Jen kousek muchomůrky zelené může způsobit rychlé selhání jater, a to bez ohledu na to, zda ji sníš syrovou, nebo uvařenou. Nejděsivější je, že příznaky se mohou objevit až druhý den, kdy už bývá pozdě.
Koncem loňského roku informovala americká média o případu matky a syna, kteří se vydali do lesa na houby. Ze svých „úlovků“ si uvařili večeři, po které jim však začalo být špatně. Zanedlouho oba převezli do nemocnice s vážným, život ohrožujícím poškozením jater.
Ukázalo se, že matka se synem snědli muchomůrku zelenou, kterou si spletli s běžnou jedlou houbou. Lékaři jim dávali 50% šanci na přežití. Nemocnice proto požádala o použití experimentálního léku, který stále prochází schvalovacím procesem amerického úřadu pro potraviny.
Stav syna se zlepšil, ale poškození jater matky bylo natolik rozsáhlé, že musela podstoupit transplantaci. Úspěšná operace jí nakonec zachránila život. Mít však jen o trochu menší štěstí, incident mohl u obou skončit tragicky.
V Refresheru ti v rámci kategorií Zajímavosti a Zdraví přinášíme vědecky podložené zajímavosti o úžasných mechanismech lidského těla. Přečti si například, co s tvým tělem může udělat pití kávy nebo týden v naprosté tmě.
Pozor na alkohol
Většina jedovatých hub tě sice nezabije, ale může ti způsobit pořádné nepříjemnosti. Silnými bolestmi hlavy nebo křečemi do břicha počínaje a malátností, průjmem či zvracením konče. Tyto stavy způsobují látky v houbách, které přímo dráždí nebo zabíjejí buňky ve střevech.
Některé houby ti to dají pocítit téměř okamžitě. Ty nejjedovatější si však „dávají na čas“, a příznaky otravy se tak někdy dostaví až druhý den. Čím později se pak dostaneš do nemocnice, tím tvoje šance na přežití klesá.
Docela velkou naději máš například po zkonzumování prudce jedovaté muchomůrky červené nebo tygrované, která vyvolává účinky již do 30 minut (maximálně dvou hodin). Na vině jsou zde psychoaktivní alkaloidy jako muskarin, kyselina ibotenová a muscimol, které vyvolávají stavy zmatenosti a dezorientace, silné slinění a bušení srdce. Otrávený může střídavě pociťovat stavy vzrušení či deprese.
Paradoxní je, že mnoho případů otravy muchomůrkou červenou je úmyslných, v posledních letech ji totiž pro její halucinogenní vlastnosti konzumuje stále více mladých lidí. Při extrémně těžké otravě ovšem může dojít ke kómatu, v ojedinělých případech k selhání krevního oběhu či dýchání, nebo dokonce k úmrtí.
Existují případy, které dokazují, že lidský organismus zvládne i opravdu velké množství jedovatých hub. Ve studii z roku 2021 lékaři popsali příběh čtyřiačtyřicetiletého muže, kterého přivezli na pohotovost pro „malátnost, nevolnost a změněné vědomí“.
Několik minut po přijetí pacient upadl do bezvědomí. Ukázalo se, že hodinu před hospitalizací snědl přibližně půl kila hub, které sám nasbíral. Mykolog následně potvrdil, že šlo o muchomůrku červenou.
Co se dozvíš po odemčení?
- Jak dopadl muž, který snědl půl kila muchomůrky červené.
- Kterou houbu nesmíš kombinovat s alkoholem.
- V jakém případě ti mohou ublížit i jedlé houby.
- Jaké jsou tři fáze otravy muchomůrkou zelenou.
- Jak jsme na tom s protilátkami na jedovaté houby.
