výrobě se spotřebuje o 98 % méně vody než při výrobě bavlny. Přitom všem nevzniká téměř žádný textilní odpad. Jedná se o vůbec první řešení takového druhu ve svém oboru a NIL Textile ho hodlá nabídnout globálním značkám.
Cyrkl: Digitální odpadové tržiště
V průmyslu se ročně vygenerují miliony tun odpadu, který se dále nevyužívá. Zakladatelé digitálního tržiště Cyrkl však přišli na to, že co je pro někoho odpad, může být pro druhého využitelná surovina. Na svých webových stránkách propojují více než 19 tisíc firem z celého světa. Ty zde nabídnou vyprodukovaný průmyslový odpad, vedlejší produkty, druhotné suroviny či použité materiály. Systém vyhodnotí, jakému zpracovateli se materiály mohou hodit – na základě druhu odpadu, geografické vzdálenosti a dalších parametrů. Obě strany se propojí a firma prodá odpad zpracovateli z nejbližšího okolí, čímž se z něj stává zdroj.
Tento systém pomáhá zavést principy cirkulární ekonomiky do odpadového hospodářství v nejrůznějších odvětvích. Podle provozovatelů už se díky systému podařilo ušetřit více než půl milionu tun CO2. Cyrkl funguje také jako poradenská platforma na pomoc firmám při materiálové recyklaci, kromě jiných pomohl například společnosti Kofola.
Revitalizace školy Českobrodská v Praze
Jestli existuje škola snů, mohla by to být ta na Českobrodské v Praze 9. Nově zrekonstruovaná budova přitahuje pohled svým moderním designem, má vlastní workoutové hřiště a spoustu míst, kde se studenti mohou setkávat ve volném čase. Je ale také energeticky soběstačná, dokonce dokáže vyrobit více energie, než spotřebuje. Při jejím provozu navíc nevznikají žádné emise CO2.
Škola původně ze 70. let 21. století je vytápěná tepelnými čerpadly a její provoz je přizpůsobený k hospodaření s vodou a odpady. Velkým přínosem pro energetickou soběstačnost budovy je zelená střecha s vegetační vrstvou a solárními panely. Zajímavý je také systém klimatizace, který využívá tepelná čerpadla, stínění oken a řízené větrání s rekuperací tepla. Projekt je skvělým příkladem, jak se dá s ohledem na životní prostředí zrenovovat stará, nemoderní budova.
Síť energeticky soběstačných učeben Archimedes
U školy a studia ještě chvilku zůstaneme. Dalším projektem jsou totiž soběstačné učebny Archimedes. Hlavním přínosem je edukace v oblasti udržitelnosti, s využitím moderních technologií a ekologických materiálů na výstavbu učeben. Jedná se o síť digitálně propojených místností, v nichž žáci studují převážně přírodní vědy a ochranu životního prostředí a jsou přitom ve spojení se studenty z partnerských škol.
První vzorová učebna byla vystavěna na základní škole U Červených domků v Hodoníně. Je to energeticky soběstačná dřevostavba se stěnami z recyklovaných tetrapakových obalů. Její součástí jsou ekologické edukační prvky jako vermikompostér, vyvýšené záhony, ptačí budky nebo systém pro využití dešťové vody. Uvnitř se nachází interaktivní dotyková tabule a speciální vybavení pro online rozhovory celé třídy, díky kterému mohou žáci spolupracovat v týmech napříč státy a zlepšovat se v cizích jazycích. Ke komunikaci mohou využívat také unikátní sociální síť. V současnosti probíhá po Česku i v zahraničí výstavba dalších učeben.
Rybí zahrada v Lážovicích
V Lážovicích na Berounsku se nachází netradiční farma, kde pěstují zeleninu, byliny a rybí maso. Tzv. aquaponická farma je unikátní v tom, že využívá soužití rostlin a ryb. Rostliny si díky moderní technologii berou živiny přímo z vody, kde žijí ryby, a zároveň vodu čistí. Ryby na oplátku produkují živiny pro rostliny. Díky této symbióze se daří v rybí zahradě produkovat kvalitní suroviny způsobem, který je přirozený a šetrný k přírodě.
Oproti běžné zemědělské produkci dokáže systém ušetřit až 95 % vody. Rostliny jsou umístěné v patrech nad sebou, takže pěstování nevyžaduje velkou plochu zemědělské půdy. A co je hlavní, celý proces je přírodní. Nepoužívají se během něj hnojiva, antibiotika, herbicidy ani další chemické látky.
O tom, jestli ekologické ocenění získá právě Rybí zahrada v Lážovicích, nebo jiný z výše uvedených projektů, můžeš rozhodnout i ty. Hlasuj na webu E.ON Energy Globe pro projekt, který tě baví nejvíce a má podle tebe největší potenciál pozitivně přispět k dobru planety. Protože podpora takových nápadů má smysl.
