Zjišťovali jsme, co si tvé tělo myslí o pravidelných návštěvách sauny.
Průměrný Fin navštíví saunu zhruba dvakrát až třikrát týdně. Pokud by platilo vše, co se říká o pozitivních účincích saunování, lékaři by v této zemi asi přišli o práci. Tento rituál tě má zbavit všech toxických látek, odstranit bolesti kloubů, svalů, zlepšit imunitu i náladu. Zatímco něco z toho je určitě pravda, mnohá tvrzení nejsou ani zdaleka podložena vědeckými důkazy.
Existuje několik druhů saun, ale v tomto článku se zaměříme na tradiční finskou saunu. Ta se vyznačuje suchým vzduchem a vysokou teplotou od 80 do 100 stupňů. Vlhkost se obvykle pohybuje v hodnotách od 10 do 20 procent, což je podobné jako na palubě letadla.
V rámci série Co se děje s tvým tělem, když... ti přinášíme vědecky podložené zajímavosti o úžasných mechanismech lidského těla – téma nezapomeň sledovat a každý týden dostaneš upozornění na nový článek. Pro přístup k prémiovému obsahu se nezapomeň stát členem klubu Refresher+.
Vypotit můžeš až litr potu
Když vejdeš do sauny, nezačneš se hned potit. Teplota pokožky totiž stoupá postupně a tělo začne mít potřebu ochladit se teprve tehdy, když dosáhne zhruba 37 stupňů. Při standardně dlouhém pobytu ve finské sauně obvykle dosáhne 41 stupňů. Mírně stoupne i tvá tělesná teplota. Během 20minutového saunování můžeš vypotit i půl litru až litr potu.
Intenzivní teplo aktivuje autonomní nervový systém, který doslova „nastartuje“ tvé srdce. Tepová frekvence ti v sauně vyskočí minimálně o 30 procent. To znamená, že i tvůj klidový puls 80 úderů za minutu (bpm) může v sauně přesáhnout 104 bpm (ekvivalent chůze). To umožňuje srdci téměř zdvojnásobit množství krve, aby dokázalo ochlazovat tělo. Srdce však ve skutečnosti část z ní odvádí z vnitřních orgánů a většinu směruje do kůže.
V tak horkém prostředí zřejmě nebudeš mít chuť na smažený řízek. Je to proto, že hormony regulující chuť k jídlu nefungují ideálně při teplotě nad 30 stupňů. Horka totiž zvyšují v krvi hladinu leptinu, který potlačuje chuť k jídlu.
Experiment na devíti zdravých 20letých mužích ukázal, že trvá asi ještě tři hodiny (v mírnější formě až šest hodin), než se tělo vrátí do normálu.
Horké prostředí má podle harvardských vědců nepředvídatelný vliv na krevní tlak – některým lidem stoupá, jiným klesá. Jelikož je obtížné zjistit, zda může být saunování prospěšné, nebo škodlivé, lékaři jej raději pacientům se srdečními problémy nedoporučují.
Během krátkodobého pobytu v sauně stoupne i hladina některých hormonů. Jedním z nich je stresový hormon kortizol, norepinefrin, který zvyšuje bdělost, a adrenalin. Hladina testosteronu zůstává stejná.
Mužům může pobyt v sauně na chvíli oslabit spermie, ale odborníci tvrdí, že tento účinek je jen krátkodobý a po ochlazení znovu „ožijí“ (jeden z mnoha důvodů, proč wellness není ideálním místem k plození potomků).
Srdce si myslí, že jezdíš na kole
Finské studie na mužích ve středním věku zjistily zajímavé souvislosti mezi saunováním a nižším rizikem kardiovaskulárních problémů. Podle vědců je to proto, že tato krátkodobá zátěž srdce posiluje.
Saunování tedy v tomto ohledu připomíná mírné cvičení – například lehkou jízdu na stacionárním kole, tvrdí vědci. To samozřejmě neznamená, že sezení v sauně je stejně prospěšné jako cvičení – reakce oběhového systému jsou ale velmi podobné.
Důkazy mnoha experimentálních a epidemiologických studií naznačují, že saunování může dokonce upravit krevní tlak. V jediné dlouhodobé studii na 1621 mužích bylo zjištěno, že muži, kteří se často saunovali (čtyřikrát až sedmkrát týdně), měli přibližně o 47 procent nižší riziko vzniku hypertenze než ti, kteří se saunovali jen jednou týdně. Studie u této skupiny zjistila také výrazně nižší riziko demence a Alzheimerovy choroby.
Většina studií se však týkala pacientů s již existujícími onemocněními srdce nebo hodnotila jen krátkodobé účinky saunování. Stále platí, že pacienti s jakýmikoli srdečně-cévními problémy by se měli v první řadě poradit se svým lékařem a dát si také pozor na příliš prudké střídání tepla a chladu.
