Přinášíme výběr retro filmů, které za totality skončily v trezorech, přestože v zahraničí sklízely slávu.
Dobré filmy byly za minulého režimu většinou zakázané. Ty, které se natočily během „uvolněnějších“ šedesátých let, končily nástupem normalizace často v trezorech cenzorů a premiéry se dočkaly nejdříve v roce 1989.
Důvody, proč se některé filmy nemohly promítat, se různily, ale většinou měly společný rys. Realitu normalizačního a přednormalizačního Československa vykreslovaly v ošklivějším světle, než si soudružstvo na vysokých postech přálo. Kromě toho ale některé snímky byly prostě jen příliš provokativní a mohly „kazit morálku“, případně za nimi stál jeden nebo více tvůrců, kteří upadli v nelibost režimu.

I díky vyšším uměleckým ambicím, skrytým významům a společenské kritice jsou ale dříve zakázané filmy často kvalitními kousky tehdejší kinematografie a řadě z nich se později dostalo i celosvětového uznání. Připravili jsme si pro tebe výběr zakázaných filmů, které by ti rozhodně neměly ujít.
Pokud tě žádný nezaujme, můžeš se podívat také do našeho výběru nejlepších českých hororů nebo komedií. A jestli si chceš udržovat přehled o aktuálním dění na VOD platformách, sleduj naši rubriku Co si pustit o víkendu.
Skřivánci na niti (1969)
Úžasný Václav Neckář nebo Rudolf Hrušínský ve filmu o brigádnících a vězenkyních. Skřivánci na niti vypráví příběh na první pohled nesourodé skupinky lidí, jež režim donutil ke změně povolání a dohnal je až k pracovním nástrojům na kladenské šrotiště.
Ve filmu si užiješ romantický příběh mladé vězeňkyně Jitky a brigádníka Pavla, ale stejně tak ti Skřivánci na niti poskytnou pohled do těžké reality totalitní doby. Právě pro otevřenou kritiku komunistického režimu se z filmu po první neveřejné projekci stala takzvaná trezorová záležitost.

Původně se sice Menzelova adaptace Hrabalovy knihy měla do distribuce dostat po cenzurních úpravách (vystřihnout se musela například parodická postava ministra Zdeňka Nejedlého), normalizační vedení barrandovských studií ji ale nakonec zakázalo úplně. Oficiální premiéru měl film až v roce 1990. Ve stejném roce si také vysloužil sošku Zlatého medvěda na Berlinale.
Kde si film pustit: Voyo
Režie: Jiří Menzel
Předloha: Bohumil Hrabal
Hrají: Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Ferdinand Krůta
Pasťák (1969)
Snímek Pasťák začal Hynek Bočan točit v roce 1969, ale už v lednu dalšího roku musel produkci zastavit. Film totiž působil až příliš provokativně a vykresloval mladé kluky v nápravných zařízeních, veřejnou bezpečnost a vlastně i celé politické nastavení Československa v tak nelichotivém světle, že si jeho distribuci nemohl režim dovolit. Natáčení se zastavilo jen těsně před finálním střihem a Bočanovi se podařilo snímek dokončit až v roce 1989. Do kin Pasťák zavítal o rok později.
Příběh snímku vypráví o osudu učitele (Ivan Vyskočil), kterého přeloží z maloměstské školy až do nápravného zařízení, kde se stává jediným „kvalifikovaným“ dozorcem. S chlapci se snaží vycházet, ale každý jeho pokus o komunikaci selže. Napjaté vztahy se ještě vyhrotí v období Vánoc, kdy sám učitel pozná, jak brutální dokáží lidé být. Často velmi tísnivý a nepříjemný film ti i dneska dokáže rozbourat představy o světě.
Délka filmu: 1 hodina 31 minut
Kde si film pustit: Voyo
Režie: Hynek Bočan
Předloha: Karel Misař
Hrají: Ivan Vyskočil, Jiří Krampol, Václav Sloup, Vilém Besser, Zdeněk Kryzánek, Vladimír Krška, Jiří Smutný, Dana Hlaváčová
Případ pro začínajícího kata (1969)
Pavel Juráček natočil Případ pro začínajícího kata podle knižní klasiky Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta. Režisérův Gulliver (Lubomír Kostelka) se dostává do podivné země Balnibarbi, kde se neustále dopouští přestupků, přešlapů nebo trapasů a několikrát se ocitá v ohrožení života. Případ pro začínajícího kata je groteskní satirická komedie, která jako by hledala hranici mezi snem a realitou. Najdeš v něm mnoho schované symboliky a připrav se i na mírně složitější vyprávěcí postupy.
