Přinášíme ti rozhovor s první českou drag queen, která zpívá autorské písně. Je na drag queens česká hudební scéna připravena? A proč je v pohodě být tučná? To se dočteš v našem článku.
Jsem Tučná, Mega Kozy nebo Plastics. To jsou písně, za kterými stojí drag queen Miss Petty, s níž ti přinášíme rozhovor. Společně jsme se bavili o bodyshamingu, body positivity, drag queens kultuře v Česku i o její hudbě, která baví i pomáhá. „Drag queens jsou pro spoustu LGBTQ+ lidí jako takoví maskoti, symbol hrdinů komunity, čehož si moc vážím,“ říká Miss Petty.
Kdo je Miss Petty?
Je to královna, postava, kterou jsem si vytvořil ještě předtím, než jsem věděl, že s ní budu dělat i hudbu. Miss Petty vznikla jako zábavná a barevná postava, která se toho nebojí, je to bad bitch a to je přesně to, jak se já jako David často necítím. Udělal jsem si tedy prostor, kde můžu být bad bitch, kde můžu být královna.
Jsi první česká drag queen, která začala tvořit vlastní hudbu. Jak to celé vzniklo?Prostřednictvím Miss Petty jsem se „vrátila“ k hudbě. S tou jsem začal ještě před dragem, na základní škole, ale nebral jsem to příliš vážně. Pak se moje píseň Neděle dostala do dnes již zaniklé rubriky Hudební masakry, kde bylo řečeno, že mám s hudbou skončit, že na to nemám, a já jsem tu kritiku uposlechl. O tři roky později jsem však zjistil, že mi hudba velmi chybí, že mi chybí mít v životě i něco dalšího, kde můžu být na stagi, free, a to mě přivedlo k drag queens.
Jako drag jsem nemusela dělat hudbu, mohla jsem vystupovat na tu, která již existuje, kterou mi nikdo nezkritizuje. Jenže pak přišla pandemie koronaviru a já jsem si uvědomila, že mi lip syncování nestačí a že chci prostřednictvím hudby něco předat posluchačům. Vrátila jsem se tedy k hudbě, k dalšímu kroku ztělesnění Miss Petty. Nebo alespoň většina mých písní je taková, plná lehké nadsázky, kritiky různých věcí a postojů.
Taky jsem se odmala potýkala s nadváhou, vnímala jsem to jako něco strašně špatného, za co se mi lidi budou posmívat, a to až do doby, než jsem začala svoje tělo vnímat komplexněji. Pak jsem zjistila, že být tučná může být i super.
Ve svých textech se dotýkáš body positivity, podpory LGBTQ+ lidí a dalších palčivých témat. Proč sis vybrala právě tato témata?
Drag queens jsou pro spoustu LGBTQ+ lidí jako takoví maskoti, symbol hrdinů komunity, čehož si moc vážím. Proto taková témata otvírám, vyjadřuji na ně svůj názor a zároveň se hodně dotýkají mého osobního života. Proto je promítám i do své hudby. Taky jsem se odmala potýkala s nadváhou, vnímala jsem to jako něco strašně špatného, za co se mi lidi budou posmívat, a to až do doby, než jsem začala svoje tělo vnímat komplexněji. Pak jsem zjistila, že být tučná může být i super, že to může být statement, tak jsem o tom udělala i song.
O písni Jsem Tučná lze hovořit jako o tvojí nejúspěšnější. Čím si to vysvětluješ?
Do určité míry je to určitě proto, že jsem si k ní přizvala Slaytiiinu, kterou dnes už mohu nazývat kamarádkou. Je to ale i tím, že tato píseň řeší téma, které je strašně univerzální, může se s ním ztotožnit spousta lidí, ale zároveň je zpracované s nadsázkou. Být tučná je super, není to nic posměšného či hanlivého. A jsem moc ráda, že mi pak hodně holek psalo, že jim skladba pomohla.
Většinová společnost to pořád vnímá tak, že mít nadváhu rovná se nejsi zdravý, děláš něco velmi špatného, nezasloužíš si existovat a nesmíš se vyskytovat ve stejných prostorech.
Jak hodnotíš to, jakým směrem se v Česku vyvíjí téma body positivity?
V onlinu se dějí velmi fajn věci, existuje spousta instagramových účtů, které se tématu body positivity věnují a mají tisíce, statisíce sledujících. Ale pak se člověk podívá do komentářů, kdekoli a kdykoli, a zjistí, že žije v bublině a většinová společnost to pořád vnímá tak, že mít nadváhu rovná se nejsi zdravý, děláš něco velmi špatného, nezasloužíš si existovat a nesmíš se vyskytovat ve stejných prostorech jako ostatní.
Nedávno jsem viděla reklamu jedné fitness značky, kde jednou z modelek byla i dívka s nadváhou a lidé v komentářích se bouřili, proč do takové reklamy dávají tlusté lidi. Ale není to celá pointa toho, po čem tito lidé volají? Po tom, aby i lidé s více kily něco dělali?
