Obezita v Česku dosahuje vysokých čísel už u předškolních dětí. Jedním z mnoha viníků je cukr.
Obliba slazených nápojů u dětí a mládeže sice od roku 2006 klesá, i tak je ale stále alarmující. Každý den si takové pití totiž dopřává zhruba každý šestý nezletilý. Vyplývá to z mezinárodní výzkumné studie, do které se zapojilo 13 tisíc českých dětí ve věku od 11 do 15 let (denně slazený nápoj konzumuje 14 procent z nich). Jaký to má dopad na jejich zdraví?
Slazené nápoje: jeden problém z mnoha
Slazené nápoje zůstávají nadále strašákem nutričních poradců a poradkyň, v posledních letech ale musí v souvislosti s výživou dětí upozorňovat i na další potenciálně nebezpečný fenomén – na energetické nápoje. K rizikové konzumaci těchto produktů má sklon každý desátý mladý člověk, konkrétně 10,9 procenta z nich.
Podle analýzy ekonoma Jakuba Komárka a sociologa Daniela Prokopa z října letošního roku jsou slazené nápoje v Česku jedním z hlavních zdrojů cukru. Podle autorů jsme také zemí s nadprůměrnou spotřebou těchto nápojů i s nadprůměrným výskytem obezity.
Slazené nápoje jsou však jen jedním dílkem mozaiky. Podle nutriční terapeutky Jitky Jirků patří mezi největší prohřešky ve výživě dětí také sladkosti s vysokým podílem cukru a tuku nebo fast food.
„Rodiče často vybírají potraviny a nápoje podle reklamy nebo atraktivnosti balení. Často složení potraviny nečtou. Pokud dítě dobře prospívá, tak rodiče většinou stravu moc neřeší. Mnoho jich také podlehne dětem ve výběru potravin nebo například v tom, že děti nechtějí snídat,“ jmenuje Jirků nejčastější „chyby“ rodičů týkající se stravování dětí. Dalším pochybením bývá nepravidelný a málo pestrý jídelníček.
Obezita na vzestupu i u těch nejmenších
Jedním z největších problémů, kterým dítě konzumující přílišné množství cukru čelí, je obezita. A že nejde o žádný planý poplach, potvrzují i nedávné odborné studie. V roce 2021 zorganizovalo Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) studii, která ve spolupráci s 68 lékaři a lékařkami mapovala zdraví dětí po pandemii. Vyšetřeno bylo 4 386 dětí ve věku od pěti do 17 let.
A výsledky výzkumu odbornou veřejnost vyděsily. Počet obézních dětí stoupl o polovinu (z 10,3 na 16,4 procenta), každé druhé dítě bylo navíc obézní extrémně. A i pětiletých obézních přibylo dvojnásob (z pěti na deset procent). Podle Jirků u statistik hraje velkou roli i nedostatek pohybu a zvýšená konzumace tučných výrobků, cukr se však na rostoucím trendu velmi významnou měrou podílí.
Jaké z toho pro děti plynou zdravotní problémy? Lékaři a lékařky u nich zachycují odolnost vůči inzulínu, jež vede k cukrovce 2. typu, vysoký krevní tlak nebo ortopedické obtíže, 80 procent z nich si pak obezitu přenáší i do dospělosti, kdy může vést ke komplexní poruše zvané metabolický syndrom. Ten se pojí se závislostí na zdravotní péči a zkrácením délky života.
Pediatr Miroslav Toms říká, že nejúspěšnější léčba dětské obezity je na jejím začátku.
„Je třeba intenzivně vyhledávat děti s nadváhou již v předškolním věku a sledovat podrobně trend vývoje váhy a včas zasáhnout, nejpozději na počátku školního věku v době obvyklého nárůstu objemu tukové tkáně. Při preventivní prohlídce v pěti a sedmi letech by měl být jasně stanoven výživový stav pomocí BMI,“ píše na svém webu Dětská obezita.
Zákaz není řešení
Je však správnou cestou zakázat dětem cukr úplně? Podle Jitky Jirků nikoli. „Zákazy v této oblasti nefungují, stejně se dítě časem dostane do kolektivu, který běžně ‚cukry‘ konzumuje. Lepší je, když se dítě se sladkostmi seznámí, ale zároveň ví, že to není běžná a každodenní věc a nezíská to za odměnu. Na rodičích pak je, aby vybrali tu správnou sladkost,“ říká pro Refresher.
Podle nutriční terapeutky je dobré sladké nenabízet dětem v batolecím věku a neučit je zvykat si na sladkou chuť přeslazenými čaji, džusy, ovocnými limonádami, bonbony nebo čokoládou. „Často se pak stane, že dítě začne tuto sladkou chuť preferovat a odmítá běžnou stravu,“ dodává.
V praxi to znamená vybírat batolatům například mléčné kaše s co nejmenším množstvím cukru, cereálie do mléka bez přidaného cukru nebo jogurt natural bez příchutě. Místo čokoládové tyčinky lépe ovocnou s müsli a opět bez přidaného cukru. „Tak vlastně cíleně dítě programujeme na méně sladké potraviny v rámci dalšího vývoje,“ říká terapeutka.
Jitka Jirků doporučuje omezit i množství volných cukrů. Tedy ty, které se přidávají do jídla, nebo naopak ty přirozené, které najdeme v medu, sirupech i v ovocných a zeleninových šťávách.
Když už má dítě nadváhu, co s tím?
V případě nadváhy a obezity Jirků doporučuje omezit jak cukr, tak tučné výrobky (zejména nasycené a transnasycené tuky). Žádná tučná masa a výrobky z nich ani sladkosti s vysokým podílem tuku (s polevou) a tučné mléčné výrobky.
Redukujte i různá aditiva – takzvaná éčka. Číst složení na etiketě se tak stane nutností. „Návodem nám může být, že čím delší je seznam položek, které výrobek obsahuje, tím pravděpodobnější bude vyšší obsah různých přidaných látek ve výrobku,“ vysvětluje nutriční terapeutka.
A co když už se u dítěte rozvinula závislost na cukru? Rady pro rodiče jsou podle Jirků následující: „Postupně měnit druhy potravin za méně škodlivé alternativy, tedy například sladké limonády za méně sladké, ředit je vodou, chuť zvýraznit spíše ovocem. U sladkostí snižovat množství cukru ve výrobku, zmenšovat jejich porce a nahradit je spíše výrobky na bázi ovoce nebo ovesných vloček. Mléčné výrobky lze například namíchat. Ty s příchutí s těmi bez příchutě, pozvolně ubírat sladkou část a přidávat ovoce, oříšky. Při domácí přípravě stravy omezovat cukr (méně sladké pečivo, koláč, těsto). Zajistit stravu pravidelnou, variabilní a smyslově atraktivní.“
