Přinášíme ti tipy na několik knih na léto – odpočinkové, feministické i ty bolavější či reflektující společnost.
Slyším šumění listů. Pozoruji mraky pomalu plynoucí po modré obloze. Zavírám oči. Vnímám jemný vánek, který nabízí tolik potřebný kontrast oproti horkému letnímu vzduchu. Klid. Nádech, výdech. Vědomí, že nic nemusím – nikde být, ničím být, nic dělat. Léto. Otevírám oči, převaluji se na břicho a otevírám rozečtenou knihu.
Asi nebudu jediná, komu daná scéna evokovala horké letní měsíce. Není divu. Léto a eskapismus v podobě literatury jsou pro mnohé neoddělitelné nádoby.
Proto jsme se v redakci Refresheru rozhodli sestavit seznam titulů, které v létě buď sami hodláme přečíst, nebo které nás bavily v minulosti a rádi je doporučíme dál. Ponor do jejich stránek doporučujeme ideálně někde ve stínu stromů v parku nebo po zchlazení v rybníce.
Redaktorka Ilona Hobzová, od které jste pravděpodobně četli texty týkající se sportu či zdravotnictví, si v následujících měsících hodlá plně užívat, že po delší době bude číst i něco jiného než odborné knihy a skripta do školy – nedávno totiž úspěšně dokončila magisterské studium (gratulace přijímá skrze e-mailovou adresu [email protected]).
„I když jsem si nevybrala zrovna typické letní čtení,“ směje se a pokračuje, „čeká mě kniha Těla od Kláry Vlasákové, v níž se prolínají témata stárnutí, mateřství, mezigeneračního vztahu matky a dcery, vztahu k vlastnímu tělu, emancipace nebo společenské předpojatosti. Skrze příběh šedesátileté vdovy Marie autorka vynáší na světlo bolestivá témata, která se týkají či jednou budou týkat každého z nás.“
Kromě toho plánuje konečně dohnat mnohé z restů, které už na ni v její knihovně čekají delší dobu a stále na ně nenalezla čas a prostor. „Nějakou chvíli na mě čeká Émile Zola a jeho román Zabiják, který se odehrává ve Francii v 19. století. Místo života smetánky a šlechty Zola syrově a bez příkras líčí osudy lidí z okraje společnosti a barvitě popisuje jejich pád na úplné dno, nejčastěji vinou alkoholu,“ dodává.
Kulturní redaktor Radim Šlechta, který většinou přináší spíše kinematografická doporučení a neúprosné filmové recenze, taktéž vybral dva tituly. Prvním je kniha Jak se stát jiným od Édouarda Louise. Jedná se o autofikční příběh, který je podle Radima o cestě z vyloučené vesničky v severní Francii přes maloměstskou buržoazii až ke smetánce, pro niž je víno za několik set eur patok.
„Édouard se v knížce vyrovnává s předsudky, nenávistí vůči svému původu, rodině i sobě samému a bez okolků střílí do pokrytectví bohatých lidí. Knížka Jak se stát jiným není dokonalá, ale je silně emotivní a ke mně osobně několikrát promluvila tak intenzivně, že jsem neudržel slzu,“ přiznává Radim.
V druhém tipu si prý dovolí trochu odlehčit – je jím Proces od Setha Godina. „Proces je fajn publikace, kterou se občas vyplatí přečíst jako reminder, že kreativní práce není beznadějné čekání na múzu, ale můžeme jí jít trošku naproti. Seth v Procesu hází moudra o tvůrčí činnosti, tipy, jak si udržet inspiraci a vzpruhu proti imposter syndromu. Je to trochu instantní polévka plná zjednodušení, ale z většiny stojí na reálných poznatcích o kreativitě,“ popisuje Radim a na konec dodává: „A kdyby nic jiného, pomůže ti vzpomenout si, proč vlastně tvoříš. A to se počítá.“
Týden jsem se zkoušel stravovat podle jídelníčku, který mi vytvořila AI
26. června 2023 v 6:00
Editorka a reportérka Eva Soukeníková, která si, tedy pokud zrovna needituje, ráda zaglosuje nebo vyrazí do terénu, doporučuje román Nebe od jedné z nejvýraznějších japonských autorek současnosti Mieko Kawakami. „Už mám přečtené asi dvě stránky a tuším, že se mi bude dost líbit. Z jejího předchozího počinu Prsa a vajíčka (taky doporučuji na léto) jsem byla dost nadšená. Nečekej žádného Murakamiho, tohle je opravdu Japonsko bez nadbytečné infiltrace západní kultury,“ popisuje Eva.
Kawakami je podle ní citlivá a zároveň pronikavá vypravěčka. „V Nebi popisuje svět mladého šikanovaného chlapce. Uvidíme, jestli to bude ta správná četba k vodě. Určitě to ale zkus a potom mi dej vědět, jak se ti to líbilo,“ vzkazuje.
V naší redakci máme nově ještě jednu magistru – redaktorku Adélu Ježkovou, která se kromě výbušných anket o feminismu věnuje také tématům, jako je třeba historie českého pohraničí nebo příroda.
