Žerty stranou. Ano, o tématu milostných vztahů mezi mužem a ženou a jejich lásce jako takové není pochyb. Ostatně podobné tracky tvoří 90 % Totallyho repertoáru. Ve všech sedmi stopách, jejichž celkový čas se dotýká 25 minut, se objevuje jiná umělkyně ze všech možných sfér hudebního vlivu – od těch nejvyšších (ANNABELLE, Pam Rabbit) přes ty střední (noyada, Eroticorn) až po ty takřka začínající (SARA NOFF, Nikola Majerčáková). Každá z nich přitom koketuje s rapem.
Celý projekt prolíná jedna myšlenková linka lásky, vztahu a konfliktu, jejichž zastřešení každopádně netkví v konceptu celku, nýbrž v jeho vibu. Totallymu nedělá problém otevřít desku trackem Stín, který je kytarovou tesknou „emo trapovou baladou“ o vztahové nejistotě mladých lidí, a na ni navázat tanečním, do housova laděným titulním singlem s videem My2, kde si společně s objevem roku cen Anděl z roku 2021 v rolích „dětí noci“ malují hezkou budoucnost.
Otevření tématu genderové nevyváženosti jsme zde necítili. Žánrová rozličnost zde ale zase cítit byla. Sama z EP udělala kompilaci singlů, což by se minimálně z respektu ke vcelku důležitému tématu dalo udělat jinak a projektu dát jistý tvar a směr. Na druhou stranu se nejedná o album, proto je tato připomínka jen poznámkou hluboko pod čarou.
Další rozdíly jsou značné u hostek – když se napřímo srovnají kupříkladu SARA NOFF a ANNABELLE, je vidno, kdo je jak hudebně a umělecky vyzrálý, kdo umí frázovat, má hlasový rozsah, umí se vyjádřit, a hlavně zabavit posluchače. Ukazují, jak nevyrovnaná je česká ženská rapová (i zpěvácká) stopa. Ale když už o rapu mluvíme, ruku na srdce, kolik takových tracků by mohl Totally poskládat? Možná dalších 7? A kvalitativně nebudou o moc lepší – jsme totiž na úplném začátku. Je třeba být vytrvalým posluchačem a dát všem talentovaným lidem prostor.
Zmiňujeme-li proměnlivost, existuje zde i evidentní žánrová rozdílnost uvnitř i vně stop – kdyby tracky byly verše, budou střídavé – kytarovka, elektro, kytarovka, elektro. Supraphon popisuje žánrovou kombinaci jako „invenční propojení řízných živých kytar s elektronikou, které je místy výrazně kontrastní, s poměrně křehkými tématy textů“. Nutno ale nezapomínat, že podobně invenční je velká část mladé české rapové scény, a to ne proto, že se Totally často staví i do role producenta.
Nedělejme z toho Ameriku, ta už objevena byla. Spíše ukažme na další interprety, kteří jsou talentovaní a něco podobného dělají. Je však pozitivní, že si prý MY2 produkoval z 80 % sám. Na mezerách, které jsou stále slyšet, bude ale potřeba zapracovat.
Láska přináší i trápení
Zbytek alba se nese na podobné vlně. Jako stars s noyadou jsme již komentovali a stále si stojíme za tím, že se jedná o dobrý elektro-hop, druhá hostovačka Hello Kitty však tak oslnivá není. Hyperpopový pokus s rusky mluvící interpretkou Eroticorn O ní, pro ni, který hovoří o čerstvé lásce za až hardstylového rytmu, zase trpí neduhy, jež se vlastně objevují během celé stopáže.
EP je dle našeho názoru zbytečně natahováno. Těžko říct, jestli je to proto, aby dostali prostor k vyjádření i další producenti, kteří se na projektu podíleli, ale instrumentální „dovětky“ spíše nudí a v drtivé většině je posluchač přepne. Totally se také nepředvedl úplně lyricky – vsází na svůj emo teskný vibe a hlas, který vkládá do dlouhých opakujících se refrénů, ale po pár tracích se opotřebuje. Všeho prostě moc škodí.
Málokdy se také stalo, že by texty do sebe významově zapadaly. Pokud o to snaha byla, vyznělo to ne zrovna umně.
