S Karolinou Beranovou o jejím novém singlu Independent Road, změnách v její tvorbě i o dospívání a sobeckosti.
Karolina Beranova se již od malička pohybovala u filmu a divadla. Když jí bylo 16 let, zatoužila naučit se hrát na kytaru. Letos vydala debutové EP please be gentle. Její jemné vokály a melancholické písně se dostaly i do kin a mladá hudebnice si nyní opět říká o pozornost. Jen před pár dny totiž vydala nový singl Independent Road. Nejen o něm jsme si povídaly v rozhovoru.
Právě ti vyšla nová píseň Independent Road. Co nám o ní můžeš říct?
Píseň Independent Road jsem složila už v dubnu a prošla dlouhým procesem, kdy jsem věděla, že je pro mě moc důležitá a potřebuje dobrou péči. Aby se hezky nahrála. Zároveň jsem byla v rozpoložení, že jsem ji chtěla nahrát sama v pokojíčku, a tak jsem to také za pomoci kamarádů udělala. Jenže pak jsem si uvědomila, že skladba vůbec není „pokojíčková“ a chtělo by to dát jí víc. Můj kytarista Artemiy Biryukov ji proto přemastroval, aby měla lepší zvuk, a já jsem k ní ve studiu Mr. Wombat nahrála s Vojtěchem Zavadilem vokály. Díky tomu zní Independent Road přesně tak, jak by měla.
Je to píseň o následování našich životních cest a o tom, co je může překřížit, zavést jinam. Řekla bych, že září a je odhodlaná. Ideální k poslechu na cestě vlakem, kdy myšlenky plynou. Na nových neznámých cestách. Moc mě baví. Ráda bych tento styl hudby následovala a expandovala v něm svůj vokál.
Píseň je hodně osobní, o cestách a osudech. Která cesta změnila tvůj osud?
Independent Road není úplně o mně, jako spíš o životech druhých a o tom, jak se naše cesty kříží, vzdalují i přibližují. V dubnu, kdy jsem tuto píseň složila, mě toho potkalo spoustu nového. Vydání EP, druhý semestr na vysoké škole, dojíždění z Prahy do Brna. Možná právě to jsou momenty změny.
Ke skladbě jsi natočila i videoklip, který jsi sama režírovala. Studovala jsi film?
U filmu jsem pomáhala od deváté třídy základní školy, kdy jsem se poprvé setkala s lidmi z FAMU. Pomáhala jsem u kamery, a to až do čtvrťáku na střední škole. Pak jsem ale objevila hudbu, audio a nyní studuji fakultu výtvarných umění v Brně. Má vášeň se tak přelila z filmu do umění a tvoření zvuku. Stále je však pro mě přirozené představovat si něco ve vizuálu, i mé písně.
Jakmile jsem slyšela Independent Road, viděla jsem ji, cestu, zář, videoklip. Navrhla jsem moodboard, své představy a dodala drobnou linku, kterou si může každý interpretovat sám. Není tam přímo žádný příběh, je to cesta.
Chceš nadšení do vizuálna promítnout i do svých koncertů?
Moc bych ráda. Už teď na křtu se budu snažit vytvořit něco specifického. Silné oranžové světlo, kouřostroj… Rozhodně mě však baví propojit vizuál s hudbou, ať už třeba na velké stagi s promítáním, nebo velkým světlem za interpretem. Oranžovou zář.
Proč zrovna oranžová zář? V barvách jsi velmi specifická.
To je ten oheň ve mně, jsem ohnivá, zrzavá, jsem prostě do teplejších barev. Ráda bych tvořila něco vřelého, příjemného, ale samozřejmě vždy záleží na atmosféře.
Témata mého debutového EP jsou dospívání, s ním spojená sobeckost a reflexe různých vztahů v mém životě.
V tomto roce jsi vydala své debutové EP please be gentle. Jaká jsou jeho hlavní témata?
Témata mého debutového EP jsou dospívání, s ním spojená sobeckost a reflexe různých vztahů v mém životě. Obrácení se k mému mladšímu já, jeho skutkům a vnímání světa. EP je sebereflexe, pomoc se nad všechno povznést.