„Konečně mám za sebou státnice a můžu se tak vrhnout i na jinou literaturu než tu odbornou. V nejbližší době mám v plánu přečíst autobiografickou knihu od Patrika Bangy Skutečná cesta ven,“ říká a doplňuje, „je o tom, jak obtížné je uniknout předsudkům, když žijete v romské komunitě na pražském Žižkově a kolem zuří devadesátky – takže žádné lehké čtení na léto, ale i tak se na ni moc těším. Na nočním stole mi leží už hodně dlouho.“ (Gratulace k úspěšnému zakončení studia můžete opět směřovat na e-mailovou adresu: [email protected].)
Ekonomická redaktorka Kuni Nguyenová sice běžně vyhledává spíše naučnou literaturu, na dovolené chce ale skutečně vypnout. „K tomu mi pomáhá hezké, milé, lehké čtení na léto. Na cesty si balím knihy s měkkou vazbou (paperback), abych mohla stránky dle libosti ohýbat,“ říká.
Loni v Barceloně ji například vtáhla čtivá kniha Felix až navěky, která pojednává o LGBTQ+ dospívajících ve školním prostředí a o hledání vlastní identity. „Doporučuji zejména těm, co se s queer tematikou teprve seznamují, třeba i tvým rodičům nebo prarodičům,“ shrnuje.
Trochu mě mrzí, že posílám tohle --
a ne něco
--
něco povzbudivýho.
Ale Těsnohlídek
v tom pekle všednosti,
--
který popisuje
--
v současnosti
On prostě baví.
Dostane tě svým zdánlivým odstupem až cynismem.
Píše básně, jako se sypou rohlíky v pekárně
jako padaj' žiletky ve fabrice
a jako chodíš po sedmém pivu na záchod. Píše básně,
--
jako když se tvý mámě sypou zuby
a padaj' ti vlasy
a je to hrozný
lidi všude umíraj',
ale je to skvělý
--
Prostě tak to je. Je to takový,
že se občas i zamiluješ
Je to takový
--
jaký to je.
Prostě tě dostane.
(Vzkazuje editorka Alena Julie Novotná.)
Redaktor Vojtěch Vanda, který se mimo jiné pravidelně stará o to, abyste se nespletli při výběru a koupi mražených hranolek či pizz, má hned několik tipů.
Chystá se číst Lord of the Rings od Tolkiena v anglickém jazyce, aby „si udělal takové opáčko ke knížkám, které dostal v posledním roce na Vánoce a narozeniny“, a ještě neměl čas se do nich ponořit. „Musím si zjistit, v jakém pořadí to číst, ale první bude nejspíš List od Nimrala a jiné příběhy, což je, pokud jsem to dobře pochopil, sbírka příběhů typických tolkienovských postaviček včetně příběhu Toma Bombadila a poté knihu Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě, které pokrývají celé časové pásmo od Starých časů ve Středozemi až po válku o Prsten.“ Vojta ovšem připomíná možnou třecí plochu tolkienových milovníků*milovnic: „Je to ale dokončeno synem Tolkiena Christopherem, což ne všichni fanoušci Pána prstenů cení.“
Pokud si pak Vojta najde ještě čas, zkusí stihnout i mangu. „Měl jsem v merku Bleach, jelikož má začít vycházet nová série anime, a abych na to nemusel znovu koukat, tak si to chci přečíst. Jde o příběh od Titeho Kuboa, respektive Noriakiho Kuboa, pojednávající o Ičigou Kurosakim, teenagerovi, který získal schopnosti Bohů smrti (Šinigami) díky Rukie Kučiki, původní Šinigami. Ta jej donutí nově nabytou sílu používat k posílání zlých duchů na věčnost,“ vysvětluje.
Ambiciózní plány! Hodně štěstí, Vojto.
Redaktorka a fotografka Lucie Kotvalová, která se ve svých reportážích ráda věnuje například duševnímu zdraví či alternativním způsobům žití, doporučuje knihu Conversations on Love od novinářky Natashy Lunn.
„Knihu doporučuji, kudy chodím. Lunn pátrá po mnohém – jak lásku nacházíme, jak ji žijeme a udržujeme, jak o ni pečovat a jak můžeme přežít její případnou ztrátu. Skrze rozhovory s nejrůznějšími relevantními osobnostmi – například publicistkou a autorkou Roxane Gay, filozofem Alainem de Bottonem, autorkou Lisou Taddeo či psychoterapeutkou Esther Perel – poskytuje laskavou, hojivou i nostalgickou kontemplaci nad tím, co láska je a jaký má potenciál být.“ Pokud chcete podrobit převládající unifikovaný pohled na Lásku reflexi, Natasha Lunn vám tento proces výrazně usnadní.
Pokud byste se ovšem raději ztratili ve vášnivém příběhu ve stylu knihy Dej mi své jméno od Andrého Acimana, tentokrát ovšem přeneseném do prostředí řeckých bohů a bohyň, moře a fíků, Lucie doporučuje knihu Achilleova píseň od Madeline Miller.
To je za nás vše. Celá redakce vám přeje krásné léto a odpočinkové, radostné, inspirující a obohacující čtení.