Pozitiva? Prakticky všechno ostatní. To, že tady můžeme vznášet a komentovat EP jako MY2, je přece jenom zázrak. Kritiku získává Totally jen proto, že byl ochoten překročit stín, který sužuje český rap tři dekády, a nechat se „obalit“ zbytkem deky, která na něm visí. Sám není úplně mainstream, sám není na svém kariérním vrcholu. Být první znamená být vidět, tím spíše jsou vidět chyby. Ale to nevadí, protože je prostor na vývoj. A s ním je Totally Nothin jedna ruka.
Vivere ft. Miss Petty – HATERO
Na oslavu pražského Pridu, ale samozřejmě i kdykoliv jindy je fajn si poslechnout trochu toho duhového hudebního rytmu. Vivere, jeden z členů seskupení Higher Ground, se rozhodl veřejně manifestovat svůj kladný postoj k LGBTQ+ lidem písničkou, na které mu hostovala česká drag queen Miss Petty. (S Miss Petty jsme si nedávno povídali o její kariéře, rozhovor najdeš zde.)
HATERO je taková duhová obhajoba v tanečním elektronickém rytmu. Nejde ale o útok na heterosexuály. „Tato píseň vznikla jako reakce na homofobii a nenávist k menšinám. Naším záměrem není útočit na osoby heterosexuálního zaměření. Snažíme se obhájit rovnocennost všech, nehledě na vzhled a orientaci. Mír a lásku, koťátka!“ ostatně sdělují autoři v popisku pod videoklipem, který má parametry kvalitního snímku.
Rapoví posluchači jsou zvyklí, že jim jejich oblíbený interpret „nadává“ přes mikrofon, ale v konečném důsledku vědí, že si bere na paškál jiný cíl. Takže tady si nemyslíme, že by měl vzniknout nějaký problém. Ani text není prolezlý klišé, čehož jsme se před poslechem báli – Vivere má k tomu ucházející rychlou flow, takže si jej užiješ.
Dá se říct, že je to důstojné zastoupení komunity, která si v rytmu prakticky hardbassové basy užívá slušivou dupačku na lodi Altenburg.
Hudba však není pouze o slovech, nýbrž i o melodiích. Proto ti také jednou za měsíc přinášíme story tuzemských producentů v rámci seriálu FRESH BEATS.
K tomu jsme nedávno začali vydávat i (ob)týdenní updaty o tom, co se děje nového u českých rapových person na vzestupu. Pokud ještě nesleduješ FRESH RELEASE, klikni sem.
Yann Roses – Ty Ty Ty
Po drumové pecce Droga se moravský interpret Yann Roses převtěluje do dalšího žánru a po takovém punk-elektronickém období zavítal do popu. Mluvíme o jeho novince s názvem Ty Ty Ty, k níž bylo vydáno i lyric video.
Roses zde rozdává pozitivní vibe. Dunivá basa vítá jeho životní změny – zdá se, že je motivován dělat věci, které opravdu potkává, a obklopuje se osobami, které mu v životě přejí. Druhá myšlenka, tedy útěk z reality, který vlastně rámuje i celý refrén (Reality-ty-ty), nám zde ale úplně nedává smysl. Proč by člověk hledal útek z reality, když je zrovna v dobrém rozpoložení?
No co, jako bychom zapomněli na železné pravidlo, že popové texty nemusí nosit žádný smysl. Kdo chce odpočívat, u tohoto nového releasu se mu to povede. Kdo chce skákat, ten si také přijde na své. A ten, kdo by si rád u muziky zapřemýšlel, půjde jinam. Roses jich nabízí hned několik.
NIKØTIN – WARM UP
Západočeský rapper NIKØTIN nezpomaluje a po měsíci vydal další nachovou novinku, kterou ocení hlavně posluchači z řad gym rats. O tom, jaký je Dominikův WARM UP před zvedáním železa, mluví za zvuku vysokorychlostního BPM. Žádné emko, ale vitamíny, žádné substance do nosu, ale preworkout. Samozřejmě nic se nemá přehánět, jeho koktejl je ale přece jenom o kus zdravější než koktejly, které se pijí po nocích v barech.
Jasně, nejedná se o žádnou přehnanou kvalitní nahrávku, která by ti vyrazila dech, ale takovou vlastně ani do posilovny nepotřebuješ. Hlavně že to kope, že je to o „bušení“ a že to má grády. Sample připomínající early UK sound nebo trueschoolové „šmoulí hlasy“ dohromady s hlasem NIKØTINa fungují.
