Jak je na tom Česko se stavem vody v přírodních vodách? Jak může člověk zjistit, které místo je pro osvěžení ideální a kde do vody raději nelézt? A jaká zdravotní rizika se nejčastěji pojí s koupáním ve znečištěné vodě?
Všechny tyto otázky Refresher probral s Petrem Pumannem z oddělení hygieny vody Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Nejčastější důvod znečištění? Sinice a řasy
Podle portálu Koupací vody, který mapuje kvalitu přírodních vod po celém Česku, je situace ohledně kvality vod v letošním roce poměrně pozitivní. To potvrzuje i Petr Pumann, podle kterého je rok 2023 ve srovnání se dvěma předchozími lety výrazně lepší. „Na přelomu prázdnin v roce 2022 se v kategoriích míst se zhoršenou jakostí vody, nevhodných nebo nebezpečných ke koupání, nacházelo přes šedesát lokalit z celkových více než dvě stě osmdesáti. Letos jich je čtyřicet,“ říká pro Refresher.
1. Voda vhodná ke koupání (označená modrým emotikonem): nezávadná s nízkou pravděpodobností vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci s vyhovujícími smyslově postižitelnými vlastnostmi.
2. Voda vhodná ke koupání s mírně zhoršenými vlastnostmi (označená zeleným emotikonem): nezávadná s nízkou pravděpodobností vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci, především se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi, v případě možnosti je vhodné se osprchovat.
3. Zhoršená jakost vody (označená oranžovým emotikonem): mírně zvýšená pravděpodobnost vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci, u některých vnímavých jedinců (těhotné ženy, děti, osoby s alergií, osoby s oslabeným imunitním systémem) by se již mohly vyskytnout zdravotní obtíže, po koupání se doporučuje osprchovat.
4. Voda nevhodná ke koupání (označena červeným emotikonem): neodpovídá hygienickým požadavkům a pro uživatele představuje zdravotní riziko, koupání a provozování vodních sportů nelze doporučit pro děti, těhotné ženy, osoby trpící alergií a osoby s oslabeným imunitním systémem.
5. Voda nebezpečná ke koupání – zákaz koupání (označena černým emotikonem): neodpovídá hygienickým požadavkům a hrozí akutní poškození zdraví, vyhlašuje se zákaz koupání.
Jedním z důvodů může být podle odborníka i nedávné počasí, například silnější vítr, který sinicím brání ve vytvoření vodního květu (okem patrné přemnožení sinic, které se hromadí u hladiny a připomíná zelenou kaši, pozn. red.).
Právě sinice jsou nejčastějším důvodem znečištění přírodních vod a mohou vyvolat řadu potíží. „U sinic, případně řas, rozlišujeme dvě roviny zdravotních rizik. První jsou případy kožních problémů zejména u alergiků, kteří jsou citlivější a mohou mít obtíže už při oranžovém hodnocení, tedy zhoršené jakosti vody. Tito lidé ale o svých problémech většinou vědí a do vody chodí minimálně. Když se osypou, znají příčinu, takže ani nemají tendenci nám to hlásit,“ říká Pumann. Kromě kožních problémů se citlivější lidé mohou potýkat s alergickými reakcemi očí a spojivek.
provozovatelé koupališť minimálně jedenkrát měsíčně. Tam, kde se sinice ve zvýšené míře vyskytují, se kontroly provádí jedenkrát za dva týdny nebo při překročení limitů jedenkrát týdně. V rámci těchto kontrol jsou oprávněnými laboratořemi odebírány vzorky k analýze. Vzorky odebrané obvykle v pondělí jsou analyzovány v laboratořích a výsledky jsou vkládány do centrálního informačního systému kvality pitných a koupacích vod do čtvrtečního dopoledne.
Druhým problematickým aspektem přemnožených sinic je, že mohou produkovat toxiny. Tvorba se liší podle toho, o jaké sinice a jejich životní podmínky se jedná. Pokud je vyprodukovaných toxinů málo a člověk se vody omylem napije, akutní problémy se podle Pumanna neprojeví. Zdravotní potíže se však mohou dostavit ve chvíli, kdy je toxinů velké množství a koupající člověk se jich naloká nebo nadýchá hodně.
„Nejčastější jsou hepatotoxiny, které negativně působí primárně na játra a je u nich nutno uvažovat i o riziku z opakované expozice. Velké riziko to představuje zejména u dětí, které se často mohou vody nalokat více než dospělí. Navíc roli hraje i to, že u dětí díky nižší hmotnosti stačí pro stejný účinek nižší dávka. Na druhou stranu, pokud je voda opravdu zelená a ošklivá, nemají tendenci ji pít ani děti,“ říká odborník s tím, že vážné akutní problémy ústav v podstatě neeviduje.