Na rozdíl od předchozích dvou snímků se Juráčkův poslední film dostal i na filmová plátna. Po krátkém zákazu začal v roce 1970 platit za povolené dílo, které obsahuje „některé záporné pohledy“, podle cenzury ale nebyl natolik záporný nebo provokativní, aby musela film jako celek zakázat. Nakonec z pláten zmizel až v roce 1981, kdy přestala být jeho distribuční kopie použitelná. Restaurace se dočkal až v roce 2015.
Kde si film pustit: Voyo
Režie: Pavel Juráček
Předloha: Jonathan Swift
Hrají: Lubomír Kostelka, Klára Jerneková, Slávka Budínová, Milena Zahrynowská, Pavel Landovský, Miroslav Macháček, Radovan Lukavský
Smuteční slavnost (1969)
Společenskokritický snímek Zdenka Sirového z roku 1969 se na veřejnost dostal těsně před pádem komunistického režimu a první projekce proběhla 6. listopadu 1989 na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Adaptace románu Evy Kantůrkové z roku 1967 se odehrává za dob komunistického puče z konce čtyřicátých let i v tehdejší současnosti a k oběma obdobím je nekompromisní.
Sedlák Chladil se tehdy ve filmu ohradil proti kolektivizaci a musel nuceně opustit svůj statek i rodnou vesnici. Ve vyhnanství musí navíc kvůli obavám místních funkcionářů z obvinění z nespravedlnosti zůstat i po své smrti. Nebožtíkova žena Matylda ale nakonec uspořádává smuteční slavnost, která spíš působí jako tichý protest proti komunistickému režimu.
Povedená postava Matyldy (Jaroslava Tichá) ostře kritizuje běžné praktiky režimu jak ve čtyřicátých, tak i v šedesátých letech, kdy probíhá pohřeb. Přestože snímek může působit jako slavná Antigona, je velmi subtilní a tísnivost na tebe působí spíš „mezi řádky“.
Kde si film pustit: Voyo
Režie: Zdenek Sirový
Předloha: Eva Kantůrková
Hrají: Jaroslava Tichá, Ľudovít Kroner, Josef Somr, Jana Vychodilová, Lída Roubíková, Jan Kühmund, Gustav Opočenský
Nezvaný host (1969)
Kraťas Vlastimila Venclíka, který ho jako studenta FAMU stál absolutorium. Z původně ročníkového cvičení se podle totalitních funkcionářů stal útok na tehdejší režim. I kvůli tomu jej zabavila StB a Vlastimil Venclík na škole skončil a musel si hledat práci ve zdravotnictví. Na FAMU se vrátil až po revoluci a absolvoval ji v roce 1990. Dobrý konec potkal i Nezvaného hosta, který byl spolu se snímkem AEIOU uveden do distribuce v roce 1991.
Vypráví příběh o mladém manželském páru, který při vášnivém večeru vyruší naléhavé klepání na dveře. Když jde manžel otevřít, do bytu vpadne neurvalý hromotluk a začíná se chovat jako doma. Později se ukazuje, že podobného nezvaného hosta mají i všichni sousedé. Host nejde zabít a jediné, co manželskému páru zbývá, je zvyknout si na nevítaného nájemníka. Nezvaný host je absurdní kritické dílo, kde si užiješ výkony Ivy Šaškové, Jiřího Hálka nebo Pavla Landovského téměř v jejich začátcích.
Kde si film pustit: Snímek se nevyskytuje na oficiálních platformách
Režie: Vlastimil Venclík
Scénář: Vlastimil Venclík
Hrají: Iva Šašková, Jiří Hálek, Pavel Landovský, Václav Kotva, Bohumil Koška, Karel Kvítek
O slavnosti a hostech (1966)
Druhý celovečerní projekt režiséra Jana Němce vypráví o skupince lidí, kteří se jednoho letního dne sejdou na papalášské oslavě. Ocitají se před předstíranou nenuceností, noblesou, kterou ale rozhazují zdánlivě bezvýznamné události. Kafkovská hostina, kde je účast sice dobrovolná, ale nelze odmítnout, se brzy změní na přehlídku manipulace, mocenského tlaku a všudypřítomného nebezpečí.
O slavnosti a hostech je minimalistický snímek, kde je analogie s tehdejším režimem více než patrná (stačí si jen vzpomenout na paralelu s prvomájovými pochody). I proto se snímek po krátkodobém zákazu dostal do cenzorského trezoru. Dodnes však patří mezi oceňované filmy a v roce 1968 se dostal i do soutěže festivalu v Cannes.
