Na novém snímku Saturnu jsou zřetelně vidět detaily v systému prstenců planety a několik jejích měsíců – Dione, Enceladus a Tethys.
Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil další snímek z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST). Přístroj se tentokrát zaměřil na planetu Saturn. Infračervený snímek přináší nový pohled na druhou největší planetu sluneční soustavy a její prstence.
Unikátní pohled na nejkrásnější planetu
Nový snímek byl pořízen v rámci pozorovacího programu 1247 Webb Guaranteed Time Observation, jehož součástí bylo mimo jiné otestovat schopnost Webbova teleskopu detekovat prstence planety a také slabé měsíce kolem ní.
Proč se samotný Saturn jeví na novém snímku jako neobvykle tmavý a jeho známé pruhované vzory nejsou vidět? Důvodem je metan, který při specifické infračervené vlnové délce tohoto snímku absorbuje téměř veškeré sluneční světlo dopadající na atmosféru. Ledové prstence ale zůstávají relativně jasné.
„Na rozdíl od atmosféry postrádají Saturnovy prstence metan, takže při této infračervené vlnové délce nejsou o nic tmavší než obvykle, a tak snadno zastíní potemnělou planetu. Tento nový snímek Saturnu také odhaluje složité detaily uvnitř systému prstenců a ukazuje několik měsíců planety, jako je Dione, Enceladus a Tethys,“ vysvětlil František Martinek, bývalý pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Během posledních desetiletí pozorovaly Saturn a jeho prstence mnohé mise, například Pioneer 11, Voyagery 1 a 2, sonda Cassini a Hubbleův vesmírný dalekohled. Snímek zachycený Webbovým teleskopem je i podle Martinka jen ochutnávkou toho, co observatoř odhalí o Saturnu v příštích letech. „Tento snímek je součástí sady exponovaných snímků, kde vědci doufají, že identifikují nové prstencové struktury a možná i nové měsíce Saturnu,“ doplnil.
Webbův teleskop v posledních letech odhalil mnohá, lidstvu dosud skrytá tajemství vesmíru. V loňském roce NASA zveřejnila snímky nejstarší známé galaxie ve vesmíru. Letos zaznamenal existenci šesti vzdálených galaxií. Pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru, takže by podle současných vědeckých předpokladů neměly existovat.
