Která muchomůrka zabíjí a kterou houbu nesmíš kombinovat s alkoholem? Tohle se ti stane, když sníš jedovatou houbu

Jeho stav byl velmi vážný, a tak byl hospitalizován na jednotce intenzivní péče. Podstoupil výplach žaludku, dostal uhlí a absolvoval intravenózní léčbu. Po 72 hodinách se jeho stav zlepšil a čtvrtý den byl z nemocnice propuštěn.

Některé houby jsou opravdu záludné. Hřib zavalitý a určité druhy hnojníku obsahují látku koprin, která se používá při odvykání u závislosti na alkoholu. Tyto houby tě tedy otráví tehdy, když je zkombinuješ s alkoholem, a to dokonce i v případě, že jej požiješ druhý či třetí den po jejich konzumaci.

Problém mohou způsobit i jedlé houby – pokud je nesprávně skladuješ nebo je nedostatečně tepelně upravíš. Nahnilé pečárky, holubinky a ryzce mohou do dvou až čtyř hodin po konzumaci způsobit zvracení, bolesti břicha a průjmy. Tyto problémy však většinou samovolně ustoupí do dvou dnů.

Nejdříve zlepšení, pak kóma

Za 90 % světových úmrtí může muchomůrka zelená, která je považována za nejjedovatější houbu na světě – už jen polovina kloboučku může vést k rychlému selhání jater, a to bez ohledu na to, zda ji sníš syrovou, uvařenou, nebo sušenou.

Hlavními zabijáky jsou v tomto případě toxické alkaloidy amatoxiny, konkrétně alfa-amanitin, jenž zastavuje syntézu proteinů a způsobuje buněčnou smrt. Podle odborníků je to jedna z nejnebezpečnějších přírodních sloučenin.

Otrava touto houbou sestává ze tří fází. Fáze úplavice, která nastupuje za 6 až 24 hodin po konzumaci, způsobuje průjmy nebo vodnatou stolici s hlenem a krví, bolesti břicha, zvracení, horečky a slabost. Následuje fáze falešného zotavení (24 až 72 hodin po konzumaci), při níž nepříjemné příznaky slábnou. Tehdy někteří lékaři pouští pacienty domů, což může být nebezpečné, protože od vyléčení mají v tu chvíli ještě hodně daleko.

Po čtyřech až devíti dnech totiž nastává hepatorenální fáze, kdy začnou selhávat játra i jiné orgány, nejčastěji ledviny. Pacient mívá záchvaty a upadá do kómatu. Tento stav končí u 30 až 40 % dospělých smrtí, u dětí je to až 80 %. Jedinou záchranou je v tomto případě transplantace jater.

Je léčba na dosah ruky?

Efektivní léčba ani protilátky na otravu touto houbou neexistují. Lékaři zkoušeli různé léčby pomocí aktivního uhlí, vysokých dávek penicilinu, silného protizánětlivého antioxidantu N-acetylcysteinu, případně cimetidinu, který se používá při léčbě žaludečních vředů. Menší studie spojovaly derivát ostropestřce mariánského se snížením úmrtnosti, ale důvěryhodné důkazy o jeho účinnosti stále chybí.

Čínští a australští vědci nedávno zjistili, že účinek alfa-amanitinu dokáží přežít buňky bez enzymu STT3B. Napadlo je proto, že pokud by našli způsob, jak STT3B zablokovat, vynalezli by účinný protijed na muchomůrku zelenou. Zjistili, že tuto vlastnost by mohlo mít fluorescenční barvivo zvané indocyaninová zeleň. Léčba by však zřejmě zabírala jen čtyři hodiny po otravě, což by nemuselo stačit, protože někdy trvá i den, než se potíže projeví.

Naší jedinou „léčbou“ je tedy zatím jen zdravý selský rozum. Nejjedovatější houbu světa si i přesto bohužel můžeš lehce splést s mnoha jinými jedlými druhy – nejčastěji s pečárkami, bedlami či holubinkami. Smrtelný amatoxin obsahuje i bedlička ostrošupinatá, kterou si lze snadno poplést s některým druhem jedlých bedel (pokud se její prsten nedá volně posouvat, nejez ji).

Národní toxikologické informační centrum proto pro jistotu nezkušeným houbařům doporučuje sbírat jen hřibovité houby, tedy ty, které mají na spodní části klobouku trubičky – například dubáky, kozáky, másláky a suchohřiby. Po sběru je třeba houby skladovat v chladničce nejdéle 12 hodin, přičemž děti by měly lesní houby jíst až od šesti let. A pokud si nejsi stoprocentně jistý*á svými znalostmi z mykologie, houby „sbírej“ raději jen v supermarketu.