Toxiny? Asi desetina nanogramu
Říká se, že do sauny chodíme „vypotit toxiny“. Není to úplně tak. Potíme se především proto, abychom se ochladili, ne proto, abychom vylučovali odpad či toxické látky, říkají odborníci pro National Geographic.
Přestože je pot tvořen převážně vodou, může obsahovat stopová množství stovek látek včetně těch toxických. Mnoho z nich však dosahuje velmi nízké hladiny.
Více než 99 % potu tvoří voda, zbytek tvoří minerály, jako je sodík a vápník, plus malá množství různých bílkovin, kyseliny mléčné a močoviny. Močovina – která vzniká v játrech rozkladem bílkovin v potravě – je sice odpadní produkt, ale proces pocení je při jeho vyplavování dost bezvýznamný. O detoxikaci těla se totiž v první řadě starají naše ledviny a játra, a zbavíš se jich tedy spíše na „malé potřebě“ než v sauně.
Představ si to na následujícím příkladu. Pokud jsi aktivní, za den můžeš vypotit i dva litry potu. Fyziologové z University of Ottawa v Kanadě zjistili, že toto množství potu obsahuje méně než jednu desetinu nanogramu toxinů, což je dost zanedbatelné množství.
Stejně tak saunováním ani nezhubneš. Tato pomýlená představa fitness průmyslu vznikla na základě faktu, že pocením tvé tělo ztrácí velké množství vody. A tedy ano, po saunování budeš vážit trošku méně, ale když doplníš potřebné tekutiny a jídlo, budeš tam, kde jsi byl*a.
Prevence nachlazení
Příznivý vliv saunování na respirační systém je dlouhodobě znám. Sauna může u pacientů s obstrukční plicní nemocí způsobit přechodné zlepšení funkce plic nebo zlepšit dýchání u pacientů s astmatem či chronickou bronchitidou.
Pokud často marodíš, sauna může být podle dosavadních zjištění docela dobrou prevencí. Ve starší studii navštěvovalo 25 dobrovolníků saunu půl roku. Již po třech měsících se výskyt nachlazení v této skupině snížil o polovinu. Nové poznatky ukazují, že ke snížení rizika respiračních onemocnění stačí dva až tři pobyty v sauně týdně.
Samotná sauna ti zřejmě zázračně neposílí imunitní systém, ale může tě uklidnit, snížit hladinu stresu, vyplavit endorfiny a zlepšit spánek, což má na posílení imunity stejně silný vliv.
Zkus to po tréninku
Sauna může být také dobrým řešením při opakovaných bolestech hlavy, svalů a kloubů. Setkání tepla s chladem má totiž na tělo analgetické účinky. Předchozí zjištění uvádějí, že osmitýdenní saunování zlepšilo příznaky chronické tenzní bolesti hlavy.
To znamená, že návštěva sauny po tréninku je zřejmě dobrou volbou, a to nejen pro uvolnění svalů. V roce 2019 tento předpoklad testovali – jak jinak – finští vědci na 48 lidech. Rozdělili je do tří skupin: první byla kontrolní s převážně sedavým životním stylem, druhou tvořili lidé, kteří cvičili třikrát týdně, a ve třetí byli lidé, kteří cvičili a zároveň po tréninku chodili na 15 minut do sauny.
Po osmi týdnech se podívali na výsledky. Skupina, která pouze cvičila, byla v lepší kondici a měla méně tělesného tuku. Avšak skupina, která cvičila a chodila do sauny, měla kromě lepší kondice i nižší krevní tlak a hladinu cholesterolu.
Sauna může nakonec zlepšit celkovou kvalitu zdraví, a to i ve vyšším věku. Finská průřezová analýza, které se zúčastnilo 524 osmdesátníků, zjistila, že ti, kteří se celý život saunovali, měli lepší fyzické funkce, vitalitu, sociální fungování i úroveň celkového zdraví.
Kdo by neměl chodit do sauny?
Do sauny bys v žádném případě neměl*a jít pod vlivem alkoholu, s nedostatečným pitným režimem, horečkou, infekcemi, rosaceou, atopickou dermatitidou či kopřivkou. S lékařem by se před návštěvou sauny měli poradit nejen lidé se srdečně-cévními problémy, ale také těhotné ženy.
Většina úmrtí, ke kterým došlo v saunách, byla alespoň částečně způsobena konzumací alkoholu. Tato kombinace totiž výrazně zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, srdečních komplikací a traumatických příhod.
V současnosti není zcela jasné, zda parní sauny vyvolávají stejný stupeň fyziologických reakcí jako suché sauny, neboť při vyšší vlhkosti dochází ke kondenzaci vody na pokožce a ke snížení odpařování potu. Jakýkoli tepelný stres, ať už vyvolaný infračervenou, nebo finskou saunou, ale vyvolá podobné kardiovaskulární a metabolické účinky.