Z literatury jsou však známy například případy pneumonií, tedy zápalu plic. K těm v minulosti došlo ve chvílích, kdy lidé plavali hodně intenzivně nebo spadli do vodního květu, nadýchali se toxinů a museli být hospitalizováni.
Cerkáriová dermatitida jako častý zdravotní problém
Kromě sinic se do hodnocení kvality vod promítá také znečištění fekálního původu. Jako indikátory takového znečištění slouží Escherichia coli a intestinální enterokoky. Jde o bakterie, které se vyskytují v trávicím traktu lidí a zvířat a při jejich zvýšeném nálezu se zvyšuje pravděpodobnost výskytu původců žaludečních a střevních problémů, případně i dalších onemocnění.
Hodnocení znečištění fekálního původu se kvůli rychlým změnám neprovádí jako u sinic z posledního rozboru, ale z delší časové řady – za poslední čtyři koupací sezóny. Toto hodnocení je pak platné pro celou následující sezónu. Poslední rozbor se při hodnocení zohledňuje jen v některých případech. Riziko nákazy infekčním onemocněním podle Pumanna zvyšuje také větší množství lidí ve vodě. Přísněji se bakteriální ukazatele hodnotí u přírodních biotopů a takzvaných betoňáků (umělé nádrže s trvalým přítokem a odtokem chemicky neupravované vody, pozn. red.), tedy v místech, v nichž by riziko znečištění mělo pocházet pouze od koupajících se lidí, nikoli ze zdroje vody.
Posledním zdravotním rizikem, které Petr Pumann zmiňuje, je takzvaná cerkáriová dermatitida, o které bylo v poslední době slyšet například v souvislosti s uzavřením známého přírodního koupaliště v pražské Lhotce. Jedná se o kožní alergické onemocnění vyvolané průnikem larev do kůže člověka. Způsobují ho drobní parazitičtí živočichové, jejichž životní cyklus je vázán na vodní plže a vodní ptáky.
„Pokud bychom se řídili počty hlášených případů z koupacích vod, tak cerkáriová dermatitida jasně převládá. Což ale neznamená, že jde o nejčastější onemocnění,“ upozorňuje Pumann. O výskytu původců této nemoci mají hygienici větší přehled i díky tomu, že její příznaky si lidé ihned spojí s pobytem ve vodě. „Když vylezou z vody, krátce nato se osypou, většinou výrazně. Svědí to a trvá to několik dní. Nahlásí to a my víme, kde je problém. Vody, v nichž se tito původci nachází, jsou navíc většinou poměrně čisté,“ dodává.
Jak znečištěnou vodu poznat a kam hlásit zdravotní problémy?
Když je voda podezřele zelená, člověk se zdravým selským rozumem do ní pravděpodobně nevleze už jen kvůli tomu, jak odpudivě vypadá. Ne vždy je ale znečištění pouhým (laickým) okem pozorovatelné. Kvalita vody na webových stránkách je navíc zveřejňována s prodlevou, než se v laboratoři zpracují vzorky, a pokud se člověk u vody nachází o pár dní později, situace už může být jiná. V takovém případě je možné uchýlit se k takzvanému Maršálkově testu, pojmenovanému podle odborníka na problematiku vzniku a toxicity vodních květů.
Jde o jednoduchou metodu, s jejíž pomocí může i laik snadno zjistit, zda se ve vodě ve větší míře vyskytují sinice. K testu stačí obyčejná průhledná láhev, která se naplní vodou a nechá přibližně dvacet minut odstát. Když k hladině vystoupá zelený povlak a zbytek vody zůstane čirý, jsou ve vodě sinice.
Kam se obrátit, pokud se u tebe po pobytu ve vodě projeví výše zmíněné zdravotní problémy? Podle Petra Pumanna je několik možností. Kormě nahlášení problému příslušné hygienické stanici doporučuje vyplnění speciálního dotazníku, které zabere okolo pěti až patnácti minut.
„Dá se to vyplnit i anonymně, i když je samozřejmě lepší, když na sebe člověk nechá alespoň nějaký kontakt. Někdy je potřeba se doptat, o jakou lokalitu se přesně jedná. Často také není popis problémů úplně jasný. Lidé napíší ‚vyrážka‘ a my nevíme, zda se třeba jedná o svědivé pupínky, které mohou ukazovat nejspíše na cerkáriovou dermatitidu, nebo širší plochu, která může být například reakcí na sinice,“ vysvětluje.