Kde si film pustit: KVIFF.TV
Režie: Jan Němec
Hrají: Helena Pejšková, Jana Prachařová, Zdena Salivarová-Škvorecká, Pavel Bošek, Karel Mareš, Evald Schorm, Jan Klusák, Jiří Němec
Žert (1968)
Adaptace klasického díla české literatury Milana Kundery od Jaromila Jireše skončila v trezorech cenzury na počátku normalizace a po obnovení distribuce se těšila úspěchu na filmových festivalech v Londýně, New Yorku nebo Dillí, vyhrála Stříbrnou sirénu v Sorrentu a v San Sebastianu Cenu za adaptaci.
Snímek vypráví příběh Ludvíka Jahna (Josef Somr), kterého kvůli pohlednici s recesistickým textem vyhodili ze školy i strany, následně pracoval ve vojenském vězení nebo v dolech. Po letech se snaží pomstít svému bývalému spolužákovi, což se ale nepodaří a z Ludvíka se nakonec stává zahořklá oběť své vlastní pomsty.
Kde si film pustit: Voyo, KVIFF.TV
Režie: Jaromil Jireš
Předloha: Milan Kundera
Hrají: Josef Somr, Jana Dítětová, Luděk Munzar, Jaroslava Obermaierová, Milan Švrčina, Miloš Rejchrt, Evald Schorm, Věra Křesadlová
Ať žije republika (1965)
Povrch příběhu filmu Karla Kachyni je poměrně jednoduchý. Na konci druhé světové války dostává chlapec jménem Olin za úkol odvést do bezpečí rodinného koně, kterého mu ale po cestě ukradnou němečtí vojáci. Dílo ale obsahuje celou řadu existenciálních myšlenek, vztahů otce se synem, předsudečnost a nenávist české společnosti i krutost Rudé armády.
Snímek s alternativním názvem Já a Julina a konec veliké války je syrový, poetický a ukazuje pokřivenost maloměstské společnosti, která dokáže dohnat údajného kolaboranta k sebevraždě bez jakýchkoliv důkazů o jeho skutečné vině. Právě kvůli obrazu armády Sovětského svazu skončil na počátku sedmdesátých let v rukou cenzorů.
Kde si film pustit: Voyo
Režie: Karel Kachyňa
Scénář: Jan Procházka, Karel Kachyňa
Hrají: Zdeněk Lstibůrek, Naděžda Gajerová, Vlado Müller, Gustáv Valach, Jurij Nazarov, Iva Janžurová, Jindra Rathová
Všichni dobří rodáci (1968)
Bez Všech dobrých rodáků bychom nemohli tento seznam snad ani psát. Snímek si odnesl cenu za nejlepší režii v Cannes, přestože se u nás dostal do hledáčku cenzury a následně také do trezorů. Už v té době jej ale viděl téměř milion lidí a Všichni dobří rodáci platili před normalizací za velmi úspěšný film. Bohužel musel režisér Vojtěch Jasný emigrovat do Západního Německa a jeho rodáci zmizeli z obrazovek.
Film vypráví příběh o vesnici v roce 1948. Motivy komunistického převratu a znárodňování jsou podobné jako ve filmu Smuteční slavnost, tady se ale vyprávění zaměřuje na problémy mezilidských vztahů napříč obyvateli vesnice. Z některých lidí se stávají udavači, jiným ublížilo přerozdělování majetku. Všichni dobří rodáci jsou povedená studie protichůdných vztahů s příjemně použitou symbolikou přírody a skvělým obsazením předního českého herectva.
Kde si film pustit: Voyo, KVIFF.TV
Režie: Vojtěch Jasný
Hrají: Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka
Do žebříčku jsme zařadili snímky, které se neobjevily v předešlých seznamech z nedávné doby. Rozhodně tu tedy chybí například mistrovský Spalovač mrtvol, jehož jsme zařadili mezi nejlepší české a československé horory, nebo snímek Věry Chytilové Sedmikrásky, který najdeš v seznamu nejlepších českých retro komedií i v seznamu nejlepších filmů všech dob časopisu BFI.
Za zmínku stojí ale také herecký koncert Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého v klasickém snímku Ucho, komedie Bílá paní, dramata Farářův konec a Každý den odvahu. Pokud jsme zapomněli na tvůj oblíbený trezorový snímek, nezapomeň se o něj podělit v komentářích.